Chýnov (Táborsko) – Zatímco byla Chýnovská jeskyně od listopadu do března uzavřena kvůli zimujícím netopýrům, její zaměstnanci rozhodně nezaháleli. Zručnost a technické inovace místních speleologů našly uplatnění při několika významných historických průzkumech napříč Českem i zahraničím.
Na jejich práci letos navázali archeologové ze spolku Naše historie, kteří se zaměřili například na výzkum prostoru pod náhrobkem Jana Zrinského ze Serynu ve Vyšším Brodě. Dalším důležitým projektem byla dokumentace hrobky biskupa Stanislava Pavlovského v olomoucké katedrále sv. Václava. Chýnovští jeskyňáři se podíleli také na průzkumu náhrobku Arnošta z Pardubic v polském Kladsku.
„V Olomouci se podařilo vyvrátit mýty o destrukci hrobky a potvrdit unikátní renesanční nálezy. V Kladsku jsme díky včasnému zásahu odhalili narušenou statiku hrobky, což vedlo k záchraně ostatků prvního pražského arcibiskupa,“ uvedl Jiří Šindelář ze spolku Naše historie.
Technologie na míru historickým památkám
Výjimečnost chýnovského týmu spočívá především v jejich schopnosti navrhovat a vyrábět technická řešení pro průzkum extrémně stísněných nebo nepřístupných prostor. Klíčovým požadavkem je přitom maximální šetrnost, aby nedošlo k poškození historických objektů.
„Zajišťujeme kompletní technický servis – od vývoje kamerových systémů a osvětlení až po zařízení pro měření a mapování. Nejnáročnější částí je precizní manipulace s těmito technologiemi v terénu,“ popsal autor řešení Josef Vandělík.
Kromě technologického zázemí se speleologové zapojují i do samotných terénních prací. Mezi jejich běžné činnosti patří například transport materiálu, čerpání vody, zabezpečení lokalit nebo třídění nalezených artefaktů.
„Každý projekt je jiný. Často musíme stávající vybavení upravit, nebo zcela nově navrhnout zařízení na míru konkrétním podmínkám,“ doplnil zástupce vedoucího Chýnovské jeskyně František Krejča.
Mezi jejich inovace patří například speciální dopravní systémy, podzemní komunikační technologie nebo zařízení pro ventilaci hlubokých prostor.
Desítky let zkušeností a stovky projektů
Za dobu spolupráce s archeology a historiky se chýnovští jeskyňáři podíleli už na průzkumu téměř 200 lokalit. Mezi nejzajímavější projekty patří například nález tzv. Svatého hřebu v Milevsku v roce 2020, který byl po staletí ukryt ve stěně kláštera.
Zapojili se také do výzkumu Juditina mostu na dně Vltavy, dokumentace Strahovského kláštera nebo průzkumu středověkých studní v Soběslavi, Českém Krumlově či na hradech Kámen, Nové Hrady a Landštejn.
Významnou roli sehráli i při mapování historických důlních děl, například štoly Panny Marie Pomocné v Úraze nebo Dědičné štoly sv. Eliáše v Úsilném. Podílejí se také na přípravě zpřístupnění kaolinového dolu Orty.
Pomoc i při obnově památek
V poslední době se speleologové zapojili také do dokumentace těžko přístupných částí chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Výsledkem je mimořádně přesná technická dokumentace, která poslouží jako podklad pro plánovanou rekonstrukci.
„Věda a výzkum jsou pro nás klíčové. Snažíme se zajistit finanční prostředky, abychom mohli tyto aktivity dále rozvíjet,“ uvedl ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Chýnovská jeskyně láká i turisty
Chýnovská jeskyně patří mezi 14 zpřístupněných jeskyní spravovaných Správou jeskyní ČR. Byla objevena v roce 1863 při těžbě vápence a již na konci 19. století se stala první turisticky přístupnou jeskyní na území České republiky.
Dodnes si zachovala historickou atmosféru, včetně původních kamenných schodišť. Návštěvníci se během prohlídky dostanou až do hloubky 51 metrů po trase dlouhé 260 metrů.
Jeskyně je známá svou unikátní barevností – stěny tvoří kombinace bílých, žlutých i hnědých mramorů doplněných tmavšími horninami. Typickým prvkem jsou i stropní útvary označované jako „oka“.
Celková délka jeskynního systému přesahuje 1 400 metrů a stále není zcela prozkoumán.
Praktické informace pro návštěvníky
Na jaře je Chýnovská jeskyně otevřena denně kromě pondělí, a to od 9:00 do 15:30. Více informací mohou zájemci najít na oficiálním webu jeskyně.
