Vánoční pokrmy podávané během vánočního období jsou často součástí rituálů a lidových tradic. Společná vánoční rodinná večeře se svátečním jídlem je tradičně důležitou částí oslav Vánoc.
Vánoční kapr
Ke štědrovečerní hostině patřilo ve středověku a raném novověku hlavně množství chodů symbolizující hojnost, byť šlo většinou o jídla velmi prostá jako byla zelná polévka (hlavně na východní Moravě), houbový kuba, pučálka (naklíčený a opražený hrách), muzika, na Moravě zvaná chamula (kaše ze sušeného ovoce), vánočka, vinná klobása; v bohatších rodinách se na Vánoce jedli hlemýždi. Ryba byla často na stole zastoupena symbolicky pečivem ve tvaru ryby. Teprve v 19. století se v měšťanském prostředí prosadil kapr obecný jako jídlo, které běžně patří k těmto svátkům, podle Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové. Mezi nižšími vrstvami obyvatelstva se tento zvyk rozšířil až po první světové válce. Zpočátku se podával v úpravách na modro (vařený ve zředěném octě nebo bílém víně s kořenovou zeleninou) či na černo (ve sladké omáčce z povidel a perníku), až po druhé světové válce získal největší oblibu kapr smažený, ačkoli samotný recept na smaženého kapra pochází již z 19. století. Důvodem byla finanční dostupnost kapra i dobová popularita smažených jídel.
Recept na smaženého kapra pocházející z Rakouska uvádí již Magdalena Dobromila Rettigová“. Kapr se zbaví hlavy a ocasu (z těch se uvaří rybí polévka, podávaná v poledne či jako první chod večerní hostiny) a nakrájí příčně na podkůvky, které se obalí v trojobalu (mouka, vejce, strouhanka) a usmaží v oleji nebo sádle. Hotové řízky se ubrouskem zbaví přebytečného tuku a servírují se s citronem. Přílohou je tradičně studený bramborový salát z vařených brambor nakrájených na kostky, majonézy a nakládané zeleniny (okurka, hrášek, mrkev apod.). Zapíjí se pivem nebo bílým vínem. Pokud po Vánocích zbudou usmažené kapří řízky, je nejlepší je naložit do sladkokyselého nálevu, spolu s cibulí. Po několika dnech z kapra vznikne obdoba pečenáčů a jeho drobné svalové kůstky v octě změknou.
Dalším vánočním jídlem z kapra je kapr na černo, což je vařený kapr v husté sladkokyselé omáčce, obsahující sušené švestky, mandle, rozinky, mrkev, celer, smetanu, strouhaný perník a černé pivo. Podává se s knedlíkem nebo s chlebem. Tento recept má velmi starou tradici a jeho obdobu uvádí již Bavor Rodovský z Hustiřan ve své kuchařské knize z 16. století. V současné době se však pro složitost a poněkud nezvyklou chuť kapr na černo připravuje jen výjimečně.
Tradiční večeří je v Česku kapr s bramborovým salátem. Mezi běžné pokrmy o Vánocích patřily také oplatky, které se podávaly jako první chod, s medem, ale také s česnekem, s bylinkami, šípky nebo jinými plody. Česnekem byly ochucovány i další pokrmy. Česnek byl považován za mocnou ochrannou a posilující bylinu. Dalším chodem byla polévka, často s houbami, které se přidávaly do více druhů štědrovečerních pokrmů.
Rybí polévka
Rybí polévka je tradiční rybí polévka české národní kuchyně podávaná také tradičně při štědrovečerní večeři. Připravuje se z hlav a kostí kapra (vánočního), z kořenové zeleniny, vody a z koření, podle chuti lze také použít jikry a mlíčí, kapří maso, smetanu nebo bílé víno.
Biskupský chlebíček
O Vánocích se pekly koláče a velké bílé chleby, které jsou ponechávány s noži, aby v noci přicházeli bůžkové, krájeli a jedli. Mezi sladké pokrmy patřil Biskupský chlebíček, Vánoční poleno. Je zmiňováno, že na den sv. Štěpána je v některých krajích zvykem připravit pečeného krocana, husu anebo kachnu.
Muzika
Kaše se sušeným ovocem, nazývaná také odvárka, vocet nebo tomáškový kompot. Připravuje se z hruškových a jablečných křížal a sušených švestek, které se namočí do vody, rozvaří s hřebíčkem, skořicí a citrónem, osladí, a zahustí strouhaným perníkem nebo piškoty. Do kaše se přidává citrónová šťáva, ořechy, hrozinky, mandle a rum.
