Při cestě z jízdárny ve Světcích u Tachova nás při jízdě na dálnici zaujala zlatá koruna na kostele Nanebevzetí Panny Marie kladrubského kláštera. Protože klášter byl po roce 1825 majetkem rodiny polního maršála Windischgrätze rozhodli jsme se navštívit místo, které je stejně jako jízdárna ve Světcích, s tímto rodem spojeno.
Výhled na Klášter z Kalvárie
Před návštěvou Kláštera jsme se vydali od parkoviště po modré a žluté turistické značce, kopírující část trasy naučné stezky Kladruby ke Kalvárii. Cesta vedla kousek po silnici a poté nás značka vedla ze silnice vlevo na lesní cestu. Zde jsme si vlevo od cesty všimli sochy Vítězného Krista. Kalvárie s velkým křížem na skále nad říčkou Úhlavkou zde stojí od roku 1892. V minulosti se na ni od nedalekého kláštera konávala procesí. Od kříže je vyhlídka směrem na Kladruby. Na místě je také poslední zastavení naučné stezky s informační tabulí a turistický přístřešek.
Prohlídkový okruh Klášter
Při návštěvě si můžete vybrat z několika prohlídkových okruhů: Klášter, Zámek, Klášter +, Zámek +, a Santini. Pokud sem zavítáte ve dnech 18. a 19. května a netrpíte klaustrofobií, můžete v rámci speciálních prohlídek běžně nepřístupných prostor vystoupat po točitém schodišti do krovu hlavní lodě kostela. Zastavili jsme se před pokladnou u plánku areálu a pátrali jsme zde, kde se nachází Zámek. Dozvěděli jsme se, že tento prostor je původním klášterním pivovarem a vede tudy druhý prohlídkový okruh představující rod Windischgrätzů v místnostech věnovaných historii rodu, Alfrédovi I., jeho ženě Eleonoře a hospodářskému využití bývalého klášterního panství. Součástí okruhu je i původní interiér knížecí knihovny z 1. poloviny 20. století.
Naše volba byl prohlídkový okruh Klášter
Tento okruh vám přiblíží život mnichů v barokním benediktinském klášteře, jejich ubytování, stravování, duchovní život, práci i odpočinek v obnovených částech nového a starého konventu. Hned po vstupu nás překvapila zvláštní akustika prostor. Průvodkyně nám vysvětlila, že mnichům nebylo dovoleno hovořit, a proto když někdo tento zákaz porušil, byl díky této zvláštní akustice okamžitě odhalen. Překvapila nás délka a rozsáhlost ambitových chodeb.
Zimní refektář
Vstoupili jsme nejprve do zimního refektáře, který sloužil jako jídelna a společný prostor. Během jídla vždy jeden z mnichů předčítal z Písma a k tomu účelu zde sloužil dřevěný řečnický pultík umístěný uprostřed jedné řady stolů. V čele místnosti byl stůl, ke kterému usedal opat a nad tímto stolem jsme viděli obraz Poslední večeře Páně. Na stěně proti oknům jsme si mohli prohlédnout portréty opatů kláštera.
Mnišské cely
Poté jsme nahlédli do mnišských cel. Pokud některý z mnichů byl nemocen a nemohl chodit na pravidelné bohoslužby, byl přestěhován do poslední cely, ve které bylo okno vedoucí do kaple. Průvodkyně nám vysvětlila, že oproti středověkým klášterům, barokní klášter poskytoval mnichům mnohem větší pohodlí. Viděli jsme zde skříň na uložení oblečení, postel, stůl na práci. Místnosti již byly vytápěny – do kamen se přikládalo dvířky z chodby. Přesto nás při prohlídce oblečení ve skříni zaujaly pletené ponožky. Postupně jsme si prohlédli několik dalších mnišských cel, které byly instalované podle dochovaných inventářů kláštera.
Ve fraterii poznáte ve kterých oborech mniši vzdělávali
Potom jsme vstoupili do prostor klášterní fraterie obsahující čtyři stanoviště, zaměřené na měření času, astronomii a kartografii, knihvazačství a pěstování bylin. Zaujal nás důmyslně propracovaný nástroj na knižní vazbu a knižní lis. Prohlédli jsme si nádherně zpracované herbáře a mapy. Zaujala nás zde také zvláštní lampa. Průvodkyně nám popsala, že lampou lze po místnosti pohybovat podobným způsobem, jako slunce putuje po obloze.
Potom jsme vystoupili z objektu a stáli jsme v rajské zahradě, kde se mniši věnovali pěstování bylin a okrasných rostlin
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta
Závěr prohlídky byl skutečnou perlou, protože jsme vstoupili do kostela Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta. Mohli jsme obdivovat dílo barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. V kostele jsme se na několika místech setkali se symbolem osmicípé hvězdy. Viděli jsme tento symbol na podlaze i ve vitráži oken.
