Vydali jsme se na jednodenní výlet do města, které proslavila Velká pardubická a které je známé výrobou pardubického perníku. Nejvíce času jsme věnovali prohlídce Zámku Pardubice, kde se nacházejí expozice Východočeského muzea.
Zámek Pardubice
Počátky panského sídla v místech dnešního zámku se datuje do konce 13. století. Původní vodní hrad byl přestavován ve 14. století za pánů z Pardubic. K další přestavbě došlo krátce po husitských válkách, kdy byl hrad obehnán novou kamennou hradbou s nárožními věžicemi a se střílnami pro ruční palné zbraně a patrně i děla. V roce 1490 koupil panství Vilém z Pernštejna, který se tehdy stal jednou z předních osobností na dvoře Vladislava Jagellonského. Za centrum moderně budovaného velkostatku Vilém zvolil do té doby málo rozvinuté Pardubice a záhy je přetvořil na českou rezidenci rodu, která Pernštejny reprezentovala. Vilém přestavěl celý areál původního hradu na palác s čtyřkřídlou dispozicí. Kolem paláce a dvora s hospodářskými budovami nechal Vilém vybudovat mohutné opevnění. Tento typ stavebního objektu na tak rozlehlém areálu a v takovém stupni dochování urbanistického řešení nemá ve střední Evropě obdobu.
Od roku 1920 v zámku sídlí Východočeské muzeum v Pardubicích. Návštěvníkům kromě prohlídky zámku nabízí několik velice zajímavých stálých expozic.
Expozice Pardubice – příběh města
Hned u vstupu do první místnosti expozice nás zaujal hodinový stroj z pardubického zámku, který pochází z přelomu 17. a 18. století. Expozici si můžete buď projít sami nebo s průvodcem. My jsme zvolili druhou možnost a příjemná průvodkyně nás seznámila s vystavenými exponáty a u každého z nich přidala řadu zajímavých informací. Dozvěděli jsme se například, že známá Velká pardubická vychází z parforsních honů. Tyto hony byly od 40. let 19. století významnou společenskou událostí, na kterou se do Pardubic každoročně sjížděli příslušníci nejvyšších společenských vrstev celé monarchie. Jednalo se o sportovní činnost, kdy účastníci honu pomocí psí smečky stopovali vypuštěnou vysokou zvěř, která byla zpravidla odchycena, nikoliv zabita. Poslední hon se uskutečnil 6. prosince 1913.
Ke vzniku erbu se váže pověst spojená s dobýváním Milána. Česká vojska Vladislava II. pomáhala Fridrichu I. Barbarossovi dobýt Milán, jako první měl údajně za hradby proniknout prapředek rodu jménem Ješek, když se vracel s kořistí, spustili obránci města v bráně mříž, která přesekla koně v půli. Předkovi se podařilo vrátit zpět, na památku tohoto činu obdržel do erbu onu polovici koně.
Zaujal nás také obraz Svatý Florián nad Pardubicemi z 1. poloviny 18. století. Obraz zachycuje oblíbeného světce, ochránce proti požáru. V Pardubicích, které prošly v historii několika devastujícími požáry, byla jeho přímluva velmi žádoucí. Na vedutě města je zachyceno opevnění starého města i Bílá brána, která strážila přístup do města z východu. Zbořena byla roku 1840.
Expozice připomíná také významné osobnosti neodmyslitelně spjaté s městem – arcibiskupa Arnošta z Pardubic, pány z Pernštejna, stavitele železnic Jana Pernera a prvního českého letce Jana Kašpara. Unikátní je model pomníku Arnošta z Pardubic, jehož originál stojí v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku, kde je pohřben.
Protože se zajímáme o železnici a parní lokomotivy, nemohli jsme opomenout expozici věnovanou Janu Pernerovi. U vstupu je vystavena maketa lokomotivy Böhmen, se kterou v roce 1845 dorazil do Pardubic z Olomouce při zahajovací jízdě Severní dráhy císaře Ferdinanda.
Další významnou osobností je průkopník letectví Jan Kašpar. Expozice věnovaná tomuto českému průkopníku aviatiky a pardubickému rodákovi připomíná dílna a části jeho letounů. Ing. Jan Kašpar zde od dubna 1910 konal pokusy s letadlem Blériot XI. a 19. června 1910 v Pardubicích podnikl první veřejný vzlet aeroplánu. Z Pardubic startoval 13. května 1911 ke slavnému letu do Prahy. Krátce po Janu Kašparovi začal létat jeho bratranec Eugen Čihák, který kraloval českému nebi až do první světové války.
Nahlédli jsme i do pokoje soukromého měšťanského bytu v závěru 19. století. Na pardubickém zámku sloužily některé z prostor jako byty běžných lidí až do 50. let 20. století. V tomto pokoji údajně bydlel ve 20. letech malíř Jan Šír, který se podílel na restaurování nalezených stropů a nástěnných maleb na zámku.
