Správa Krkonošského národního parku nebude pod novým vedením měnit dlouhodobé cíle ochrany přírody stanovené Zásadami péče o KRNAP 2023–2038. Ředitel Petr Moravec chce po prvních dvou měsících ve funkci zaměřit změny především na řízení organizace, hospodaření, dodržování lhůt, využívání dat a předvídatelnější rozhodování vůči obcím, obyvatelům a dalším partnerům.
Prioritou je efektivní řízení KRNAP
„Nepřišel jsem měnit poslání národního parku ani přepisovat odborné cíle ochrany přírody. Zásady péče jsou pro nás jasným dlouhodobým rámcem. Mou odpovědností je zajistit, aby je Správa KRNAP dokázala profesionálně naplňovat a zároveň byla dobře řízenou, efektivní a předvídatelnou institucí,“ uvedl Moravec.
Moravec představuje první kroky
Během prvních dvou měsíců ve funkci Moravec navštívil několik pracovišť Správy KRNAP, jednal se zaměstnanci, odbory, starosty krkonošských obcí, Ministerstvem životního prostředí a polským Karkonoským parkem narodowým. Vedení Správy KRNAP současně prověřilo stav klíčových projektů v objemu několika stovek milionů korun. Moravec své priority v červenci představil také poslancům sněmovního Výboru pro životní prostředí.
Prioritou je odolnost Krkonoš
Za hlavní dlouhodobou prioritu označuje ředitel Moravec odolnost Krkonoš. Pod tento rámec spojuje ochranu nejcennějších ekosystémů, péči o lesy a vodní režim krajiny, adaptaci na klimatickou změnu, řízení návštěvnosti i spolupráci s obcemi.
„Krkonoše dnes nelze řídit po jednotlivých problémech. Voda, stav lesů, biodiverzita, klimatická změna, návštěvnost i tlak na území spolu souvisejí. Rozhodnutí proto musí vycházet z odbornosti a dat a musíme posuzovat jejich dlouhodobý dopad na celé území,“ říká jasně Petr Moravec.
Jasnější a předvídatelnější rozhodování
Jednou z priorit nového vedení bude také výkon státní správy. Moravec chce vyhodnotit délku jednotlivých typů řízení, identifikovat místa, kde vznikají průtahy, a nastavit jasnější standardy pro jejich vyřizování. Správa má podle něj být vůči obcím, obyvatelům, vlastníkům, podnikatelům i investorům čitelnější a předvídatelnější a dodává:
„Nemohu slíbit, že každý bude s rozhodnutím Správy souhlasit. Mohu ale požadovat, aby pro srovnatelné případy platila stejná pravidla, dodržovaly se zákonné lhůty a každé rozhodnutí mělo odborně obhajitelné a srozumitelné odůvodnění,“ dodal.
Efektivnější hospodaření bez vyšší těžby
Moravec chce změny také v hospodaření Správy KRNAP. Jeho koncepce počítá například s lepším ekonomickým zhodnocením vytěženého dřeva prostřednictvím přesnějšího třídění a obchodních procesů. Cílem není zvýšení objemu těžby.
„Dobré hospodaření pro mě neznamená více těžit. Znamená odpovědně nakládat s přírodním bohatstvím, veřejnými penězi, státním majetkem i prací lidí. Pokud dokážeme stejné množství dřeva lépe zhodnotit, je to přesně cesta, kterou považuji za správnou,“ řekl Moravec.
Nové vedení chce měřit výkon Správy
Nové vedení chce postupně zavést také přesnější sledování výkonu organizace – vedle plnění odborných cílů například u délky správních řízení, ekonomiky, plnění termínů a rozpočtů projektů nebo návštěvnosti nejzatíženějších lokalit.
Tři principy vedení KRNAP
Moravec svůj přístup k vedení Správy KRNAP shrnuje do tří principů: dobrý ochránce, dobrý hospodář a dobrý soused. Dobrý ochránce podle něj respektuje zákonné poslání KRNAP a rozhoduje na základě odbornosti. Dobrý hospodář odpovědně řídí organizaci, její majetek, finance a lidi. Dobrý soused vytváří předvídatelný vztah Správy KRNAP s obcemi, obyvateli a dalšími partnery v regionu.
„Nejde mi o to, aby se Správou KRNAP všichni vždy souhlasili. Chci, aby věděli, podle jakých pravidel rozhodujeme a že tato pravidla platí transparentně pro všechny stejně,“ uzavřel Moravec.
Zdroj: Správa Krkonošského národního parku
