Vydali jsme se na výlet na hrad Zvíkov. Tento cíl nám připomněl dobu školních výletů, ale tentokrát jsme prohlídku prostor viděli úplně jinou optikou. Navíc jsme obdivovaly výhledy na soutok dvou řek Otavy a Vltavy. Na hrad totiž můžete dojet nejen autem nebo na kole, ale v sezoně se sem dostanete také lodí. Podél silnice k hradu vede také zeleně značená turistická trasa a modře značená trasa z obce Oslov kolem Zvíkovského mostu. Po prohlídce hradu jsme se zastavili na krátkou prohlídku města Písek. Poblíž kamenného mostu jsme sledovali jak vznikají sochy z písku v Písku.
Cesta ke hradu Zvíkov
Projeli jsme obcí Zvíkovské Podhradí a zaparkovali jsme na placeném parkovišti nedaleko od vstupu do hradu. Odtud vedla cesta po pohodlné zpevněné cestě až k mostu s výklenkovou kaplí sv. Jana Nepomuckého před Píseckou branou do hradu. Odtud jsme již před sebou viděli nejvyšší věž zvanou Hláska. Areál hradu je volně průchozí k přístavišti. Z hradu se nám naskýtaly krásné výhledy jak na řeku Vltav utak na Otavu i na soutok obou těchto řek.
Prošli jsme si areál hradu až k Červené věži a cestou jsme se zastavovali na vyhlídkových místech, odkud byl krásný pohled na obě řeky. V sousedství Červené věže jsme prošli železnou bránou, v jejímž sousedství se nachází občerstvení s příjemným posezením. Pokračovali jsme k toaletám (použití toalet je zpoplatněno, ale jsou velmi dobře udržované). Směrové cedule nám ukázaly cestu k přístavišti. Sestupuje se k němu po schodišti až na pláž u řeky Otavy.
Výhledy z hradu Zvíkov a vyhlídka na soutok Otavy s Vltavou
Prohlídkový okruh Královský palác
Vrátili jsme se na nádvoří, kde je umístěn stánek se suvenýry. Naproti němu je vchod do hradu. U poklady jsme si koupili vstupenky na základní prohlídkový okruh – Královský palác. Prohlídka probíhá bez průvodce, v pokladně dostanete informační materiály a dále již se orientujete podle šipek. Nemusíte tak čekat na žádnou pevně stanovenou dobu začátku prohlídky.
V přízemí Královského paláce jsme si prošli prostory s expozicí věnovanou místních archeologickým nálezům. Na místě hradu se totiž nacházelo hradiště už od střední doby bronzové. Existenci pravěkého hradiště dokládají archeologické nálezy a zbytky valů z jižního opevnění.
Z nádvoří do prvního patra Královského paláce
Severovýchodní část paláce tvoří terasy na místě bývalých královských místností. I odtud je krásný výhled na Vltavu a její soutok s Otavou. Po schodišti jsme vystoupali do prvního patra Královského paláce. Zde se nacházejí dochované nebo v minulosti rekonstruované sály. Prohlédli jsme si Korunní síň, Taneční síň, Velký sál, Rytířský sál. Nejvíce nás zaujala Erbovní síň. V těchto prostorách je k vidění historický nábytek, renezanční malby, model celého hradu, historický nábytek, renesanční malby, oltář přenesený z bývalého kostela sv. Mikuláše v Podhradí.
Hradní kaple sv. Václava
Prohlídka končí hradní kaplí, sv. Václava která byla postavena v druhé polovině 13. století a je vyzdobená nástěnnými malbami. Ke kapli přiléhá sakristie.
Kaple patří k nejcennějším, nejkrásnějším místům na hradě. Jiné části paláce musely být ve větší míře opravovány či rekonstruovány, tato jižní partie přiléhající k Hlízové věži přečkala i velmi nepříznivá období a nebyla výrazněji poškozena. Celý královský palác se stavěl asi 20 let v období let 1250-1270 a právě kaplí byla výstavba paláce ukončena. Stavebně se dochovala v podobě, jakou měla právě ve 13.století. Malířská výzdoba není původní, vznikla někdy po roce 1473 a je dílem neznámého malíře. Ten se inspiroval hlavně novozákonními postavami a příběhy, převládají zobrazení apoštolů. Fragment oltáře Oplakávání Krista pochází z počátku 16. století a tvůrce se podle tohoto díla nazývá právě Mistr Oplakávání Krista ze Zvíkova.
