Nová budova Vinařství LAHOFER se otevřela veřejnosti

První červnový den se pro širokou veřejnost otevřela nová budova Vinařství LAHOFER ve vinici U Hájku mezi obcemi Dobšice a Suchohrdly na Znojemsku. Moderní objekt, který vzešel z pera brněnské architektonické kanceláře Chybík+Krištof, v sobě spojuje jak výrobní a administrativní funkci, tak vnitřní prostor pro návštěvníky a venkovní amfiteátr.

Nová budova Vinařství LAHOFER

V něm hodlá Vinařství LAHOFER již tuto letní sezonu pořádat kulturní akce. Ve vnitřní části určené pro návštěvníky budou moci lidé ochutnat kompletní sortiment Vinařství LAHOFER, firma tu hodlá pořádat řízené degustace, ale i firemní či soukromé akce. V budově vzniklo pět nových pracovních míst. Atypická stavba začala na podzim roku 2017 a dokončena byla po dvou letech. Výrobní část zahrnuje lisovnu, sklep s kapacitou kolem tři čtvrtě milionu litrů v tancích, skladovací prostory a moderní lahvovací linku, v kancelářské části našli zázemí administrativní pracovníci vinařství. Kanceláře přitom v otevřeném prostoru přímo navazují na návštěvnickou část.

„Ta bude sloužit jako kombinace prodejny našich vín, degustační místnosti, vinotéky a místa pro posezení s přáteli nad skleničkou vína. V navazujícím malém sklepě je prostor pro menší degustace do 15 osob. Pro návštěvníky asi nejzajímavější částí bude pochozí střecha, která bude sloužit jednak jako vyhlídková terasa do širokého okolí, v létě pak i jako hlediště při plánovaných kulturních akcích,“ sdělil marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER Daniel Smola. Návrh budovy vznikl v brněnském studiu Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa. Organický tvar „betonové vlny“, jak se návštěvníkovi může nová budova Vinařství LAHOFER jevit, vyjadřuje respekt k vinařskému řemeslu a k jeho tradici a svým elegantním reliéfem chce se svým okolím nenásilně splynout. Vždyť i hlavní myšlenkou návrhu je motiv vinných řádků, které prostupují budovou v podobě konstrukčního systému. 

„V reprezentativní části dochází ke kolmému průniku archetypálního klenutého prostoru do konstrukčního systému tvořeného železobetonovými žebry, jejichž modul vychází z šířky vinného řádku a prochází celým domem,“ vysvětlují architekti. Vinařství LAHOFER, a.s. (www.lahofer.cz) je jedním z největších pěstitelů vinné révy v České republice. Obhospodařuje 430ha vinic výhradně ve Znojemské vinařské podoblasti včetně vyhlášených tratí jako Lampelberg, U Hájku, Babičák či Volné pole. Z bílých odrůd jsou nejvíce zastoupeny Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Sauvignon, Tramín červený, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Müller Thurgau, Muškát moravský, Pálava či Neuburské, z červených pak Rulandské modré, Frankovka, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Dornfelder.

Vinařství LAHOFER

bylo založeno v roce 2003 ve Znojmě, dnes s 430 hektary vinic a roční produkcí až 800 tisíc lahví, patří k největším pěstitelům vína u nás. Výstavba nové provozovny v Dobšicích u Znojma, která kromě výroby integruje návštěvnické centrum a administrativní zázemí společnosti, se stala dalším krokem v rozvoji firmy.

Skupina firem LAHOFER (kromě Vinařství LAHOFER ještě Vinice LAHOFER, Hotel LAHOFER, Vinařství HANZEL a Vinotrh.cz) zaměstnává 120 pracovníků a ročně prodá okolo 800 tisíc lahví vlastních vín. Roční obrat firmy činil vloni zhruba 90milionů korun.

Architektonické studio Chybík+Krištof dokončilo projekt Lahofer.

Budovareprezentativního centra Vinařství LAHOFER je zakomponována do znojemské krajiny poseté vinohrady a slouží zároveň jako výrobna, prostor pro návštěvníky i administrativní zázemí společnosti. Hlavní myšlenkou je motiv vinných řádků, jenž se přenáší dovnitř budovy v podobě konstrukčního systému. Architekti ke spolupráci přizvali umělce Patrika Hábla, který na její betonové klenby aplikoval své malířské dílo. Veřejná funkce budovy, s níž projekt počítá ve formě amfiteátru, má potenciál změnit dosavadní turistickou mapu jižní Moravy.

Stavba je zasazena do stávající vinice a vlní se pod rozdílnou konstrukční výškou. Přirozeně tak reaguje na mírný sklon a charakter vinařského terénu.

„Nechtěli jsme do krajiny vstupovat s příliš velkým měřítkem. Rozdělením do tří hmot se celkový objem domu odlehčil,“ popisují koncepci architekti Chybík a Krištof. Nižší, avšak pohledově nejexponovanější je návštěvnická a administrativní část s velkoryse prosklenou fasádou orientovanou směrem na jih. Na ni jsou navázané dvě výrobní haly s rozdílnou světlou výškou, které odpovídají výrobním procesům, jež se odehrávají uvnitř. Vzájemným natočením a průnikem jednotlivých hmot vznikla dvojice funkčně i opticky oddělených dvorů. Na jedné straně provozní dvůr, kde se soustřeďují výrobní a logistické procesy, na druhé straně prostor pro návštěvníky.

Ten má formu měkce tvarovaného amfiteátru stoupajícího až na střechu budovy, odkud nabízí výhled do krajiny. Všechny části jsou sjednoceny výrazným přesahem střech a dřevěným obkladem fasády. Střecha budovy je plochá, v části amfiteátru pro veřejnost je záměrně zborcená. Její monolitické železobetonové přesahy jsou od interiérů oddělené pomocí prvků pro přerušení tepelných mostů. V jedné části zborcené plochy – nad vinným sklepem – je stropní deska koncipovaná jako prostorová skořepina tvořená kombinací zakřivených rámů a střešní železobetonové desky.

Návštěvnická část přiléhající k návštěvnickému dvoru zahrnuje prezentační místnost se zázemím a barikový sklep. Hlavní převýšený prostor odkazuje na tradiční vinné sklepy v regionu:

„V reprezentativní části dochází ke kolmému průniku archetypálního klenutého prostoru do konstrukčního systému tvořeného železobetonovými žebry, jejichž modul vychází z šířky vinného řádku a prochází celým domem,“ vysvětlují architekti.

Foto: Alex Timpau