Do muzea v přírodě Vysočina jsme jezdívali v létě, kdy byly jednotlivé stavby otevřené a bylo možné si prohlédnout interiér každé chaloupky. Protože skanzenem prochází zelená turistická značka a turistická cesta Františka Kavána, rozhodli jsme se zajet se na Veselý kopec podívat i v době, kdy jsou jednotlivá stavení z důvodu opatření v souvislosti s Covid 19 uzavřena.
Skanzen Vysočina
Zaparkovali jsme v obci Dřevíkov a pěší stezka nás dovedla na parkoviště před skanzenem,kde je v lesíku umístěno malé dětské hřiště, pokladna, prodejna upomínkových předmětů a restaurace Hospoda u Kováře Matěje. Potom jsme po asfaltové cestě pokračovali kolem statku, kde se pásly ovečky k prvním stavením. Nejprve jsme uviděli zvoničku kapli a sochu sv. Jana Nepomuckého. Vedle statku v jehož výběhu pobíhaly ovečky a jehňatka jsme si všimli Hospody Na Vejměnku. Za ní je umístěn amfiteátr s několika řadami lavic pro diváky. Další stavbou, která nás zaujala,byla šestiboká stodola. Mezi ostatními objekty můžeme zmínit statek, hájenku, sušky lnu a ovoce, a mlýn.
Veselý kopec
Veselý Kopec je sídelní lokalita na části katastrálního území Dřevíkov v krajinné oblasti Železných hor v rámci administrativně správním část obce Vysočina v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje. Původní zástavba i do lokality přemístěné objekty lidové architektury a technického stavitelství (exponáty Muzea v přírodě Vysočina) leží na jihovýchodě katastrálního území Dřevíkov.
Původně osada Dřevíko byla v letech 1910–1960 součástí samostatné obce Svobodné Hamry sloučené s okolními, též samostatnými obcemi. Společně vytvořily jednu obec s názvem Vysočina] a sídlem obecního úřadu v Dřevíkově.
Na kulturně významnou památku lidového stavitelství, v podobě roubené usedlosti čp. 4 na Veselém Kopci, poukázal památkář PhDr. Jaroslav Herout v 50. letech 20. století a navrhl ji zapsat mezi památkově chráněné objekty, společně s dalšími v okolních vesnicích (kovárna v Možděnici, venkovský zámek a železný hamr ve Svobodných Hamrech, židovské památky v Dřevíkově aj.)
Zemědělská usedlost na Veselém Kopci je památkově chráněná od 3. května 1958 a patří mezi nejvýznamnější dochované, tzv. poloselské grunty s obytným stavením a chlévy, stodolou a roubeným haltýřem nad pramenem vody (holubníkem doplněn později), dokumentující pasekářské osídlování Železných hor. Stavba uvedena v písemné zprávě pocházející z roku 1654, tzv. soupisu berní ruly neboli daňových povinností v Českém království. V roce 1775 prodala vrchnost ze Svobodných Hamrů usedlost s poli a loukami a následně se střídali její majitelé. V letech 1971–1972 památkově chráněný objekt opravován a po dohodě s majiteli v něm byla v roce 1972 zpřístupněna veřejnosti první expozice, světnice tkalce a stodola, v muzeu v přírodě s původním názvem Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina. Postupně byly do lokality přemístěny další objekty představující kulturní historii venkova.
Zakladatelem expozice lidové architektury a technického stavitelství na Veselém Kopci byl Luděk Štěpán , dobrovolný památkář v okrese Chrudim a v letech 1982–1992 jeho vedoucí, po profesionalizaci muzea s názvem Soubor lidových staveb Vysočina. V průběhu existence muzea do sídelní lokality přeneseno vícero významných památek lidového stavitelství z různých míst Českomoravské vrchoviny, například v roce 1985 mělo muzeum již 25 objektů představujících lidové stavby z Hlinecka, okolí Poličky a Litomyšle. Na výstavbě exponátů spolupracovali také dobrovolníci z Dřevíkova, Svobodných Hamrů, Veselého Kopce i jiných míst.V současnosti Veselý Kopec známý zejména jako muzeum v přírodě.
Národopisná muzejní expozice v přírodě, někdy též lidově označovaná jako skanzen podle švédského „vzoru“, reprezentuje v sídelní lokalitě Veselý Kopec, pod vrcholem vyvýšeniny Na Veselém Kopci (578,5 m n. m.), původní objekty lidového stavitelství pocházející z 18. a 19. století, především z tzv. Českého Horácka v rámci národopisné oblasti Horácko a geograficky navazujících regionů, Chrudimska a Litomyšlska.
