Návštěva ZOO Plzeň je napínavým výletem nejen za zvířaty

Zoologická a botanická zahrada města Plzně (Zoo Plzeň) je zoologická a zároveň botanická zahrada v Plzni, druhá nejstarší zoo v České republice.  Při naší návštěvě jsme viděli nejen zvířata z různých částí světa rozdělená podle světadílů, ale také rostliny a řadu netradičních expozic.

Rostlinné biotopy České republiky

Naši prohlídku jsme začali částí zaměřené na Eurasijskou oblast. Na začátku naší cesty jsme viděli plameňáky, pelikány, hrochy, makaky, žirafy, pštrosy, geparda, žirafy, nosorožce, velbloudy. Potom jsme se zastavili u výběhu zubrů. V prostoru mezi výběhem zubrů a kulanů nás zaujaly botanické expozice, je zde představena celá řada biotopů, jak biotopy České republiky – rašeliniště, váté písky, vodní a mokřadní rostliny, vápencová skalka, tak biotopy Asie – středoasijská skalní step, himálajské prameniště, horské oblasti Číny.  Po dřevěných chodnících jsme si prošli horské rašeliniště.

Osada z doby železné

Začali jsme pomalu stoupat do kopce okolo výběhu s medvědy. Ukazatele nás dovedly k osadě z doby železné.  Zde jsme si prohlédli několik staveb z hlíny, dřeva a rákosí. Představují obydlí ze starší doby železné. Na tomto místě se několikrát do roka konají Dny pravěkých technologií.  Nad osadou z doby železné můžete vidět  výběh vlky. Na sérii tabulek můžete proniknout do tajů vlčí řeči, neboli způsobu, jak vlci ve smečce mezi sebou komunikují.

 

Statek Lüftnerka

Od výběhu s vlky jsme sestoupili po cestě  z kopce a přišli jsme k farmě, kde jsme viděli převážně  rodiny s dětmi. Došli jsme totiž ke statku Lüftnerka se zoo školou, kde si děti mohou zblízka prohlédnout zvířata z našich statků. Zdejší stavby mají velmi zajímavou historii: Název Lüftnerka patří ke komplexu historických zemědělských budov původně viničného statku. Pozemky i budovy koupil v roce 1841 sládek Josef Lüftner se svojí ženou Rosálii. V Plzni vlastnili ještě dům se sladovnou. I zde chtěli zřídit pivovar a sladovnu, o čemž svědčí zdejší hluboké sklepy. Jejich záměr tenkrát neschválilo právovárečné měšťanstvo. A tak sem přenesli lihovar a pálili zde pálenku. Pozdějším vlastníkem byla spřízněná rodina Klotzova. Ve 20. století plnila Lüftnerka krátce roli školního statku. Po otevření zoo na Lochotíně v roce 1963 zde byly sklady. Od roku 2001 je statek opět funkční. V horní budově jsme si mohli prohlédnout expozici věnovanou koním: zblízka jsme viděli bryčku, koňské sáně, sedla.  Vystaveny jsou zde také různé stroje a nástroje používané na statku. Procházeli jsme po areálu plném výběhů s hospodářskými zvířaty a upoutala nás budova, kde do patra vedlo masivní dřevěné schodiště. Vystoupali jsme po schodech a přede dveřmi jsme si všimli pečlivě vyrovnaných několika párů dřeváků. Zvědavě jsme otevřeli dveře a vstoupili jsme do místnosti, kde na nás dýchl a atmosféra časů dávno minulých, jako bychom místo návštěvy zoologické zahrady navštívili skanzen. Na první pohled nás upoutaly nejrůznější nástroje a vybavení používané kdysi v obytných budovách statku. Nahlédli jsme do místnosti, která na nás působila, jako by její obyvatelé zrovna odešli obstarat dobytek a každou chvíli by se měli vrátit. Vrátili jsme se do vstupní místnosti a odtud vedlo další dřevěné schodiště na půdu. Tady jsme si mohli prohlédnout model staveb. V této expozici jsme strávili určitý čas a uvědomili jsme si, že se blíží doba oběda. Naštěstí byla hned v prostorách statku dobová hospoda Na statku. Zvažovali jsme, jestli se posadíme venku na terasu nebo do vnitřního prostoru. Oběd byl chutný. Protože tato část zahrady je oblíbeným místem pro děti, bylo na ně pamatováno i v restauraci, která je vybavena dětskými židličkami, je dobře vybavené zázemí: přebalovací pult , mikrovlnná trouba k ohřátí dětských pokrmů a sociální zařízení je na velmi dobré úrovni.  

