Krajkové šaty, elegantní plesy, koketní pohledy vyměňované přes vějíře a láska překonávající společenské překážky. Právě tak si často představujeme Británii v období georgiánské a regentské éry. Obraz vytvořený romány Jane Austenové, poezií lorda Byrona a v novější době úspěšným seriálem „Bridgerton“ je však pouze elegantní fasádou. Za dveřmi aristokratických sídel se manželství často podobalo obchodní transakci, ctnost byla vyžadována především od žen a mužům byla dopřávána mnohem větší svoboda.
Tajný život britské smetánky
Dokument Vášeň a ctnost: Tajný život regentské smetánky, zavede diváky do ložnic, salonů a tajných míst setkávání britské společenské elity. Ukazuje, že dějiny intimity nejsou jen sbírkou skandálních historek. Jsou také příběhem peněz, moci, nerovnosti a práva rozhodovat o vlastním životě.
„Bridgerton“ bez romantického filtru
Popularita seriálu „Bridgerton“ dokázala, že období regentství stále fascinuje diváky po celém světě. Jeho svět plesů, drbů, touhy a skandálních milostných afér je záměrně prezentován moderním pohledem. Vášeň a ctnost: Tajný život regentské smetánky využívá některá místa známá z netflixového seriálu, místo další romantické fantazie však divákům konfrontačně předkládá historickou realitu.
Hodinový dokument, který produkovala společnost One Tribe TV, kombinuje dramatické rekonstrukce s rozhovory historiků specializujících se na dvoření, společenské zvyklosti a sexualitu. V centru příběhu stojí bohatý podnikatel, který chce pro svou dceru najít aristokratického manžela. Sledujeme mladou ženu během její první společenské sezóny v Londýně, program se však dívá i za hranice nejhonosnějších salonů, zkoumá život služebnictva a lidí mimo nejbohatší společenské kruhy.
Podle společnosti Blue Ant Rights produkce odhaluje „sex, drogy a georgiánský rock and roll“, které se skrývaly pod povrchem bezchybných společenských způsobů.
Srovnání s „Bridgertonem“ není náhodné. Obě produkce zobrazují svět, v němž drby mohly rozhodnout o budoucnosti člověka a správný sňatek mohl přinést bezpečí i společenský vzestup. Dokument nám však připomíná, že následky skandálu nebyly pro všechny stejné. Muž si mohl získat pověst svůdníka. Žena riskovala, že přijde o šanci na sňatek, bude odmítnuta rodinou, otěhotní bez finančního zajištění a bude společensky vyloučena.
Sňatek z lásky? Nejdříve přišly finanční kalkulace
Jane Austenová dokonale chápala, že otázka „Za koho se hrdinka provdá?“ zároveň znamenala „Jak se bude živit?“. Její romány jsou plné emocí, ale stejně důležité jsou příjmy, dědictví, věna a majetek. V rámci vyšších společenských vrstev mohl sňatek spojit statky, zachránit rodinu před dluhy, zajistit dědice nebo umožnit nově zbohatlým rodinám vstoupit do aristokratické společnosti. Pro ženy manželství nemuselo nutně znamenat získání nezávislosti. V mnoha případech znamenalo pravý opak. Podle právního principu, který stavěl vdanou ženu pod autoritu jejího manžela, mohla po svatbě ztratit kontrolu nad svým majetkem. Reformy zaváděné od roku 1870 začaly teprve postupně poskytovat vdaným ženám právo ponechat si vlastní příjmy a majetek.
Sňatek z rozumu
V období, které dokument Vášeň a ctnost: Tajný život regentské smetánky zkoumá, mohl výhodný sňatek ženě zajistit pohodlný život, zároveň ji však připravit o značnou část právní nezávislosti.
Útěk z nešťastného manželství byl také velmi obtížný. V letech 1700 až 1857 mohl být úplný rozvod, který oběma stranám umožňoval znovu uzavřít manželství, povolen pouze prostřednictvím zvláštního zákona parlamentu. Takových zákonů bylo přijato pouze 314 a většinu případů zahajovali manželé. Žena musela prokázat nejen cizoložství, ale také další provinění, například krutost natolik závažnou, že ohrožovala její život. Obrovské náklady řízení znamenaly, že rozvod byl dostupný pouze velmi bohatým lidem.
