Česko postihla v nedávných letech kůrovcová kalamita. Školkaři tak začali vyhlížet zvýšenou poptávku po sazenicích stromů na zalesnění vymýcených ploch. Počet připravených sazenic proto výrazně vzrostl, zatímco kapacity pro sázení a poptávka po výsadbách spíše zaostávají. Na vině je především nedostatek finančních prostředků. Tam, kde se sazenice nemohou včas vysadit, dochází na jejich ničení, což představuje značné ekonomické ztráty pro pěstitele. S řešením tohoto problému pomáhají postupně vznikající soukromé iniciativy, které dokážou kapacity zajistit. Například společnost Sázíme Česko toho dosahuje pořádáním teambuildingových sázecích akcí.
Sazenice hrozí likvidací kvůli nedostatku odběru
Konec jarní části sázecí sezony přinesl opětovné volání o pomoc z řad lesních školkařů. Ti totiž napěstovali miliony sazenic, které měly být využity při zalesňování holin po kůrovcové kalamitě, ale nenašlo se pro ně uplatnění a bez včasného odběru musí být sazenice likvidovány. Sdružení lesních školkařů ČR už na podzim loňského roku v otevřeném dopise ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) uvedlo:
„pokud se pro obnovu kalamitních holin nevyužijí aktuálně napěstované sazenice, dojde k jejich likvidaci.“
Miliony sazenic zůstávají nevyužité
Podle odhadů může nadbytek dosáhnout řádově desítek milionů sazenic. Pěstitelé i sdružení školkařů tak upozorňují na ekonomické ztráty v sektoru.
„Je to obrovská škoda nejen finanční, ale také enviromentální. Dostatek sazenic přitom v dlouhodobém horizontu není samozřejmostí. Závisí to především na dostatku osiva, ze kterého se sazenice pěstují,“ popisuje situaci Pavel Burda, lesní školkař z Písecka.
Přebytek sazenic má vícero příčin, které se navzájem doplňují. Po kůrovcových kalamitách rostla poptávka po sadebním materiálu, která ale v mezičase rapidně poklesla. Někteří vlastníci lesů dávají přednost přirozené obnově nebo jsou nuceni výsadby odkládat kvůli zpožděným dotacím. Načasování výsadeb navíc na mnohých lokalitách komplikují také zhoršené podmínky v souvislosti s proměnou klimatu, především půdní sucho.
Lidský faktor ohrožuje obnovu lesů
Kritickým prvkem pro obnovu lesů však zůstává i lidský faktor. Ten totiž přímo ovlivňuje odběr sazenic.
„Nedostatek pracovních sil v lesnictví pro výsadbu a další pěstební nebo jiné činnosti současně s kvalitou odvedené práce je problém, se kterým se nesetkávají pouze obce, ale i další subjekty hospodařící v lesích“upozorňuje Lukáš Hruška, lesní inženýr z Benátek nad Jizerou.
K zajištění včasné a správně provedené výsadby je zapotřebí velké množství fyzické síly a organizačních schopností. Místní samosprávy i drobní vlastníci lesů, kteří mají nejčastěji potíže s obnovou lesů, mnohdy nemají personální ani finanční zdroje na to, aby v krátkém čase zorganizovali a zabezpečili sázecí akci pro statisíce sazenic. Obce, fyzické a právnické osoby sice mohou žádat o státní pomoc v rámci finančních příspěvků na hospodaření v lesích, jenže její čerpání nezřídka provázejí komplikace.
„Dotace jsou vypláceny např. až s ročním zpožděním. To může být problém u malých obcí a drobných vlastníků lesa,“ vysvětluje Lukáš Hruška.
Firmy a dobrovolníci pomáhají s obnovou lesů
Pozadí těchto komplikací dává vzniknout i komerčně orientovaným přístupům, které se snaží nacházet alternativní cesty k obnově lesních porostů i zakládání nových. Například společnost Sázíme Česko již několik let organizuje teambuildingové sázecí akce. Poskytuje tak vlastně službu pro soukromé firmy, které sazenice uhradí a také vlastníma rukama vysadí. V jiných případech pak pořádají veřejné výsadby za účasti dobrovolníků.
„Během sázecí sezony, která trvá 5-6 týdnů, s námi vyrazí sázet stromy v souhrnu 400-500 lidí. Jde především o zaměstnance firem, které s námi spolupracují. Dobrovolníci se nám pak hlásí skrz sociální sítě a je jich čím dál tím víc,“ uvádí CEO společnosti Sázíme Česko, Richard Krajník.
Soukromé iniciativy propojují sazenice s lidmi
Potvrzuje se, že množství sazenic samo o sobě není zárukou úspěšného zalesňování.
„Důležité je správně propojit pěstitele a vlastníky půdy s lidmi, kteří jsou ochotni přijít do lesa a sázet. Na to drobní vlastníci a municipality často nestačí, nám se ale daří jim v tom pomáhat,“ říká Richard Krajník. Vznik soukromých iniciativ tak dokazuje, že se zájem o obnovu a ochranu přírody může promítnout i do podnikání.
Zdroj: czembassy.cz
