Mikulov – smutné dějiny města pod Pálavou

Mikulov, německy Nikolsburg (Nikolshburg v Jidiš), tak jak byl název tohoto krásného historického města s přibližně 8 000 obyvateli znám po staletí, leží na hranici s Rakouskem. Středem pozornosti této oblasti jsou impozantní vápencové vrchy Pálavy, nejsevernější a zároveň nejzazší výběžek Alp, která se tyčí nad mírně zvlněnou krajinou lužních lesů dolního Podyjí.

 Obyvatelstvo Mikulova

Před druhou světovou válkou celých 96 % veškerého obyvatelstva byla německy mluvící, včetně významné židovské minority, která zde od poloviny 16. století až do roku 1851 měla sídlo moravských rabínů a vybudovala 16 synagog. Židé se v Nikolsburgu začali usazovat po svém vyhnání z Vídně v roce 1526. Na území Moravy a Čech byl totiž v té době náboženský pluralismus daleko markantnější než v ostatních (zejména katolických) částech Rakousko-uherské monarchie a tuto toleranci podporoval i místní šlechtický rod Dietrichsteinů, kteří místo diskriminace poskytli na svém území azyl všem vírám bez rozdílu.

Booking.com

Mikulov

Další náboženskou skupinou byli Novokřtěnci, neboli Habáni, kteří byli ve stejné době vyhnáni z rodného Švýcarska a přes Rakousko se dostali na jižní Moravu, kde se usadili zejména na Mikulovsku. Ve vyhlazovacích koncentračních táborech druhé světové války našla smrt většina židovských obyvatel Mikulova – pouze 35 osob přežilo holocaust. A v roce 1945 veškeré německy mluvící obyvatelstvo bylo odsunuto na základě Benešových dekretů.
Kdysi prosperující mikulovská komunita tak ztratila veškeré talentované odborníky a dovedné pracovníky. Nově příchozí osadlíci, kteří sem přišli z chudých horských oblastí na severu Československa se postupně nastěhovali do stovek prázdných domů, avšak na rozdíl od jejich původních majitelů neměli žádné zkušenosti ve vinohradnictví ani v keramickém umění, kterým byl Mikulov dříve proslavený.

Svatý Kopeček

Mikulov a víno

Nicméně, od dob turbulence poloviny dvacátého století uplynul již nějaký čas a v 70. letech přišel na scénu legendární vinař Josef Peřina, který si rychle uvědomil ohromný potenciál této vinařské oblasti a po dlouhá léta byl v čele vinařství Mikrosvín. Jižní svahy Pálavských vrchů patří mezi nejteplejší oblasti nejen v Mikulovské podoblasti, ale i v celé zemi. Jejich vápencové půdní podloží je ideální pro výsadbu bílých odrůd révy vinné, zejména Ryzlinku vlašského, který si zde našel svůj terroir, kde dává vysoce kvalitní vína nezaměnitelného charakteru, velmi podobná těm jaká se rodí na druhé straně hranic v sousedním Rakousku.
Dalším významným vinařstvím je Tanzberg, relativně nově příchozí na moravské vinařské scéně, kterou v roce 1999 založil bývalý ředitel TV Nova a známý milovník vín, Vladimír Železný. Německý název, který doslova znamená Tančící hora, je odvozen od dominanty Mikulova, nyní známé jako Svatý kopeček, která bývala v pohanských časech děním mnoha orgiastických slavností a divokých radovánek. 68 hectarů vinic se rozkládá v katastrech vinařských obcí Mikulov, Bavory a Perná a zahrnují některé vynikající polohy, jako např. Turold, Slunečná, Goldhammer a Železná. Posledně zmíněná vinice však nenese svůj název na počest dr. Železného, jak by se možná leckdo mohl domnívat. Tato viniční trať dříve známá jako Durstberg neboli Žíznivá hora, byla v roce 1946 přejmenovaná na Železnou podle podpěrné konstrukce vedení, která se zde téhož roku zavedla.

vinohrad

Současnost města

V Mikulově najdeme rovněž Regionalní Muzeum, které se nachází uvnitř barokního zámku. Za povšimnutí též stojí historické sklepy se stálou expozicí dřevěných sudů a lisů – největší sud má objem 1 014 hektolitrů (což se obsahem rovná 135 000 lahvím), který pochází z roku 1643. Stará židovská synagoga pod zámkem se pyšní stálou expozicí historie mikulovských Židů, zatímco návštěva židovského hřbitova by měla být imperativní pro všechny návštěvníky Mikulova.

Text a foto : Helena Baker