Láska mohla existovat před svatbou nebo se rozvinout až později, pro uzavření manželství však nebyla vždy nezbytná. Často bylo důležitější rodinné jméno, peníze, pověst a společenské postavení. Vášeň a ctnost: Tajný život regentské smetánky ukazuje, jak osobní touhy a emoce musely být zasazeny do vztahů, které byly od samého počátku do značné míry společenskými a finančními smlouvami.
Jeden morální kodex pro ženy a jiný pro muže
Od mladé ženy z vážené rodiny se očekávalo, že bude skromná, zdrženlivá a před svatbou sexuálně nezkušená. Měla přitahovat pozornost, aniž by působila příliš dychtivě. Měla umět tančit, konverzovat, hrát na hudební nástroj a elegantně se chovat ve společnosti, nesměla však působit příliš sebevědomě, zvědavě nebo zkušeně.
Mladým mužům byla před svatbou dopřávána mnohem větší svoboda. Sexuální zkušenosti nemusely poškodit jejich pověst a mohly být dokonce považovány za součást dospívání. Slavná Grand Tour po Evropě měla poskytovat vzdělání v oblasti umění, jazyků a klasické kultury, mohla však zahrnovat také návštěvy nevěstinců a příležitosti k romantickým či sexuálním vztahům.
Dokument se věnuje také prosperujícímu londýnskému obchodu se sexem. Na konci 18. století nabízely publikace jako „Harris’s List of Covent Garden Ladies“ podrobné popisy žen poskytujících sexuální služby.
Dvojí metr
Často nebylo nejdůležitější to, co lidé skutečně dělali, ale zda dokázali zachovat zdání slušnosti. Aristokratičtí muži mohli mít milenky, navštěvovat soukromé kluby a vést dvojí život, pokud žádný skandál neohrozil rodinné jméno nebo jejich politickou kariéru. Ženy byly posuzovány mnohem přísněji. Ženská sexualita byla téměř považována za majetek rodiny a po svatbě za majetek manžela, protože dědictví titulů a majetku záviselo na jistotě otcovství potomků. Za příběhy milostných afér a svádění se skrývá mnohem hlubší otázka moci. Kdo měl právo prožívat touhu, kdo o ní směl mluvit a kdo musel nést následky?
Jak se mladí lidé dozvídali o „těchto věcech“?
Sexuální výchova v dnešním smyslu neexistovala. Mladé ženy se učily především morálním pravidlům, nikoli praktickým znalostem. Očekávalo se od nich, že budou dbát na svou pověst, vyhýbat se situacím, kdy by zůstaly samy s muži, a připravovat se na role manželek a matek. Praktičtější informace mohly získat od matek, vdaných příbuzných, porodních bab, služebnictva nebo přátel, často však byly předávány nepřímo a někdy až krátce před svatbou. Muži měli mnohem lepší přístup ke konverzacím se zkušenými přáteli, erotické literatuře, nevěstincům a městskému nočnímu životu. To však neznamená, že ženy zůstávaly zcela neinformované. Romány, příručky pro manželství, lékařské publikace a erotické texty byly široce dostupné.
Knihy o sexu
Jedním z nejznámějších příkladů byla kniha Johna Clelanda „Fanny Hill“, vydaná v roce 1748. Kniha vyvolala morální pobouření, její popularita však odhalila obrovský veřejný zájem o literaturu pojednávající o sexualitě. Tištěné informace necirkulovaly pouze mezi aristokracií. Výzkum knihovny z 18. století vytvořené pro služebnictvo ukázal, že obsahovala knihy poskytující praktické informace o sexuálním zdraví. Čtení a vlastnictví malých soukromých knihoven bylo také mezi služebnictvem, řemeslníky a středními vrstvami běžnější, než se dříve předpokládalo.
Antikoncepce
Známé byly také kondomy vyrobené z lněného plátna nebo zvířecích střev. Používaly se ke snížení rizika otěhotnění i k ochraně před pohlavně přenosnými infekcemi. Nebyly však levné, široce dostupné ani zcela spolehlivé a kontrola nad jejich používáním obvykle spočívala v rukou mužů. Jiné antikoncepční metody vycházely z neúplných lékařských znalostí, domácích prostředků a látek, které byly často neúčinné nebo nebezpečné.
