Formule 1 se vrací do Severní Ameriky po dvou evropských podnicích v Imole a Monaku. Velká cena Kanady tedy znamená změnu kontinentu, ale pokud jde o výběr směsi pneumatik pro deváté kolo sezóny, je to případ statu quo, protože závod v Montrealu bude třetí v řadě, který bude obsahovat tři nejměkčí směsi v rozsahu 2024, jmenovitě C3 jako tvrdé, C4 jako Medium a C5 jako Soft a také druhé po sobě jdoucí vystoupení tria na kanadské trati, polopermanentním okruhu postaveném na uměle vytvořeném ostrově Notre-Dame, původně vytvořeném pro Expo ’67.
Trať o délce 4,361 km je pojmenována na počest Gillese Villeneuva
Trať o délce 4,361 kilometru je pojmenována na počest Gillese Villeneuva a má šest levotočivých zatáček a osm pravých a má jednu z nejnižších průměrných rychlostí sezóny. Stabilita při brzdění a trakce při výjezdu ze šikan a nejpomalejších zatáček, mezi které patří vlásenka vedoucí na velmi dlouhou rovinku, jsou klíčem ke konkurenceschopnosti, stejně jako vůz, který dokáže rychle měnit směr. Na rozdíl od předchozí zastávky v kalendáři v Monaku je zde možné předjíždět, zejména na konci rovinky vedoucí k poslední šikaně, na jejímž výjezdu je „Zeď šampionů“, pojmenovaná po třech mistrech světa, Damonovi Hillovi, Michaelu Schumacherovi a Jacquesu Villeneuvovi, kteří zde v roce 1999 skončili své závody, když narazili do zdi na vnější straně zatáčky.
Celá trať má pro letošní rok nový povrch a byly vyměněny obrubníky.
Na papíře by stávající charakteristiky trati s nízkou abrazivitou, a tedy sníženou přilnavostí, měly zůstat stejné, ale skutečné náznaky budou muset počkat, až inženýři Pirelli ve středu provedou první měřené testy. Po většinu roku je trať využívána pouze pěšími nebo cyklisty, a tak časy na kolo obecně výrazně klesají, protože auta se zarývají do povrchu. Může se také objevit zrnění, zejména v pátek a zejména u měkčích směsí. Pneumatiky jsou vystaveny velmi nízkým příčným silám, i když podélné jsou větší, ale celkově je Montreal jednou z nejlehčích tratí sezóny na pneumatikách.
I když se nedíváme na úroveň blízkosti Monaka, tady v Montrealu zajet rychlý čas v kvalifikaci znamená dostat se velmi blízko k bariérám a stěnám a zároveň co nejlépe využít obrubníky, takže je také důležité, aby jezdec odjel co nejvíce kol, aby získal jistotu. Je zřejmé, že sebemenší chyba je přísně potrestána. To platí zejména letos v šikaně 4/5, kde byla stará asfaltová výjezdová plocha nahrazena trávou.
V loňském závodě vstoupily do hry všechny tři suché směsi s kombinací strategií, kdy někteří jezdci, včetně tří, kteří skončili na stupních vítězů, jeli na dva pit stopy v boxech, zatímco jiní zajeli do boxů jen jednou a snažili se co nejvíce prodloužit úvodní stint. Je třeba vzít v úvahu, že safety car je častým návštěvníkem a že delší první stint proto nabízí nejlepší šanci na minimalizaci času ztraceného výměnou pneumatik.
Počasí, které je v červnu vždy velmi proměnlivé, obecně hraje svou roli v události v Quebecu. Chladný, deštivý a větrný den může být následován slunečním svitem a teplem, ale teploty se mohou v průběhu jednoho dne i značně lišit.
Velká cena Kanady
Velká cena Kanady se poprvé objevila v kalendáři mistrovství světa Formule 1 v roce 1967 a hostily ji tři okruhy. Kromě současného místa konání se závod konal osmkrát v Mosportu v Ontariu a dvakrát v Mont-Tremblant, rovněž v Quebecu, necelých 150 kilometrů severně od Montrealu. Ročníku se konalo 52 a nejúspěšnějšími jezdci jsou Michael Schumacher a Lewis Hamilton, kteří jej oba vyhráli sedmkrát a také se dělí o pole position se šesti vítězstvími. McLaren kraluje mezi konstruktéry s 13 vítězstvími a 11 pole position, zatímco Ferrari má nejvíce (37) umístění na stupních vítězů.
Zdroj: Pirelli
