Národní divadlo 7. listopadu ožilo příběhem mytické kněžny Šárky. Nová inscenace opery Šárka představuje odvážný, avšak bohužel neúspěšný pokus o moderní interpretaci české operní klasiky. Záměr režiséra Kaye Linka přenést mytický příběh do bohužel neuchopitelné a neurčité doby a propojit ho s aktuálními tématy je chvályhodný, avšak výsledný dojem je spíše rozpačitý než nadšený.
Vizuální chaos a ztráta identity
Největší výtka směřuje k vizuální stránce inscenace. Kostýmy, které měly pravděpodobně symbolizovat nějaký hlubší význam, se proměnily v nesourodou směsici historických epoch a ideologií. Napoleonovské pláště vedle maskáčů, sovětských uniforem a osmdesátkových barevných outfitů vytvářejí vizuální chaos, který zcela postrádá jakoukoli jednotící myšlenku. Nad tím vším se vznáší rudé vlajky se stylizovanou říšskou orlicí, což je symbol, který vyvolává silné emoce a v kontextu této inscenace působí značně provokativně, avšak bez jakékoli hlubší reflexe. Tato vizuální směsice působí spíše jako módní přehlídka než jako součást uměleckého díla a odvádí pozornost od samotného příběhu.
Herecké výkony
Maida Hundelingová v roli Šárky předvedla vynikající pěvecký výkon, avšak její herecké ztvárnění bylo ploché a nedokázalo diváka emočně oslovit. Tadeusz Szlenkier v roli Ctirada podal průměrný výkon, jak po pěvecké, tak po herecké stránce. Naopak Svatopluk Sem v roli Přemysla zaujal jak pěveckým projevem, tak i přesvědčivým hereckým výkonem. Celkově však herecké výkony byly formální a nedokázaly navodit dostatečnou emocionální angažovanost u diváka.
Hudební ztvárnění
Robert Jindra a orchestr pod jeho taktovkou ovšem předvedli v opeře Šárka nezapomenutelný hudební zážitek. Jejich interpretace Fibichovy hudby byla plná vášně, energie a hloubky od první do poslední noty. Každý tón zněl s dokonalou přesností a citlivostí, což diváky dokázalo pohltit. Orchestrální zvuk byl bohatý, barevný a plný nuancí.
Závěr: Ztracený potenciál
Inscenace Šárky je bohužel příkladem toho, jakým způsobem lze zneužít klasické dílo pro experimenty, které postrádají jakýkoli umělecký záměr. Vizuální chaos a nekonzistentní herecké výkony činí z této inscenace dílo, které spíše odpuzuje než přitahuje.