Inspirace – Zvíkov
V dalších přízemních prostorách jsme vstoupili do expozice nazvané Inspirace – Zvíkov, která zachycuje hrad Zvíkov v díle malířů, grafiků, samouků a dětí. V další místnosti jsme si mohli prohlédnout, jak byl hrad zachycen na dobových pohlednicích. Další místnost byla věnována básníkům, spisovatelům a malířům, které Zvíkov inspiroval v jejich díle. Zaznamenali jsme jména Karla Hynka Máchy, Aloise Jiráska, Ladislava Stroupežnického a dalších.
Zvony z Podhradí
Zastavili jsme se také v místnosti, v jejímž centru je vystaven zvon. Tento zvon byl zapůjčen z obce Zvíkovské Podhradí. Do roku 2016 ve zvoničce místní kaple sv. Václava. Zvon má zajímavou historii, která je v přímé vazbě na dějiny hradu: byl náhodně objeven roku 1946 pod Zvíkovem na břehu Otavy, pak zůstával 70 let zavěšený v kapličce sv. Václava.
Informace na panelech v místnosti připomínají historii zaniklého osídlení.
Hlízová věž
Přístupná je také Hlízová věž s vyhlídkou. Jedná se o nejstarší zachovalou stavbu v areálu hradu, její vznik se přibližně klade do doby kolem roku 1240. Má čtvercový půdorys, vysoká je 20 m, síla zdí je 3,5 m. Její charakteristickou podobu vytváří 44 vrstev hrubě opracovaných kvádrů, které připomínají hlízy, odtud jeden z názvů věže. Pro barvu kamene se jí někdy říkalo „Černá“. Před polovinou 19. století se bylo možné setkat s myšlenkou, že jde o památku z 2. století n.l., z doby, kdy v Čechách sídlily germánské kmeny (odtud „Markomanka“). Dodnes dobře viditelné kamenické značky se objevují nejen na Zvíkově v paláci, ale i na dalších místech, kde pracovala zdejší stavební huť.
Hrad Zvíkov byl oblíbeným místem nejen básníků, malířů a spisovatelů ale také filmařů. Natáčela se zde celá řada filmů a pohádek. Nám utkvěl v paměti třeba film Šašek a královna z roku 1987 a Maharal – Tajemství talismanu z roku 2006. Zvíkov jsme poznali také v pohádce Lotrando a Zubejda.
Více informací včetně mapky areálu naleznete ZDE
Hrad Zvíkov
Hrad založil pravděpodobně již král Přemysl Otakar I. a jeho potomkům patřil až do vymření rodu v roce 1306. Poté ho získali do zástavy Rožmberkové, od kterých ho vykoupil král Karel IV. Během husitských válek se však vrátil do zástavy Rožmberkům. Po nich se v držení hradu vystřídali Švamberkové, Eggenbergové a nakonec Schwarzenbergové. Během své historie byl několikrát dobýván a přestavován.
Pověst O Zvíkovském raráškovi se vypráví už od roku 1597. Tehdy se prý na Markomance, nejstarší části hradu, prováděly stavební práce. Dělníci, kteří zde pracovali, byli ale z nějakého důvodu vyhnáni z hradu zlým duchem. Rarášek straší o půlnoci v korunní síni. Ovšem díky této příhodě získal jméno Zvíkovský rarášek i jeden z alkoholických nápojů, který se dříve vyráběl. Jeho chuť prý byla „hořká jako život a sladká jako hřích“. Ladislav Stroupežnický podle této pověsti napsal divadelní hru Zvíkovský rarášek, která se v letních měsících často hraje na hradním nádvoří. Stala se předlohou stejnojmenné opeře Vítězslava Nováka.
Zdroj: Wikipedie
Oběd v restauraci Pivovarský dvůr Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí
Protože nám během prohlídky hradu vyhládlo zastavili jsme se na oběd v restauraci Pivovarský dvůr ve Zvíkovském Podhradí. Pivovarský dvůr Zvíkov byl založen v roce 1993 a je jedním z nejstarších minipivovarů v České republice. Vařením vlastního piva navazuje na dávnou slávu hradního pivovaru na Zvíkově. Protože jsme zde byli autem, nemohli jsme využít a ochutnat velmi širokou nabídku zdejších piv. Ale s jídlem v příjemném prostředí restaurace jsme byli velmi spokojeni. Ochotná obsluha nám dokonce nabídla jídlo bez obsahu lepku. A kulajda s houbami chutnala opravdu jako od „naší šumavské babičky“. Letní zahrádka byla obsazena cyklisty, kteří se zde zastavili posilnit. Pokud zde chcete strávit delší čas výlety do okolí, Pivovarský dvůr Zvíkov nabízí také možnost ubytování.