Dominantou celé stavby je již zmíněná kupole nad křížením na osmibokém půdorysu. Vysoká válcovitá lucerna vychází z polí štíhlými opěrnými pilířky s fiálami. Celou kupoli završuje mariánská koruna na osmiboké stříšce lucerny.
Kostel byl rozdělen na dvě části, jedna byla určena pro návštěvníky a poutníky. V části situované blíže hlavnímu oltáři jsme si prohlédli lavice určené pro mnichy. Bylo zde pamatováno na pohodlí mnichů, kteří si sklopením sedátka mohli vytvořit prostor, kde se ve stoje mohli opřít o dřevěné opory, také jsme viděli otvory, do kterých bylo možné vložit nahřáté cihly. Pomalu jsme postupovali k hlavnímu oltáři. Před ním jsme opět viděli v podlaze čtyři osmicípé hvězdy, v jejich průsečíku se nalézal hrob opata. Vlevo před oltářem jsme viděli místo, kde je pohřben zakladatel Vladislav I. Úplně v horní části oltáře jsou dvě symboliky spojující Starý a Nový zákon. Dále jsme si všimli sošky anděla, lva, býka a orla – představující čtyři evangelia:podle Matouše, Marka, Lukáše a Jana.
Procházeli jsme částí kostela určenou poutníkům a běžným návštěvníkům a zaujaly nás nádherné varhany. V kostele se konají také varhanní koncerty. Pro jeho velmi dobrou akustiku jsou jistě nezapomenutelným zážitkem.
Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta
Exteriér kostela Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta
Více informací naleznete ZDE
Oběd v Klášterní restauraci
Po prohlídce kláštera jsme se zastavili v Klášterní restauraci Kladruby nacházející se přímo naproti pokladně. Příjemně nás překvapil jak interiér, tak příjemná obsluha. Ocenili jsme nabídku bezlepkových jídel a tři z nich dokonce byly pokrmy z ryb. Jídlo bylo skutečně velmi chutně připraveno.
Klášter Kladruby
Bývalý benediktinský klášter založil roku 1115 Vladislav I. Kníže Vladislav I. byl v klášteře pochován. Počátkem 14. století patřil k největším komunitám benediktinů. K jeho úpadku došlo koncem 16. století vlivem požáru i následné třicetileté války. V roce 1653 tak začala rozsáhlá obnova celého areálu. Klášter byl po staletí významným náboženským, hospodářským a kulturním činitelem celé oblasti. Za vlády Karla IV. získal klášter řadu výhod včetně udělování tzv. odpustkového práva. V roce 1347 vznikl opatský znak – modrý štít s bílou lilií, nad tím je opatská mitra s obrazem Panny Marie a zkříženými berlami. Vrcholem je počátek 18. století, kdy bylo připojeno přeštické panství a v letech 1712–1726 začala přestavba původně románské baziliky Panny Marie pod vedením barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla (1677–1723). Později vznikl nový konvent a prelatura podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera (1689–1751).
V roce 1653 započala generální obnova konventní budovy a chrámu Panny Marie a v letech 1664–1670 byla postavena nová prelatura. V roce 1705 získal klášter do svého majetku zpět přeštické panství a v roce 1712 začala přestavba ojedinělého architektonického skvostu, chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Ten dodnes dominantou města Kladruby. Bylo plně využito románsko-gotické zdivo a doplněn nový trojlistý závěr. Chrám byl vysvěcen v roce 1726, dodnes je třetím největším chrámem v českých zemích, po chrámu sv. Víta v Praze a po mariánském chrámu v Sedlci u Kutné Hory . Patří mezi vrcholná díla stavitele Jana Blažeje Santiniho, postavená ve slohu barokní gotiky. Celková délka kostela je 84 m, vnitřní výška kupole pak 39 m. Na podlaze kostela je v místě křížení lodí vyznačena osmicípá hvězda. Především je to symbol Panny Marie – tzv. Mariánská hvězda.
V roce 1785 nechal Josef II. (1741–1790) klášter zrušit. Objekt byl postupně upraven pro potřeby kasáren, nemocnice nebo invalidovny. V roce 1825 se majitelem stala rodina polního maršála Windischgrätze, která zde po roce 1918 soustředila rozsáhlou knihovnu a rodinný archiv. Od roku 1945 je komplex v majetku státu. Klášter je ve správě Národního památkového ústavu.
Zdroj: Wikipedie
Foto: Cysnews
