V dnešní nedělní podvečer uvede Česká televize nový televizní film Lajf režiséra Jiřího Stracha, který se vymyká jeho dosavadní tvorbě nejen tématem, ale i žánrovým ukotvením. Jde o černou tragikomedii, jež divákům nabídne silný a zároveň překvapivě lidský zážitek.
Děj a téma
Základní dějová linie, původně napsaná jako divadelní hra Marka Epsteina, je na první pohled jednoduchá: pět lidí, kteří se navzájem neznají, se z různých důvodů rozhodne ukončit svůj život – ale ne sami. Proto se vydávají na společnou „poslední cestu“ starým autem. To, co by mohlo působit kontroverzně nebo cynicky, se však v rukou Jiřího Stracha proměňuje v citlivě vystavěný příběh, jenž na poměrně malé ploše nabízí překvapivou šíři emocí – od černého humoru přes bolest až k naději.
Herecké výkony
Jednou z nejsilnějších stránek filmu jsou herecké výkony. Režisér Jiří Strach opět prokazuje cit pro výběr obsazení a práci s herci. V pěti rovnocenných hlavních rolích se představují:
- Jiří Mádl jako podnikatel Kamil, který utíká před těžkou nemocí i nevyřešeným osobním životem,
- Jan Kolařík v roli agresivního Troškára, rasistického rváče neschopného smířit se s jinakostí,
- Ivo Gogál jako Gábor, muž s romskými kořeny, jenž ostře kontrastuje s Kolaříkovou postavou,
- Božidara Turzonovová, slovenská herecká legenda, coby paní Bertoldová – stařenka, která pojímá svůj odchod ze světa jako poslední akt osobní kontroly,
- Sophia Šporclová jako mladá Pepé, dívka sužovaná pocitem nepřijetí a vnitřní prázdnotou.
Zvláštní uznání si zaslouží schopnost všech herců vtisknout svým postavám humor i existenciální tíhu zároveň – což je v rolích, které směřují ke konci života, mimořádně náročné.
Režie, kamera a prostředí
Formálně je film velmi sevřený. Velká část děje se odehrává uvnitř jedoucího automobilu, který se stává jakýmsi „šestým hrdinou“ příběhu. Díky nápadité režii a precizní kameře Martina Šece, pro niž byla vyvinuta speciální technologie snímání stísněného prostoru, má divák pocit bezprostřední účasti na osudech postav. Prostředí a scénografie působí realisticky a umocňují autentičnost jejich prožitků.
Hodnocení
Málokdy se stává, aby režisér dokázal opakovaně přicházet s projekty, které jsou nejen kvalitní, ale zároveň divácky silné a emočně pravdivé. Lajf patří k těm filmům, které – navzdory malému počtu postav a komornímu prostoru – dokážou diváka udržet v napětí od první do poslední minuty.
Po projekci v kině se sál rozezněl potleskem. A lze jen doufat, že podobnou odezvu vyvolá film i u diváků České televize. Lajf není snadná podívaná, ale je to film, který stojí za to vidět – a který připomíná, že i v příbězích o smrti může být přítomná naděje.
Česká televize uvede film Marka Epsteina a Jiřího Stracha Lajf
