Město Hlinsko a Muzeum v přírodě Vysočina se loučí s masopustem tradiční masopustní obchůzkou v památkové rezervaci Betlém v podání dětí nejen z hlineckých škol a školek v dopoledním programu a obyvatel části města Hlinska Blatno v odpoledním programu.
17. 2. 2026, 9:30–15:30
Masopustní průvod do Betléma v Hlinsku
Během dopoledního programu, který začíná v 9.30 hodin, projdou děti nejen z hlineckých škol a školek v maskách od Základní školy Smetanova veselým průvodem městem. Zastavení v Domově seniorů Drachtinka bude pro klienty jistě milou návštěvou. Svůj masopustní průvod zakončí v památkové rezervaci Betlém.
V odpoledním programu požádají ve 14.00 hodin před radnicí obyvatelé místní části Blatno převlečení do tradičních masopustních masek starostu o povolení k obchůzce. Rozverný průvod se následně za veselého vyhrávání dechové kapely vydá na obchůzku mezi roubenky památkové rezervace Betlém. Přihlížející se během ní mohou potkat s tradičními maskami jako je například laufr, turek, slaměný a zúčastnit se závěrečného obyčeje porážení kobyly. Tím bude ukončeno letošní masopustní období.
Program je připraven ve spolupráci s Městem Hlinskem a Turistickým informačním centrem Hlinsko.
Volný vstup na program.
Zdroj a foto: Muzeum v přírodě Vysočina
Masopustní průvody
Slavnosti, které měly zajistit dobrou úrodu, plodnost a přivítat jaro, vznikly snad ještě v předkřesťanské epoše. Masopustní průvod na Hlinecku má formu obchůzky po vsi. Ta má přísná pravidla, co do počtu masek i jejich pořadí v průvodu. Jako první musí jít maska kobyly, poslední vždy ras. Masky se dělí na černé a červené. Červené masky mohou obléknout pouze svobodní chlapci a musí jich být přesně šest. Mezi tyto masky patří strakatý, ženuška a čtyři turci. Za černé masky se převlékají ženatí muži. Jejich počet není pevně stanoven a jejich hlavním úkolem je kontakt s diváky. Náleží sem slaměný, kobyla, ras, kramář zvaný žid, kominík, medvěd a medvědář. Návštěvníci jsou bez výjimky potřeni sazemi. Průvod je v každém domě pohoštěn. Průvod je zakončen smrtí a následně zmrtvýchvstáním masky kobyly, což je rozšířený symbolický mýtus spojený s příchodem jara.
Navzdory stáří rituálu, první písemná svědectví pocházejí až z poloviny 19. století, například z kronik obcí Holetín, Vortová a Ždírec, v současnosti uložených ve Státním okresním archivu v Chrudimi. Knižně tradici zachytil jako první Karel Václav Adámek v publikaci Lid na Hlinecku z roku 1900. Popsal podrobně průběh obchůzek, masky i říkání maškarádů, díky čemuž víme, že se rituál, minimálně od konce 19. století, prakticky nezměnil
Zdroj: Wikipedie
Vánoční Betlém v Hlinsku vykouzlí atmosféru vánočních obyčejů z dob minulých
