V rámci mikulášských jízd parního vlaku po Karlovarském kraji jsme se vydali na návštěvu Chebu. Když parní lokomotiva táhnoucí vlak s mikulášskou družinou odjela a na nádraží zůstal jen oblak kouře, vydali jsme se do centra města po červené turistické značce . O jeho historii jsme se mohli dočíst na kovových deskách umístěných v dláždění cestou k náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Prošli jsme prošli branou času a došli na náměstí, kde nás zaujala kašna se sochou rytíře Rolanda. Potom jsme už na náměstí pozorovali probíhající přípravy na Chebské vánoční trhy, které začínají 2. prosince. V předandventním čase si obyvatelé města i jeho návštěvníci mohou zabruslit na kluzišti přímo před známou dominantou náměstí – budovou Špalíčku.
Náměstí krále Jiřího z Poděbrad
Jak již bylo zmíněno cestou na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad jsme se prošli branou času . Toto umělecké dílo na místě původní jižní fronty náměstí.. Doplňuje ho ještě časová osa s daty významných událostí v dějinách města.Poté jsme se cestou zastavili u kašny rytíře Rolanda- symbolu městských práv – stojí na kamenné kašně od roku 1591. Přesněji řečeno stála – originál je uložen v muzeu a od roku 1981 stojí na kašně kopie sochy. V horní části náměstí nám blížící se Advent připomněl vánoční strom a také stánky připravené pro Chebské vánoční trhy. Před budovou Špalíčku, jednoho z hlavních symbolů chebské architektury probíhaly poslední přípravy kluziště.
Protože byla doba oběda, zastavili jsme se v restauraci hotelu Hvězda. Historie tohoto hotelu sahá až do počátku 17. století. V té době byl původní dům z roku 1516 přestavěn do renesančního stylu a dostal jméno “Dům u zlaté hvězdy“ a pohostinské právo. Od té doby do poloviny dvacátého století se zde vystřídaly dvě desítky majitelů. Po rekonstrukci v 60. letech dvacátého století byl hotel přejmenován na hotel Hvězda a stal se jedním z nejmodernějších hotelů v Chebu. V novém objektu se střídali různí nájemci, kteří zde vedli restauraci. V objektu také fungovalo několik obchodů. V roce 2018 se zrodil nápad obnovit tradici restaurace Hvězda a vrátit tak chebskému náměstí jeho gastronomickou ozdobu. Že se to podařilo jsme byli svědky během naší návštěvy. Jídlo bylo chutné, obsluha ochotná a po krátké době se restaurace zaplnila hosty téměř do posledního místa.
Po obědě jsme si prošli náměstí a hned nás zaujala žlutá fasáda budovy nové radnice. Byla postavena v letech 1722-29 podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho. V budově sídlí od roku 1962 galerie výtvarného umění. Před kavárnou Špalíček jsme viděli další kašnu tentokráte se sochou Herkula třímajícího nad hlavou zlacený kyj, jímž od roku 1738 chrání městský znak. Socha patrně pochází z dílny chebského umělce Petra Antona Felsnera, jeho dílem je i socha Herkula zdobící schodiště v Radničním paláci.
Špalíček
Prohlédli jsme si dominantu náměstí Špalíček. Jedná se o unikátní komplex jedenácti středověkých kupeckých domů ze 14. století. Tvoří ho dva bloky několikapatrových domů rozdělených úzkou Kramářskou uličkou, která je široká pouhých 160 cm. Plni zvědavosti jsme jí prošli a zjistili jsme, že i dnes v jednotlivých domcích najdeme nejrůznější. obchůdky. My jsme se zastavili po obědě na sladkou tečku v Gelaterii Corso.
Za Špalíčkem se nachází budova Muzea Cheb. Na její růžové fasádě nás zaujala pamětní deska, která nám připomněla hodiny dějepisu. Připomíná totiž pobyt Albrechta z Valdštejna, který zde byl zavražděn. Sousední Pachelbelův dům je původně gotický dům ze 14. století, později renesančně a barokně přestavěn, a je jedním z nejlépe zachovaných měšťanských domů na náměstí v Chebu.
Kostel sv. Mikuláše a sv. Alžběty
Pokračovali jsme v cestě směrem dolů k řece a zastavili se u další z dominant z dálky viditelných: Kostela sv. Mikuláše a sv. Alžběty. Je to nejstarší existující kostel v Chebu. Nachází se na Kostelním náměstí, v severovýchodním rohu náměstí Jiřího z Poděbrad. Původně byl vystavěn jako trojlodní románská bazilika, ale vzhledem k častým požárům byl několikrát přestavěn. Obešli jsme kostel a pokračovali ulicí Kamennou kolem budovy bývalého dominikánského kláštera a Cechovní kašny se sousoším mistra, tovaryše a učedníka od Adolfa Mayerla odhalená v roce 1926. Její mříž zdobí 33 znaků jednotlivých cechů. Od této kašny se můžete vydat uličkou s příznačným jménem: Cechovní.