Expozice každoročně spojena se slavnostmi masopustu, dožínek, jarmarku a také vánočních obyčejů, pravidelně se na Veselém Kopci představují také různá tradiční řemesla. Od 11. prosince 2018 expozice vesnice součástí Muzea v přírodě Vysočina, organizačně začleněného do Národního muzea v přírodě.
V roubených domcích naleznete ukázky bydlení a hospodaření drobných zemědělců datované od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Součástí prohlídky jsou i jedinečné technické památky na vodní pohon. Expozice jsou vybaveny předměty vytvářejícími atmosféru, která vás přenese do minulosti. Nejstarší interiér naleznete v usedlosti z Lezníku u Poličky. Nejmladší, datovaný do 50. let 20. století, naleznete ve statku z Mokré Lhoty u Nových Hradů.
V areálu se nacházejí dvě restaurace: Hospoda Na Vejměnku se nachází přímo v areálu muzea v přírodě. Hospodu U Kováře Matěje najdete u parkoviště.
Skanzen je také oblíbeným místem filmařů. Natáčela se zde řada filmů a pohádek například Putování Jana Amose, Cirkus Humberto, Sedmero krkavců, Nesmrtelná teta, Lotrando a Zubejda či Nejlepší přítel.
Zdroj: Wikipedie
V případě příznivé epidemiologické situace bude návštěvnická sezona zahájena o víkendu 24. – 25. dubna 2021.
Informace o otevírací době a program pořádaných akcí naleznete ZDE
Turistická cesta Františka Kavána
Jak již bylo zmíněno, skanzenem prochází Turististická cesta Františka Kavána. Začátek cesty je v Hlinsku s jedním z nejstarších muzeí v Čechách. Součástí města, a tedy i cesty, je čtvrť Betlém, ležící ve středu města. Ta se vyznačuje souborem lidových staveb ze souboru Vysočina. Z Hlinska cesta pokračuje po zelené turistické značce na jih, následně se podél Chrudimky stáčí na západ a severozápad. Kousek za Hlinskem vede obcí Vítanov, kde malíř František Kaván pobýval v letech 1904-1922. Dále cesta vede stále podél Chrudimky okolo samoty Králova Pila do osady Veselý Kopec, s expozicí lidové architektury a technického stavitelství, součást Souboru lidových staveb Vysočina. Do osady se přichází z údolí v níž stával mlýn, který v roce 1909 vyhořel. Dnes zde stojí nový mlýn, původem z Oldřetic u Skutče. Z Veselého Kopce cesta pokračuje po zelené značce do Dřevíkova a následně po silnici do Svobodných Hamrů. Ještě krátce za Dřevíkovem vede krátká odbočka k židovskému hřbitovu. Odtud je možno se vrátit na silnici nebo do Svobodných Hamrů pokračovat neznačenou cestou kolem golfového hřiště. V obci pokračuje cesta kolem hamru a zámku. K prvnímu otevření cesty došlo Klubem československých turistů v Hlinsku den 20. června 1937. Slavnostní zahájení proběhlo v kavárně hotelu Záložna, po němž se účastníci vydali projít trasu. Později upadla trasa v zapomnění, k jejímu částečnému obnovení došlo až 23. června 2007.
Svobodné Hamry
Poté co jsme prošli skanzen, vydali jsme se ještě do nedaleké obce Svobodné Hamry, V centru vesnice objekt technického stavitelství, vodní hamr a mlýnice, pozůstatek tradiční železářské výroby v krajině Železných hor. V místě dříve železářské pece později stavba vodního mlýna (kolem roku 1750), v letech 1976–1980 stavba obnovena, včetně technologického zařízení.
V centru vesnice venkovský zámek s renesanční dispozicí ze 16. století (na místě původně tvrz z 15. století s názvem Odranec), po požáru v roce 1896 přestavěn v pseudobarokním stylu. Od roku 1862 majitelem český architekt a stavitel Jan Nevole činný v Čechách a Srbsku. Během jeho života se zámek stal kulturním a vlasteneckým centrem.Na zámku pobýval František Alexandr Zach právník, vojenský teoretik a panslavista, působil v Srbsku. Po roce 1877 hostem na zámku také například Karel Václav Rais tehdy učitel v Trhové Kamenici a později spisovatel. Uvádí se také návštěvy českých osobností, Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra.
Zdroj: Wikipedie
Foto: JB Cysnews