Nemohli jsme opomenout významný vynález pro zemědělství: Ruchadlo bratranců Veverkových : Bratranci Václav a František Veverkovi pocházející z Rybitví u Pardubic proslavil jejich vynález ruchadla. Tento jedinečný exponát získal pardubický Hospodářský spolek z hospodářství Hladinových ve Starém Hradišti a následně jej věnoval Musejnímu spolku. Patřičnou autenticitu mu dodávala ústní tradice, že radlici vykoval přímo Václav Veverka.
Expozice je věnována nejen osobnostem, ale také sportům a životu ve městě v různých historických obdobích. Dospělí si mohou v klidu prohlížet exponáty a děti si mezitím mohou sestavit svůj komiks. Po celou dobu pobytu v expozici jsme si mohli nad sebou všimnout nádherně zdobených stropů. Na závěr prohlídky jsme nahlédli do kaple Tří králů shora, muzeum se totiž nachází v prvním patře nad těmito prostory.
Rytířské sály a kaple Tří králů.
Prohlídka zámku nabízí několik okruhů. My jsme si vybrali Rytířské sály a kapli Tří králů.
Tři reprezentativní sály s částečně dochovanými původními nástěnnými malbami se nacházejí v prvním patře zámku. Vilém z Pernštejna vystavěl své pozdněgotické sídlo, které Vilémovi synové – Vojtěch a Jan – upravili v duchu rané renesance. Součástí těchto úprav byla i raně renesanční malířská výzdoba sálů. Při úpravách interiérů pardubického zámku v 18. století byly malby na stěnách rytířských sálů poškozeny a znovu objeveny byly až ve 20. letech 20. století, po koupi pardubického zámku Muzejním spolkem v Pardubicích. Vidět zde můžete největší nástěnnou malbu na našem území představující Samsona a Dalilu. Renesanční malířská výzdoba se dochovala v rozsáhlých fragmentech zvláště ve třech rytířských sálech jižního křídla, označovaných jako Mázhaus, Vojtěchův sál a Sloupový sál. Mázhausu vévodí velká nástěnná malba, představující antitezi Starého a Nového zákona. Obraz vznikl pod vlivem díla Lucase Cranacha staršího po roce 1530 a představuje největší známou malbu s tímto námětem. Nejspíše ji nechal pořídit do starší malířské výzdoby sálu Jan z Pernštejna někdy na konci 30. nebo počátkem 40. let 16. století. V té době Jan z Pernštejna představoval Ve Vojtěchově sále můžete vidět největší nástěnnou malbu na našem území představující Samsona a Dalilu. Renesančním pokladem ukrytým v pardubickém zámku jsou původní dřevěné kazetové stropy, které vznikly v období mezi lety 1520 až 1530. Jeden z těchto stropů se nachází ve Sloupovém sále. Prohlídkový okruh končí v zámecké kapli Tří králů ve východním křídle zámku, která se nachází v původně věžovitém objektu, jenž vyčníval do parkánového prostoru hradu. Kapli zde zřídil na konci 15. až počátku 16. století Vilém z Pernštejna. Interiér kaple byl v roce 2013 restaurován. V kapli si můžete prohlédnout rokokové boční oltáře a novogotický oltář, navržený v 19. století Františkem Schmoranzem, s obrazem Klanění tří králů z první poloviny 18. století.
Zámecké valy
Po prohlídce interiérů zámku a Východočeského muzea jsme se prošli po zámeckých valech. Nabízí se odtud výhled na zámek a cestou se dozvíte řadu informací u zastavení naučné stezky zámecké valy: Vilém z Pernštejna nechal hrad na konci 15. století přebudovat na zámek s čtyřkřídlou dispozicí a současně nechal vytvořit také mohutné opevnění. Zámek byl od okolního světa oddělen širokým příkopem, šest metrů vysokou zdí a rozlehlým a vysokým zemním valem s kruhovými rondely v nárožích. Stal se tak obtížně obléhatelnou pevností s promyšleným vodním opevněním. Tak rozsáhlá památka vojenského stavitelství počátku 16. století se nikde jinde ve střední Evropě nedochovala. Protože zámek byl od počátku veden jako pevnost, výhled do krajiny musel zůstat v případě napadení volný. Zámecké valy tak zůstávaly po několik staletí zcela holé. Změna nastala až roku 1778, kdy byla provedena zahradní úprava na hradebních rondelech – bašty byly přetvořeny na služební zahrádky panských úředníků ubytovaných v prostorách zámku.
Návštěvu Zámku Pardubice rozhodně doporučujeme. Kromě stálých expozic se zde totiž připravuje řada tématických akcí. My už plánujeme přijet poznávat tradice velikonočních svátků a s nimi spjatá řemesla v rámci akce Velikonoce na zámku.
Více informací naleznete ZDE
Zdroj informací: Východočeské muzeum Pardubice
Foto: Cysnews