Hrad Cheb
My jsme se však vydali Křížovnickou kolem Čertovy věže. Potom už jsme začali stoupat Hradní ulicí k hradu. Před vstupem do hradu nás zaujal světlý sloup z travertinu, který připomíná místa v Evropě, které v minulosti spojoval významný rod Štaufů. Potom už jsme po mostě vešli do hradu. Hned nás zaujala Černá věž postavená z černého tufu. Jedná se o druh horniny ze sopečného popela. Hrad je sice v zimním období otevřen jen od 10 do 15 hodin, můžete vidět zajímavou kamennou stavbu kaple Sv. Martina, Erharda a Uršuly. Jedná se o dvoupatrovou hradní kapli, která byla postavena koncem 12. stol. v na místě bývalého slovanského pohřebiště. Prošli jsme se po hradbách, odkud byl nádherný výhled na město. Zaujala nás socha Sépie, dílo českého sochaře Jaroslava Róny.
Více informací naleznete ZDE
Z hradu jsme viděli také krytou lávku vedoucí přes řeku Ohři poblíž Písečné brány. Z hradu jsme došli na Růžový kopeček, kterému vévodí kašna se sochou sv. Mikuláše. Bylo to příznačné zakončení našeho výletu do města, kam nás přivezl Mikulášský vlak. Protože zůstalo mnoho míst, která stojí za vidění, určitě naše návštěva tohoto města na řece Ohři nebyla poslední.
Více informací o aktuálním dění naleznete ZDE
Foto: Cysnews
Cheb
Cheb (německy Eger, je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři, od níž je odvozen německý název města. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska, pochází z roku 1061. Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet.
První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska, pochází z roku 1061. Chebské hradiště bylo osídleno v 9. století Slovany. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi, který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký hrad (falc). Na město byl Cheb povýšen roku 1179.
V dějinách umění dosáhly Cheb a Chebsko (Egerland) třikrát evropské úrovně: poprvé v období románsko-gotickém, kdy zde asi roku 1180 vznikla mincovna, známá svými ražbami stříbrných denárů. Za vlády Štaufů byl v období rané gotiky vybudován Chebský hrad a vznikla mj. vyšívačská a zlatnická práce zvaná Chebské antependium. V období pozdní gotiky byla dokončena stavba síňového trojlodí baziliky sv. Mikuláše a Alžběty, dále vznikla mnohá sochařská, malířská a zlatnická díla. Druhým významným obdobím byl přelom renesance a raného baroka, kdy zdejší řezbáři zhotovovali přenosné oltáříky, skříňky a kazety s biblickými i římskými mytologickými náměty reliéfů ve specifické pestrobarevné intarzii, známé jako Chebská intarzie nebo Chebská práce; jejím hlavním představitelem byl Adam Eck.
Dne 25. února 1634 byl v Chebu, v Pachelbelově domě na náměstí krále Jiřího z Poděbrad za Špalíčkem (dnes Muzeum Cheb, zavražděn Albrecht z Valdštejna a na hradě jeho důstojníci.
Cheb byl známý svým pivovarnictvím. První písemná zmínka o vaření piva v Chebu pochází z roku 1300.] V roce 1872 zde byl založen chebský První akciový pivovar.
Pamětihodnosti
- Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je chráněno jako městská památková rezervace.
- Chebský hrad s patrovou kaplí, vystavěný kolem roku 1180 v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou.
- Gotický chrám svatých Mikuláše a Alžběty. Z původní románské stavby z roku 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456–1476 na trojlodní halu. Nástěnné malby od mistra Lucase z Norimberku z téhož roku. Poškozené vrcholky věží byly barokně přestavěny roku 1746. Na konci druhé světové války byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru barokních. V roce 2008 byly nahrazeny provizorní poválečné helmice replikami neogotických věží, a tak byly po více než šedesáti letech vráceny kostelu jeho proporce a charakter. Tato změna zásadně ovlivnila i panorama města.
- Špalíček, malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí. Dnes se v budově nachází známá cukrárna.
- Zbytky městských hradeb s věžemi (Mlýnská věž, Písečná brána, Čertova věž)
- Nová radnice na náměstí, barokní budova s věží podle projektu J. B. Alliprandiho z let 1722–1729, sídlo Galerie výtvarného umění
- Velký počet historických měšťanských domů (náměstí krále Jiřího z Poděbrad, Jánské náměstí, Kamenná ulice, Růžový kopeček aj.)
Zdroj: Wikipedie
V čele mikulášského vlaku po Karlovarsku pojede parní lokomotiva Šlechtična