Více informací naleznete ZDE
Krátká procházka po městě Písek a sochy z písku v Písku
Nevyhládlo jen nám, energii potřeboval doplnit také náš automobil. Dojeli jsme proto do nedalekého Písku a od dobíječky v Hradišťské ulici jsme se vydali k řece. Tady vede cyklostezka podél Otavy. Došli jsme k rozcestí u Plaveckého stadionu. Nedaleko se totiž nachází krytý plavecký stadion. Od rozcestníku vede modrá lávka pro pěší nad Ostrovem. Zde jsme se zastavili u Restaurace Ostrov. Majitelem ostrova se město stalo v roce 1876. Výletní restaurace zde byla otevřena 4. května 1890.
Přešli jsme po lávce a vydali se podél řeky směrem ke Kamennému mostu, který je nejstarším mostem v Čechách.
Prošli jsme po nábřeží kolem bývalého městského hřbitova s kostelem Nejsvětější Trojice. Tento kostel byl postaven v roce 1576. Jedná se o pozdně gotickou stavbu s renesanční kazatelnou. Výzdoba a vybavení kostela bylo poškozeno při povodních v roce 2002. Nyní budova kostela slouží jako koncertní a výstavní síň. Nás zaujala Hranolová barokní zvonice z roku 1575. V sousedství bývalého městského hřbitova jsme na parkovišti viděli další dobíjecí stanice pro elektromobily.
Na protějším břehu Otavy jsme viděli věž Kostela narození Panny Marie, která je dominantou města. Tato trojlodní gotická bazilika byla postavena v první polovině 13. století a na její 71 metrů vysoké hranolové věži jsou hodiny, které mají prohozenou velikost rafiček, velká ukazuje hodiny a malá minuty.
Křižíkova elektrárna
Na břehu řeky u jezu jsme si všimli budovy se světlezelenou fasádou. Jedná se o nejstarší veřejnou vodní elektrárnu v Čechách. Původně to byl vodní mlýn přestavěný roku 1887 Františkem Křižíkem na vodní elektrárnu, která ve stejném roce začala dodávat elektřinu pro veřejné osvětlení města Písku. Ten se tak stal prvním městem v českých zemích s trvalým veřejným elektrickým osvětlením. Od roku 1997 je Křižíkova elektrárna také unikátním technickým muzeem.
Hrad Písek
V sousedství Křižíkovy elektrárny je hrad Písek. Z původního gotického královského hradu se po požáru v roce 1510 zachovalo jen západní křídlo s palácem, které se v přízemí otevírá do dvora třemi arkádovými oblouky. Další tři křídla byla zbořena a nahrazena radnicí, pivovarem a kasárnami. V současnosti je hradní palác využíván jako Prácheňské muzeum.
Kamenný most
My jsme došli až ke Kamennému mostu. Před ním jsme si všimli stromu hrdiny. Jedná se o akát, který dokázal odolat povodni v roce 2002 a jeho kmeny chránily část mostu před nárazem plovoucích trosek.Kamenný most byl postaven ve třetí čtvrtině 13. století, a je tedy nejstarším dochovaným mostem v Česku a historicky v pořadí druhým kamenným po zaniklém pražském Juditině mostu. Na gotickém mostě jsou umístěny repliky barokních soch a kříže.
Sochy z písku v Písku
Každoročně se na náplavce u Kamenného mostu koná výstava soch vyrobených z písku. Téma výstavy se každý rok mění. Město Písek vyrostlo na řece Otavě, kde se od středověku rýžovalo zlato. Pro ochranu rýžovišť zde bylo ve 13. století založeno sídlo, jemuž dal zlatonosný písek jméno. Spojitost s tímto materiálem si město připomíná každoroční akcí Sochy z písku v Písku. Novodobá tradice vznikla v roce 2007. V letošním roce námětem obřích soch je Voroplavba jako příběh dřeva, řeky a lidí. Otevření galerie Sochy z písku v Písku 2024 proběhne na náplavce řeky Otavy v Čechově ulici v pátek 17. května ve 14 hodin za účasti zástupců města Písku, autorů soch, ale také „vorařské obce“. Otevření galerie je součástí prvního dne festivalu pro děti Pískoviště.
Foto: Cysnews
