Třináct filmových kotoučů nalezených v Rakouském filmovém muzeu a téměř 5 hodin záznamu, vesměs z let 1934 až 1937. Unikátní záběry z počátků pražské zoo i z jiných míst. Neznámý autor a neznámá žena.
Kdy byly filmy natočeny a co zachycují?
Většina záběrů podle našich dosavadních poznatků vznikla v letech 1934 až 1937. Pouze jeden z filmů byl pořízen až v roce 1945 (v něm již není žádný záběr ze zoo).
Největší prostor je ve filmech věnován Zoo Praha. Obsahují naprosto jedinečné záběry jejího zakladatele a prvního ředitele prof. Jiřího Jandy, jeho manželky i spolupracovníků. Zachycena je i řada zvířat počínaje slonem Babym a konče gepardem Mignonem. Se zvířaty si často hraje či je krmí žena, která byla partnerkou autora filmů. Ten však zaznamenal i činnost chovatelů, například transport šelem do nového lvince. Tyto filmy jsou o to cennější, že zachycují první období existence Zoo Praha, ke kterému existuje jen velmi málo obrazových materiálů. Mimochodem, ve dvou sekvencích se objevuje i slavná prvorepubliková herečka Zita Kabátová, která byla velkou příznivkyní Zoo Praha.
Značná plocha je ve filmech věnována také výletům a dalším aktivitám jejich autora a partnerky.
Konečně na jednom kotouči – patrně z roku 1937 – jsou zachyceny armádní aktivity, například zkoušky fosforových granátů, a vojenské prostředí se objevuje i v sekvenci filmu z roku 1945.
V jakém jsou filmy formátu?
Dvanáct filmů je černobílých a byly natočeny v amatérském filmovém systému Pathé Baby, který nemá perforaci na okrajích pásu, nýbrž uprostřed mezi políčky. Francouzská společnost Pathé ho představila roku 1922. Jeho šířka byla 9,5 mm, ale centrální perforace umožnila, že plocha jednoho políčka je téměř stejná jako u 16 milimetrového filmu. Tento systém si na dlouhou dobu získal velkou oblibu a až po druhé světové válce ho vytlačil 8 milimetrový film od Kodaku.
Jeden kotouč v rozsahu necelých deseti minut byl natočen barevně, a to v britském systému Dufaycolor. Ten byl uveden na trh v roce 1932 a až do skončení jeho výroby koncem 50. let ho využívali především filmoví amatéři.
Slon Baby „při koupeli“. Z filmu V trojské zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
Kdo filmy natočil a kdo se ve filmech nejčastěji objevuje?
Autorem filmů byl podplukovník Československé armády, který je v nich i opakovaně zachycen, a to jak v soukromí, tak v Zoo Praha. Jeho totožnost se nám přes veškeré úsilí zatím nepodařilo zjistit a hlavním smyslem tiskové konference je proto oslovit veřejnost s prosbou o pomoc při jeho identifikaci.
Na filmech je velmi často zachycena žena, s největší pravděpodobností partnerka výše zmíněného plukovníka. Zpočátku jsme se domnívali, že jde o Jarmilu Klatovskou (1899–1995), dceru prof. Jiřího Jandy z prvního manželství. Bohužel později získané fotografie z různých období jejího života tuto domněnku vyvrátily. Chceme proto pomoci i s pátráním po její identitě.
Proč se filmy objevily až nyní?
Ve sbírce Rakouského filmového muzea jsou filmy již od roku 2011, kdy je tam odprodal sběratel, který si přeje zůstat v anonymitě. Pořídil je patrně na bleším trhu.
Stefanie Zingl kontaktovala ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka poprvé 7. října 2022, kdy se snažila zjistit podrobnosti o výše zmíněném barevném filmu a okolnostech jeho vzniku.
„Neznámá“ – žena, která se ve filmech objevuje nejčastěji, podle všeho manželka jejich autora – tamtéž. Z filmu V pražské zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
Jak filmy použijeme?
Rádi bychom na základě nalezených filmů zpracovali obrazovou publikaci, která by dokumentovala první léta fungování Zoo Praha, představila její pracovníky i jejich fungování a ukázala tehdy chovaná zvířata.
Současně plánujeme dlouhodobou výstavu v Gočárových domech, která by evokovala dobový biograf a vedle množství fotografií by nabídla i projekci vybraných částí filmů.
Zdroj: Zoo Praha
Náhledové foto: „Neznámá“ v detailním a barevném pohledu. Podaří se nám zjistit, o koho šlo? Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