Česká řeka

Po obědě jsme opouštěli statek a zaujaly nás kamenné schody vedoucí kamsi dolů. Jako bychom sestupovali někam k řece. A skutečně pod budovou s oranžovou fasádou, kde jsme před chvíli obědvali se nachází expozice Česká řeka. Představuje všechna čtyři rybí pásma jedné z pěti řek protékající městem Plzní. Je to řeka Úhlava, která pramení na Šumavě pod horou Pancíř. Ve venkovních i vnitřních akváriích se proháněly ryby, které žijí v českých řekách a rybnících.  Co nás v těchto místech překvapilo, byly turistické značky, které nám slouží při orientaci při cestách po lesích a horách.  Expozice doplňují informační panely a vystavené exponáty, a můžete se zde třeba dozvědět, jak se staví rybník.

 

Strom jako ekosystém

Opouštěli jsme statek a užívali jsme si krásné výhledy na město Plzeň. Cestou jsme si všimli tabule s nápisem Strom jako ekosystém. Opět nám zvědavost nedala a vstoupili jsme dovnitř. Objevili jsme neobvyklou naučnou expozice v koruně vzrostlého dubu určenou především dětem, protože expozice byla propojena lanovým centrem. Vyzkoušeli jsme kolik našich ptáků poznáme podle zpěvu. Také nás zaujal xylofon různých dřevin z našich lesů, kde jste mohli vyzkoušet rozdíl jak zní měkké a tvrdé dřevo.

 

DinoPark

Blížili jsme se k DinoParku, který je oddělenou expozicí s vlastním vstupním turniketem a pro vstup je třeba mít zvláštní vstupenku. Zde můžete potkat tři desítky převážně druhohorních dinosaurů , řada z nich je věrohodně pohyblivých a ozvučených.

Mediterraneum

Od DinoParku jsme sestoupili k expozici Mediterraneum. Jak již název napovídá přibližuje nám floru a faunu z oblasti Středozemního moře. Rostliny vydávají typickou vůni, takže máte pocit, že se nacházíte na dovolené u moře. Ten dojem umocňuje typický řecký bílo-modrý kostelík, u jeho vchodu můžete zatáhnout za provaz a zazvonit na zvonec. Uprostřed expozice se nachází skleník věnovaný středozemským želvám. Všude krásně voní středomořské rostliny, Korsiku vám navodí výrazná vůně kterou vydávají nízké křovinaté rostliny – makchie. Napoleon Bonaparte prý tvrdil, že podle jejich charakteristické vůně ihned pozná, že je doma na Korsice. Jakmile vyjdete ze skleníku, ve vitrínce na stěně u východu si můžete prohlédnout nejrůznější koření a esence spojené s oblastí Středomoří.

 

Pavilon zlaté rybky

Asijská zahrada se nachází v horní části areálu. Stoupali jsme po cestě lemované masivním  červeně natřeným zábradlím a můstky k Pavilonu zlaté rybky, stavby v čínském stylu. Před pavilonem nemůžete přehlédnout posezení z čínského porcelánu. Ve spodním patře budovy je terárium, kde můžete vidět krokodýlovce čínské. V horním patře uvidíte unikátní akvária z čínského porcelánu a v nich můžete obdivovat ladně plující závojnatky, domácí mazličky Číňanů.  

 

  

 

 

Z pavilonu zlaté rybky se nám naskýtal pohled na amfiteátr, někdejší dějiště festivalu folkové hudby Porta. My jsme se vraceli po cestě k expozici světa podzemí. V blízkosti budovy jsme našli exponát, který nás opravdu překvapil něco takové jsem zatím v žádné zoologické zahradě neviděli. Tím překvapivým objektem byl  legendární americký tank M4 Sherman z druhé světové války. Jeho hlaveň symbolicky míří na bývalou podzemní pevnost, kde za války sídlil německý generální štáb protiletecké obrany. Byl dovezen z Maintenance Activity Vilseck v Německu. Doplňuje zdejší historii, neboť v květnu 1945 osvobodila americká armáda Plzeň. Symbolicky tedy stojí naproti východu z podzemní pevnosti, kde měli stanoviště němečtí vojenští zaměřovači, kteří hlídali vzdušný prostor nad Plzní.

Svět v podzemí

Tím však překvapení při naší návštěvě zoologické a botanické zahrady nekončila. Vstoupili jsme totiž do naprosto unikátní expozice Svět v podzemí. Vznikla v místě bývalých vojenských válečných krytů německé armády. Nabízí návštěvníkům pohled nejen do hluboké historie tohoto místa. Podzemní pevnost na území zoologické a botanické zahrady nechala vybudovat německá armáda v letech 1940–1941. Hned u vstupu je muzeum, které je jakýmsi pietním místem.  Naleznete zde spoustu zajímavostí z historie života na Lochotíně, vzniku Kodetovy zahrady, budoucí botanické zahrady v Plzni a především o zakladateli botanické zahrady v Plzni, Miroslavu Vaňouskovi.

