Místí obyvatelé vnímají Národní park Šumava jako součást svého života, oceňují práci správy národního parku, podnikatelů a místních starostů a starostek. Domnívají se, zřízení národního parku je smysluplné. Téměř 80 % obyvatel si myslí, že ochrana přírody v NP má pozitivní přínosy pro region a zároveň tři čtvrtiny řekli, že turismus je zde podstatný. Celkem 8 z 10 obyvatel se považuje za milovníka zdejší přírody. To vše vyplynulo z výzkumu s obyvateli z obcí v Národním parku Šumava od agentury PPM Factum.
Výzkum
Agentura PPM Factum zpracovala výzkum na základě reprezentativního vzorku 520 obyvatel z vybraných 22 obcí, které leží v NP Šumava. Cílem bylo popsat vnímání národního parku ze strany místních obyvatel, identifikovat úroveň znalostí obyvatel o činnostech a poslání Správy NP a identifikovat hlavní témata v oblasti ochrany krajiny, která u místních obyvatel rezonují. Z výzkumu vyplynulo, že spokojenost s národním parkem je opravdu vysoká, obyvatelé se o dění v národním parku zajímají a mají o něm i dostatek informací. Navíc, čím více informací obyvatelé mají, tím pozitivněji hodnotí dopady národního parku.
„Jsem opravdu rád, že podle průzkumu je naprostá většinašumavských obyvatel s národním parkem spokojená. Výzkum ukázal,že s národním parkem je na Šumavě spokojených třikrát vícemístních než nespokojených. Zároveň se tři čtvrtiny dotázanýchpovažují za ochránce přírody. Těší mě také silná podporaparku i jeho správy u mladých lidí a jejich dobrá informovanost.Potvrzuje se, že Češi považují svoji přírodu za důležitébohatství a že to učí i své děti,“ říká MINISTR ŽIVOTNÍHOPROSTŘEDÍ PETR HLADÍK (KDU-ČSL). „Dobrou zprávou pro mě také bylo, že místní vnímají velmi pozitivně dopad ochrany přírody najejich region (77 % dotázaných), ale zároveň z 66 % vnímajípozitivně i dopad turismu. Je tedy vidět, že ochrana přírody aturismus se nevylučují, naopak mohou jít ruku v ruce,“dodáváministr Hladík.
Spokojenost většiny dotazovaných
Z názorů dotazovaných lidí vyplývá, že zřízení národního parku dává smysl většině obyvatel, a zvláště mladí lidé se o dění v NP zajímají, jsou dobře informovaní a se životem i správou národního parku jsou spokojení. Místní vnímají pozitivně přírodu, vzhled obcí a kvalitu služeb pro turisty. Negativně pak dostupnost práce, ceny a dostupnost základních služeb.
„Zvláštní důraz jsme kladli na neutrální formulace otázek,připravené tak, aby spolehlivě podchytily oceňující i kritickéhlasy. Většina obyvatel považuje místní vedení zanejprospěšnější složku pro region. Místní samosprávu vnímápozitivně 78 % obyvatel, zdejší podnikatelé jsou považováni zaprospěšné regionu 68 % lidí, Správa NP je pozitivně vnímána 62 %obyvatel. Pro rezidenty je nejdůležitější ochrana přírody ale iturismus a ekonomický přínos národního parku vnímá pozitivně 67% obyvatel,“ říká VOJTĚCH HÜNDL, ŘEDITEL VÝZKUMU PPM FACTUM.
Přírodní bohatství
Přírodní bohatství národních parků a chráněných krajinných oblastí je především výsledkem dlouhodobého hospodářského využívání s respektem k ekologickým podmínkám. Chráněná území však neznamenají jen lepší ochranu biodiverzity, ale také přínos pro regionální rozvoj. Na dobré spolupráci mezi správou parku a jednotlivými obcemi a jejich starosty jsou založené i dobré vztahy s místními obyvateli a veřejností vůbec.
„Národní park Šumava je důkazem, že po třech desetiletích a mnohých názorových půtkách se ukazuje jako nejatraktivnější a informačně nejobjevnější model postupného uvolňování přírodních procesů – zdivočení. Návštěvnost roste, lidé si mnohem více užívají přírodu bez pařezů, traktorů a odvozních souprav. Pro mě osobně je velmi motivující informace, že Správu národního parku vnímá pozitivně 62 % místních obyvatel, především pak mladí, kteří jsou dobře informovaní o dění v NP Šumava. Je vidět, že mladí oceňují působení ochrany přírody v národního parku nejen na zdejší společenstva, ale i na své životy,“ uvedl ŘEDITEL NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA PAVEL HUBENÝ.
Pozitivní vztah lidí k NP
Osobní vztah lidí v regionu k NP a okolní přírodě je velmi pozitivní. Kladnější vztah k NP a přírodě tu mají lidé, kteří do ní chodí pravidelně a zajímají se o dění v NP. Agentura se ve výzkumu ptala také na to, zda do NP Šumava patří volně žijící vlci. Celkem 61 % dotázaných si myslí, že vlk do národního parku patří, zároveň by ale jejich počet nezvyšovali. Vlky v národním parku nechtějí častěji ženy, nejstarší generace a obyvatelé se základním vzděláním. Častěji jsou to také ti, kteří se o dění v NP příliš nezajímají a mají negativnější postoj k němu.
Zdroj: MŽP
