Denně v hlavním městě operátoři a posádky Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy (ZZS HMP) identifikují v průměru dva tzv. paliativně relevantní pacienty – lidi v pokročilé či terminální fázi nevyléčitelného onemocnění – kteří volají záchrannou službu kvůli akutním obtížím. Podle statistiky se v Praze ukazuje, že pouze třetina z těchto pacientů má realistickou představu o svém zdravotním stavu a již dostává paliativní péči, která zmírňuje bolest, ulevuje od tělesného i duševního strádání a pomáhá udržet co nejvyšší kvalitu života. ZZS HMP proto ve spolupráci s Centrem paliativní péče dosud proškolila už přes 60 operátorů, záchranářů a lékařů v oblasti paliativní medicíny. Cílem je zvýšit počet pacientů, kteří stráví poslední chvíle života díky včasné identifikaci s adekvátní péčí ideálně v domácím prostředí nebo na lůžkách specializovaných poskytovatelů paliativní péče.
„I když je to bolavé téma, nemůžeme před smrtí a posledními okamžiky v životě zavírat oči a jsem vděčná našim záchranářům, že to Praha nedělá. Díky úpravě zřizovací listiny před dvěma lety rozšířila záchranná služba své aktivity a významně se dnes podílí na tom, že v hlavním městě zvyšujeme komfort pacientů i jejich blízkých v těch nejcitlivějších a nejsmutnějších chvílích. Lidé dnes mají možnost trávit poslední chvíle života důstojně, s tou nejlepší péčí a v kruhu svých blízkých. Hlavní město navíc každoročně vyhlašuje Program podpory v oblasti zdravotnictví, který pomáhá dlouhodobě nemocným, lidem s postižením a rozvoji paliativní péče – jen v roce 2025 jsme na tento účel vyčlenili téměř 69 milionů korun a podporujeme i vzdělávací a osvětové aktivity,“ říká Alexandra Udženija, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví.
Paliativní péče u záchranné služby
V prvním pololetí letošního roku se záchranné službě podařilo identifikovat přes 340 paliativně relevantních pacientů. Přes 100 pacientů bylo po ošetření a poskytnutí medikace možné s jejich souhlasem ponechat doma bez nutnosti dalšího transportu do zdravotnického zařízení. Počet pacientů ponechaných doma, pro které nemá akutní hospitalizace prospěch, se postupně zvyšuje.
Paliativní péče přímo u pacientů
Identifikace pacientů se uskutečňuje na základě vyhodnocení hovoru na tísňovou linku dle unikátního protokolu Rapid-PCST, na jehož vzniku ZZS HMP spolupracovala s Centrem paliativní péče, nebo při poskytování péče pacientovi záchranářskými a lékařskými posádkami. V řadě případů je pro tyto pacienty prospěšnější, když nemusí být transportováni do nemocnice, ale poslední chvíle života stráví doma v kruhu rodiny a se zajištěnou paliativní péčí, nebo ve specializovaných zařízeních, která tuto péči poskytují. Aktuálně ZZS HMP spolupracuje se dvěma takovými zařízeními.
„Dnes se nám daří mít v téměř každé směně k dispozici minimálně jednu posádku proškolenou speciálně v oblasti paliativní medicíny. Přejí-li si to pacienti a okolnosti to dovolují, dokážeme jim společně s poskytovateli paliativní péče zajistit odpovídající služby, komfort a případnou medikaci v domácím prostředí nebo na specializovaných lůžkách ve zdravotnických zařízeních. Díky tomu se snižuje i počet opakovaných výjezdů záchranné služby k těmto pacientům,“uvádí Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.
Metodická podpora a kurzy pro posádky
Pacienti v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění představují významnou skupinu pacientů, ke kterým zdravotnická záchranná služba běžně vyjíždí. Počet těchto výjezdů je srovnatelný s počtem výjezdů k dopravním nehodám a resuscitacím dohromady. Ročně v průměru posádky záchranné služby transportovaly do nemocnic na 2 300 pacientů v terminálním stádiu onemocnění, kteří krátce nato v nemocnici zemřeli.
Začátkem září vydá pražská záchranná služba metodickou příručku, kterou pomůže posádkám ještě prohloubit orientaci v paliativní problematice. Naplánovány jsou také další kurzy ve spolupráci s Centrem paliativní péče.
Paliativní péče i pro dlouhodobě nemocné
Paliativní péče není v prostředí záchranné služby zaměřena pouze na pacienty v posledních týdnech života, u nichž je třeba zejména tlumit nepříznivé symptomy jako bolest. Prospěch z paliativní péče mají i nevyléčitelně nemocní pacienti, jejichž stav se postupně zhoršuje, ale jejich prognóza se většinou odhaduje v řádu měsíců.
„S těmito pacienty vedeme cílené rozhovory o jejich zdravotním stavu, předáváme jim kontakty na ambulantní paliatry a v případě transportu do zdravotnického zařízení pak nemocniční personál informujeme, že pacient bude profitovat z paliativního konzilia,“ sděluje Klára Beranová, lékařka a koordinátorka projektu paliativní péče u ZZS HMP.
Komplexní péče a plánování léčby
Lékař pak může cíleně upravit medikaci podle pacientových potřeb a společně s ní také nastavit další plán léčby ve spolupráci se specialisty. Pacientům je nabídnuta psychologická podpora či zapůjčení kompenzačních pomůcek, sociální pracovníci mohou poradit s příspěvkem na péči a podobně.
„Když se podaří pacienty identifikovat jako paliativně relevantní a zajistit jim odpovídající péči v domácím prostředí nebo ve specializovaných hospicích, nedochází zpravidla k jejich opakovaným převozům s nespecifickými obtížemi na urgentní příjmy. Tam jsou sice vyřešeny akutní problémy, ale pacienti jsou následně propuštěni bez návazné péče domů a při zhoršení stavu k nim opět vyjíždí záchranná služba. Díky správnému nastavení paliativní péče dochází k podstatnému zlepšení pacientova celkového stavu, kvality jeho života i úlevě pro jeho rodinu,“ dodává Klára Beranová.
Zdroj: www.praha.eu
