Vydali jsme se na Šumavu po trase jízdy parního vlaku. Během víkendu jsme se vydali k zajímavým turistickým cílům Jedním z nich byla unikátní technická památka- Schwanzenberský plavební kanál. Náš pěší okruh začínal na parkovišti Jelení Vrchy
Cesta z parkoviště Jelení Vrchy
Cestou na parkoviště nás nejprve zmátla dodatková tabulka pod značkou zákazu vjezdu, která stanovila, ve kterých časech je vjezd zakázán. Protože silnice byla poměrně úzká, usoudili jsme, že důvodem je vyhnout se míjení s linkovým autobusem. Zaparkovali jsme na parkovišti Jelení Vrchy. Z parkoviště vede žlutá turistická značka Medvědí stezkou a modrá turistická značka. V těsné blízkosti parkoviště vidíme dolní portál plavebního tunelu Schwanzenberského kanálu. Vydali jsme se po modré turistické značce kopírující cyklistickou trasu 1023 k rozcestí Hučina – potok. Odtud nás zelená turistická stezka dovedla k přístřešku U stříšky. Od odpočívadla U stříšky jsme pokračovali podél Jezerního potoka. Přestože byl horký letní den, cesta byla příjemná. Naslouchali jsme zurčení potoka a zastavili jsme se také u jeho kaskád. Došli jsme k rozcestí Jezerní smyk. Zde jsme po dřevěném mostku přešli Schwanzenberský kanál a pokračovali podél něho po modré turistické značce k Rousenauerově kapli.
Rosenauerova kaple
Zde jsme se na tabuli naučné stezky dočetli, že kaplička je pojmenovaná po staviteli Schwarzenberského kanálu. Josef Rosenauer se zde údajně modlil u svatého obrázku, když ho napadl pytlák. Jako projev díkůvzdání za vyléčení se ze zranění dal postavil boží muka, která byla na počátku 20. stol. obestavěna dřevěnou kapličkou. Jiná pověst vypráví, že mu zde Bohorodička ukázala další směr trasy kanálu, když bezradný usnul. Další informační tabule obsahovala životopis stavitele Schwanzenberského kanálu. Odtud jsme pokračovali dále podle Schwanzenberského kanálu až do obce Jelení Vrchy. Zde nás zaujala dřevěná socha plavce. Říká se jí prý Hynek a byla odhalena v roce 2019 na počest 70. narozenin plavebního ředitele Schwarzenberského kanálu Hynka Hladíka.
Expozice Schwanzenberského kanálu
Naproti této dřevěné soše stojí mohutná budova bývalé stodoly. Dnes se v ní nachází expozice Kanál Expo. Hlavní exponátem je velký plastický model krajiny kolem kanálu. Na mapě se nachází nejen současné vesnice, ale i ty zaniklé. Na patnácti tabulích v expozici jsme se dočetli informace o pralesích jižní Šumavy. Na plakátu u vstupu do budovy jsme si všimli, že tradice plavení dřeva se vrací i dnes při slavnostech plavení dřeva. Nedaleko expozice Kanál Expo je křižovatka Jelení vrchy – U Skluzu. My jsme se odtud vydali po modré značce mírně do kopce a došli jsme do výchozího místa našeho výletu – k parkovišti Jelení vrchy. Ještě než jsme došli na parkoviště, posadili jsme se ve venkovním posezení Občerstvení U Jirásků. Po výletě v parném letním dni nám zdejší občerstvení přišlo opravdu vhod. Cesta podél Schwanzenberského kanálu je přívětivá i pro cyklisty, neboť zde vede nejdelší cyklotrasa po rovině na Šumavě.
Schwanzenberský plavební kanál
Schwarzenberský plavební kanál (dříve Schwarzenberský průplav) je vodní kanál na Šumavě spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, přítok Dunaje, čímž propojuje úmoří Severního a Černého moře. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky. Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu pod vedením Josefa Rosenauera. Celková délka kanálu činí 44 km, přičemž v blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi 400 m.
Kanál sloužil k plavení dříví od roku 1793 do roku 1962, tedy téměř 170 let, a v době předválečné patřil mezi největší chlouby schwarzenberských panství. V období komunismu se však kanál neudržoval a na mnoha úsecích byl zanešen a poničen. V současnosti je zrekonstruováno na 15 km z původní délky a dané části jsou prohlášeny technickými památkami. Vedle tohoto kanálu existuje na Šumavě ještě druhá menší vodní cesta financovaná Schwarzenbergy – Vchynicko-tetovský kanál, jehož stavby se taktéž zhostil Josef Rosenauer.
Podél toku Schwarzenberského kanálu vede několik pěších a cyklistických tras. V oblasti, kde protéká tunelem u obce Jelení, je krátká část nejstarší turistické trasy na Šumavě – Medvědí stezky.
Zdroj: Wikipedie
Foto: Cysnews