 

 

Jakmile vstoupíte do světa v podzemí, uvidíte postupně  jeskyně, sklepy, štoly, hrobky, podzemní řeky, korálový útes, podzemní prostory Karibiku . Západní Jamajka, část Kuby a Bahamy, jsou tvořeny zejména nízkými vápencovými plošinami s četnými krasovými jevy. Ostrovy jsou známé také jako „Ostrovy pokladů“, dodnes se na jejich plážích a v pobřežních jeskyních nacházejí zlaté a stříbrné mince. V podzemí se také nacházely  hrobky. Pochází zřejmě ze staroegyptské kultury, v níž byla mrtvá těla mumifikována a uchovávána výhradně v hrobkách. V podzemí byly také uměle vytvářeny podzemní kanály. Jeden kanál zde také naleznete, nahlédnete-li do něj přes prosklenou stěnu,  zahlédnete jeho typické obyvatele – potkany. V expozici Svět v podzemí se nachází také komora, která za války sloužila jako centrála inženýrských sítí a údržby celého objektu, nyní slouží jako centrum pro rozmnožování ohrožených evropských druhů obojživelníků Acha obojživelníků. V záchranných nádržích jsou chovány ohrožené ropušky baleárské a čolci luristánští.

 

Expozice cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky

Během naší návštěvy v zoologické a botanické zahradě jsme prostřednictvím expozic ze všech světadílů procestovali celý svět. Třešničkou na dortu byla tedy prohlídka expozice českých cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky. Nachází se v horním patře budovy. Jedná se o první samostatnou dlouhodobou expozice těchto nejslavnějších českých cestovatelů. Můžete si zde prohlédnout fotografie z cest. Nás zaujala velká fotografie plzeňského rodáka Miroslava Zikmunda chytajícího ryby.  Také jsme zvědavě nahlédli do kabiny vozu těchto známých cestovatelů a při prohlídce několika místností věnovaných cestám pánů Zikmunda a Hanzelky, jsme měli i v poměrně malém prostoru několika místnosti co objevovat.

 

 

Návštěva zoologické a botanické zahrady v Plzni pro nás byla zajímavým zážitkem plným překvapení. Propojení expozic říše zvířat a rostlin působilo naprosto přirozeně a při procházce míst zaměřeným na jednotlivé světadíly jsme se neustále měli co objevovat a poznávat. Určitě se nám nepodařilo si prohlédnout úplně všechno, co se zde nabízí a proto se sem určitě rádi vrátíme.

Chystáte-li se také k této cestě objevování, poznávání a odpočinku, bližší informace naleznete na webových stránkách ZOO Plzeň ZDE

Historie botanické a zoologické zahrady v Plzni

Botanická zahrada

Podle jiných zdrojů v roce 1811 na nařízení císaře Františka I. a žádost opata, purkmistr Emanuel David nařídil upravit místo mezi hradbami a příkopem (naproti dnešní Studijní a vědecké knihovně) na gymnazijní botanickou zahradu. Zahrada byla zrušena v roce 1844, kdy se opat pro spory s vojenskou posádkou při užívání pozemku zahrady vzdal. V roce 1899 byl jako botanická zahrada v Plzni upraven prostor v tzv. Královských sadech, kde bylo vysázeno 337 listnatých a 44 jehličnatých dřevin, včetně araukárií, jinanu, cedru, sekvojovce obrovského, liliovníku a korkovníku. Tyto dřeviny zde rostly ještě na konci 20. století. Tato zahrada byla používána pro výuku studentů, avšak brzy zanikla. Podobně skončily pokusy založit botanické zahrady u měšťanských škol v Plzni. Plzeňský botanik František Maloch se pokoušel v roce 1926 založit ústřední botanickou zahradu, avšak návrh byl pro nedostatek finančních prostředků zastupiteli Plzně zamítnut. Teprve v roce 1956 byla na podnět Městského národního výboru v Plzni ustanovena komise pověřená založením botanické zahrady. V roce 1959 byla zahájena výstavba a zahrada byla zpřístupněna, částečně jako úprava bývalé soukromé zahrady, v roce 1961.

Zoo

Zoo  vznikla již v roce 1926 na břehu řeky Radbuzy v městské části Doudlevce. V roce 1940 byla krátce v soukromém nájmu. V 50. letech přešla pod vedení Národního výboru a po několika letech se stala součástí nového Parku kultury a oddechu.  Od roku 1963 zoo působí v současném areálu na Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila se sousední botanickou zahradou.

Zdroj: Wikipedie

Foto: JB Cysnews