Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr kultury Ilja Šmíd a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková dnes na státním hradě Karlštejn symbolicky zahájili obnovu této ikonické památky. Rozpočet projektu Hrad Karlštejn – klenot české země činí necelých 95 mil. Kč a z 85 % bude hrazen z prostředků EU. Kromě stavební obnovy části objektu a zřízení nových expozic je do roku 2022 počítáno i s moderním návštěvnickým centrem.
Slova ředitelky NPÚ
„Majestátní silueta hradu Karlštejn sice vyvolává pocit stability, nicméně i tento velikán trpí jak skrytými neduhy, tak vysokým návštěvnickým provozem. Proto již nestačí prováděná údržba a památka vyžaduje větší stavební zásah,“ vysvětluje důvody nutné obnovy hradu, do kterého v loni zavítalo přes 228 tisíc návštěvníků, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Předmětem projektu Hrad Karlštejn – klenot české země je rehabilitace a obnova chátrajících přízemních, suterénních a sklepních prostor Císařského paláce, arkádového přístavku, skalního sklepa a východní části hradního purkrabství, kde bude zřízeno moderní návštěvnické centrum. Obnovené prostory budou zpřístupněny veřejnosti a počítá se zde s otevřením nových expozic. Obnovy se dočká také užitková zahrada na jižním parkánu a renovací projdou též inženýrské sítě. Součástí projektu je i pořízení časosběrných dokumentů, které zachytí průběh rehabilitace hradu a vytvoření virtuální podoby Karlštejně před rekonstrukcí Josefem Mockerem. Oba dokumenty budou návštěvníkům promítány v nově zpřístupněném gotickém sklepení.
Záměr projektu
„Záměrem projektu je naplnění dlouhodobé vize obnovy a zachování národní kulturní památky státního hradu Karlštejn pro další generace spolu s rozvojem potenciálu tohoto kulturního statku. To vše s využitím moderních technologií a při současném respektování historických hodnot. Projekt obnovy této ikonické památky je výrazem odpovědnosti za kulturní dědictví naší země,“ uvedl během slavnostního zahájení ministr kultury Ilja Šmíd.
Slova ministryně MMR
Jeho slova potvrdila i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Obnova bude znamenat kvalitativní posun v uchování i v prezentaci hodnot areálu hradu. Jeho zatraktivnění přispěje k lepší prezentaci nejen zdejšího regionu, ale i celé České republiky pro zahraniční turisty, kteří tvoří významnou část návštěvníků Karlštejna. Velký význam má pak samozřejmě pro rozvoj samotné obce. Obnovu Karlštejna i dalších kulturních památek vnímám jako skutečně účelné a smysluplné využití evropských peněz,“ uvedla ministryně.
Gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými památkami zcela výjimečné postavení. Hrad Karlštejn byl budován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských i českých korunovačních klenotů. Stavba byla dokončena v roce 1365, kdy došlo k vysvěcení Kaple sv. Kříže ve Velké věži.
Karlštějn
Karlštějn
Karlštějn 2
Karlštějn 3
Karlštějn-10
Karlštějn-4
Karlštějn-6
Karlštějn-7
Karlštějn-8
Karlštějn-9
Objekt prošel po roce 1480 stavebními úpravami v pozdně gotickém slohu a následně v poslední čtvrtině 16. století renesanční přestavbou. Při poslední významné přestavbě z konce 19. století, vedené architektem Josefem Mockerem, získal hrad dnešní vzhled. V polovině 80. let 20. století byla zahájena generální oprava střešní krytiny a fasád Velké věže. Práce pokračovaly do počátku 90. let obnovou krytiny dalších střech. V letech 1997 až 2001 byla provedena sanace dřevěných stropních konstrukcí paláce a obou věží.
V rámci realizace projektu se sice nepředpokládá úplné a dlouhodobé uzavření hradu, přesto bude nutné počítat s krátkodobými uzavírkami z technologických důvodů nebo z důvodů zajištění bezpečnosti návštěvníků při provádění prací v prostoru nádvoří nebo na přístupu do hradu. Stávající návštěvnické okruhy však nebudou stavebními pracemi přímo zasaženy a budou tedy návštěvníkům dále přístupné.
Další projekty za přispění finančních prostředků Evropské unie
Kromě Karlštejna budou v příštích letech za přispění finančních prostředků Evropské unie obnoveny i další památky ve správě Národního památkového ústavu. V náročné konkurenci se svými projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP 3.1) letos uspěly také státní zámky Uherčice, Zákupy a Telč s celkovým rozpočtem přesahujícím 530 milionů Kč včetně Karlštejna. NPÚ přitom uspěl již v loňském roce s projektem obnovy cisterciáckého kláštera Plasy, kláštera v Kladrubech, horního zámku ve Vimperku, vrchnostenské okrasné zahrady na Pernštejně, zámku Slatiňany a selského dvora v Plzni – Bolevci. U těchto projektů převyšuje plánovaný rozpočet celkovou částku 619 milionů Kč. Národní památkový ústav v současné době rovněž usiluje o další finanční prostředky z EU na obnovu památek v předpokládané výši převyšující 270 mil. Kč.
Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jako vědecká a výzkumná organizace se Národní památkový ústav podílí na mnoha projektech, plní výzkumné úkoly, poskytuje odborné vzdělávání v oblasti památkové péče a vyvíjí publikační činnost. Vedle toho spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu, z nichž většina je přístupná veřejnosti.