Vinná klobása
Vinná klobása je tradiční česká uzenina. Vyrábí se z vepřového, někdy i telecího masa. Klobásy nejsou tepelně opracované, proto se musejí co nejdříve zkonzumovat. Nejčastěji se klobásy při přípravě stočí do spirály, která se zajistí špejlí a opečou se na rozpáleném tuku. Vznikne červené kolo připomínající Slunce, proto bývá vinná klobása tradičním vánočním jídlem jako oslava slunovratu.
Kuba
Kuba (také staročeský kuba, černý kuba) je tradiční české jídlo, jehož základem jsou kroupy a houby (zejména stroček trubkovitý). Podává se především jako polední jídlo na Štědrý den, protože se podle zvyku nemá jíst do štědrovečerní večeře maso.
Kroupy se omyjí ve vodě. V hrnci se orestuje cibule, přidají se do ní kroupy a směs se osolí. Vše se zalije vodou a nechá se vařit do změknutí krup. Poté se na vymaštěný pekáč dají kroupy s cibulí a 15 minut dušené sušené houby. Může se přidat i nadrcený česnek. Po dvaceti minutách pečení je kuba hotový.
Východočeský způsob: Uvařené kroupy se smíchají se sušenými (namočenými a posléze uvařenými) houbami, přidají se čerstvé škvarky, drcený česnek, sůl, pepř, kmín a majoránka; může se domastit sádlem. Směs se dá zapéct do sádlem vymaštěného pekáče.
Kuba se připravuje také v několika obměnách. Nejznámější je rýžový kuba. Jak název napovídá, místo krup se používá rýže. Existuje i varianta bramborová.
Vánoční štóla
Štóla je druh pečeného vánočního moučníku, tradiční je především v Německu, rozšířený je ale i v Česku. Uvnitř je zapečené například sušené ovoce a ořechy a z vrchu je štóla posypaná moučkovým cukrem. Má tvar bochníku a pochází z Německa.
Vánočka
Vánočka je druh sladkého pečiva z kynutého těsta, které je v Česku obvykle o Vánocích připravováno jako sváteční jídlo. Často se vánočka konzumuje v kombinaci s máslem, medem, marmeládou, džemem či povidly, nebo lámaná a namáčená v kávě, meltě, mléce atd.
Vánočka je druh sladkého pečiva z kynutého těsta, který se těší velké oblibě nejen na českém, moravském a slezském území, ale i v Rakousku a Německu, kde je tradičním vánočním pečivem štóla. Také pečení vánočky prošlo, ostatně jako celá česká kuchyně, dlouhým historickým vývojem.
Neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře se vánočka, tehdy „calta“ nebo „húska“, stala už ve středověku. V mnohonárodnostním habsburském soustátí se „wánočka” či „štědrowka” pojila mimo nepřeberného množství pranostik též s obdarováváním chudých a koledou. Dochované názvy se liší v závislosti na místní tradici. Oproti výrazu calta, který se dochoval v celé řadě hovorových podob (calda, calatka, caletka, caltička, calenka, celetka, caltlík, calapanda, calapina i calapatina) a housce, jejíž význam se postupně přesunul ke každodennímu pečivu, se vánočka (pletená i nepletená) stala synonymem Vánoc.
Na Moravě se často objevuje výraz štrucle, štrycle a trucle, ve městech převládá výraz vánočka. V německojazyčných státech jsou užívány názvy: „Weihnachtsstriezel”, „Prager Striezel” (též Striezel, Striezeln) či „böhmischer Weihnachtsstriezel”. Celoročním prodejem ztratila vánočka na výlučnosti vánočního pečiva.
Svařené víno
Během vánočního období je ve stáncích na vánočních trzích prodávána široká paleta alkoholických nápojů. Mimo grog mezi oblíbené teplé nápoje patří svařené víno neboli svařák. Nápoj bývá připravován z nejlevnějšího výrobku označovaného za víno, obvykle červené barvy. Tekutina je doslazena množstvím cukru, vařena s kořením a plátky citrónu a podávána horká.
Vánoční cukroví
Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou vanilka a rum, typickým kořením skořice.
Zdroj a foto : Wikipedie a foto Cysnews.cz
