S unikátní zkušeností a materiálem k vyhodnocení se vrátili vysokoškoláci Univerzity Pardubice z terénního výzkumu v Laponsku. Během izolace ušli v uzavřené skupině bezmála 300 kilometrů divočinou švédských národních parků bez jakéhokoliv přístupu k telefonnímu signálu a internetu. Schopnost odpoutat se od online života byla největší zkouškou.
Terénní výzkum v Laponsku
Být připojený online, ať už přes počítač nebo mobil, je dnes každodenní součástí života. Studenti se ale museli obejít 19 dnů bez komfortu moderní doby i jakéhokoliv signálu. Internetový detox jim v divočině navíc komplikovala příroda, terén i bílé noci za polárním kruhem, které smazaly hranice mezi dnem a nocí. To vedlo k jedné unikátní zkušenosti výzkumu – studenti ztratili pojem o čase. „Potřeba časového rámce se ve výsledku ukázala být pro ně dokonce důležitější než chybějící telefonní signál nebo internet,“ říká vedoucí Katedry sociální a kulturní antropologie Fakulty filozofické Adam Horálek, který skupinu studentů v terénním výzkumu vedl.
Studenti sami přiznávají, že kontakty a informace, které přijímají běžně nepřetržitě přes internet a sociální sítě, jim chyběly pouze první dny a dokázali se od nich odpoutat.
„Zjistili jsme, jak jsou pro nás důležitá gesta vzájemné pomoci, a že život může být zcela jednoduchý bez rušivých vlivů,“ uvedl student Vojtěch Juda z druhého ročníku magisterského studia Sociální a kulturní antropologie.
Extrémní forma izolace byla pro studenty Sociální a kulturní antropologie součástí výzkumu autoetnografie a etnografie sociální dynamiky izolované mikroskupiny. „V praxi se ukázalo, že i skupina osmi lidí je již společnost – sociální skupina. V ní fungují jiné nástroje a vztahy než v případě, kdy cestujete ve dvou či ve čtyřech lidech. Izolace od vnějšího prostředí z ní vytvořila společnost, která přirozeně a postupně vytvářela nové systémy hodnot, norem, pravidel, ale také sociálního tlaku. Na jedné straně to omezovalo svobodu jednotlivce, na druhou stranu přirozeně umožňovalo efektivně společnost řídit,“ popsal Horálek a dodal: „I když jsem byl stále vedoucí skupiny, vytvořilo se několik paralelních nástrojů řízení, které byly na mně nezávislé. Tím, jak byla skupina izolovaná, byly tyto procesy, síly a normy lépe viditelné a identifikovatelné.“
Analýza výzkumu
Výzkumníci se nyní pustí do druhé fáze, kterou je analýza. Povinností každého člena výpravy bylo vést si terénní deník jako jednu z hlavních antropologických metod. Kromě toho dostávali denní úkoly a vedli si hodnotící formulář, který bude sloužit jako kvantifikující a konfrontační materiál pro komparaci s daty z deníků. Studenti si přivezli velké množství filmového a fotografického materiálu pro studijní zaměření vizuální antropologie. „V tuto chvíli máme obrovské množství dat. První předběžné výsledky ale plánujeme zveřejnit na konferenci Sociocon 2021 v říjnu,“ uvedl Horálek, který věří, že z analýzy deníků bude možné sestavit odbornou monografii a zkušenostmi z výzkumu se budou inspirovat studenti při psaní diplomové práce v navazujícím studiu.
Zdroj a foto: Univerzita Pardubice