Různé ložnice, různé následky
Intimní život elity po sobě zanechal deníky, dopisy, karikatury, soudní spisy a novinové skandály. O soukromí chudších lidí toho víme méně, ale jejich životy nebyly jen méně oslnivou verzí aristokratických romancí. Na rozdíl od rozšířené představy vstupovala většina lidí v Anglii do manželství až ve zralém věku. S výjimkou několika desetiletí na počátku 19. století neklesl průměrný věk žen při prvním sňatku téměř nikdy pod 24 let. Mladí lidé často několik let pracovali a šetřili peníze, než si mohli založit vlastní domácnost. Služba v domácnosti nebo práce v zemědělství sice vytvářely příležitosti k seznámení, ale zároveň znamenaly život pod dohledem zaměstnavatele.
Rozdílné následky
Šlechtic měl přístup k soukromým pokojům, penězům, cestování a síti lidí ochotných krýt jeho tajemství. Pracující lidé žili v mnohem stísněnějších podmínkách, často s minimem soukromí, zatímco jejich chování sledovali příbuzní, sousedé i zaměstnavatelé. Pro služebnou mohlo nemanželské těhotenství znamenat ztrátu práce i střechy nad hlavou. Služebné byly navíc obzvláště zranitelné vůči obtěžování a zneužívání ze strany mužů v postavení autority.
Hranice tedy nevedla mezi údajně nemorální elitou a ctnostnou pracující třídou. Sexuální vztahy existovaly na všech úrovních společnosti, ale peníze a status určovaly, kdo si může dovolit diskrétnost, lékařskou péči a ochranu před těmi nejtvrdšími následky.
Omezené, ale ne vždy bezmocné
Bylo by snadné vykreslit ženy tohoto období výhradně jako oběti systému. Jejich možnosti byly nepochybně omezené, ale mnohé z nich využívaly skromné prostředky s pozoruhodnou inteligencí a odhodláním. Budovaly sítě užitečných vztahů, vedly rozsáhlou korespondenci, ovlivňovaly rodinná rozhodnutí, spravovaly domácnosti i majetek, vydávaly knihy, vedly podniky a jako vdovy někdy získaly plnou nezávislost.
Život podle vlastních pravidel
Mimořádně fascinujícím příkladem je Anne Listerová, která žila v období přechodu od georgiánské k viktoriánské éře. Byla statkářkou, cestovatelkou a podnikatelkou. V deníku čítajícím miliony slov zdokumentovala svůj každodenní život, finanční záležitosti i vztahy se ženami. Nejdůvěrnější pasáže zaznamenávala šifrou, kterou sama vymyslela. Její zápisky ukazují, že i ve společnosti svázané přísnými konvencemi mohla žena vědomě utvářet svou identitu a pokusit se žít podle vlastních pravidel, i když své soukromí musela stále chránit před veřejným odsouzením. Příběhy, jako je ten její, nám připomínají, že boj žen za nezávislost nezačal se vznikem organizovaných feministických hnutí. Odehrával se už v závětech, majetkových smlouvách, dopisech, tajných denících a v každodenním vyjednávání uvnitř rodin.
Tabu se mění, ale mizí málokdy
Dokument Vášeň a ctnost: Tajný život regentské smetánky prozkoumává minulost, ale otázky, které klade, zůstávají aktuální. Proč je ženská touha stále posuzována jinak než ta mužská? Kdo má přístup k spolehlivým informacím o sexualitě? Jak peníze ovlivňují svobodu volby? Proč je pro nás stále tak těžké mluvit o násilí, souhlasu, antikoncepci nebo sexuální práci bez studu a morálního odsuzování? Během éry regentství tabu neznamenalo, že by lidé neměli sex. Znamenalo to, že o něm mohli mluvit, otevřeně si ho užívat a vyhnout se trestu jen někteří. Od ostatních se očekávalo, že budou mlčet.
Dokument tak nabízí mnohem více než jen přehled aristokratických poklesků. Nahlíží pod vrstvy hedvábí, pudru, dobrých způsobů a odhaluje systém, v němž byla intimita úzce propojena s bohatstvím, právem a společenskou kontrolou. Výsledek je překvapivý, zábavný a někdy znepokojivý, ale především je to příběh, který stojí za to vyprávět.
Zdroj: Viasat World
