Při návštěvě města Blatná jsme si prohlédli kostel Nanebevzetí Panny Marie. Navštívili jsme také infocentrum, kde jsme dostali odpověď na otázku proč se Blatná nazývá městem růží. Působil zde totiž známý pěstitel a šlechtitel růží Jan Böhm. Jako připomínku této významné osobnosti se v Blatné každoročně koná festival Výstava růží začátkem července.
Prohlídka města Blatná
Prošli jsme si centrum města a potěšilo nás, že jsme si mohli během naší prohlídky nechat dobít automobil u dobíječky E.ON v ulici V Podzámčí. Na náměstí nás zaujala také budova Městského muzea. Prošli jsme centrum města a náměstí Míru a zastavili jsme se v informačním centru. Zde nás překvapilo, jak bohatý je kulturní život města. Také jsme zjistili, proč se Blatná nazývá městem růží. Přímo na stěně v Infocentru upoutá vaši pozornost týdenní, na kterém najdete nejbližší akce. 18. března to bude třeba Ples růží. My jsme si v kalendáři poznamenali datum 1. července, kdy se v blatné uskuteční Festival Výstava růží. Na dobových fotografiích jsme viděli, že tato akce se za už za první republiky těšila velkému zájmu.
Více informací naleznete ZDE
Otevírací doba Infocentra
Samozřejmě jsme nemohli vynechat návštěvu zámku a zámeckého parku. Zaujalo nás, že jsme přímo naproti zámku viděli velké rybí sádky. Takže si sem můžete přijít koupit čerstvou rybu.
Blatná
Blatná (německy Blatna) je město v okrese Strakonice v severozápadní části Jihočeského kraje. Své jméno získala od blat, mezi nimiž byla založena. Město je obklopeno pahorky, které na severu přecházejí v lesní masiv Brd. Soutokem Smolíveckého a Závišínského potoka zde začíná řeka Lomnice. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Znak města
Znak se skládá z kančí hlavy, která má připomínat starobylý původ rodu, odvozeného od bájného Bivoje, a kráčející lva symbolizujícího Jaroslava Lva a jeho následníky, a který měl být podle starého podání vylepšením rodového znaku již králem Přemyslem Otakarem II. V pečeti městského znaku byla původně používaná jen kančí hlava, ale na žádost tehdejšího majitele Blatné Zdeňka ze Šternberka byl císařem Maxmiliánem rozmnožen v roce 1567 o druhé pole se lvem, jak to bylo součástí znaku Lvů z Rožmitála. Současně bylo povoleno městečku pečetit touto pečetí červenám voskem, což byla již výsada měst. Tato podoba znaku města byla potvrzena i v roce1680 a trvá do dnešní doby. Základní heraldické barvy zlatá a červená s kančí hlavou v horním zlatém poli se staly i základem městského praporu, jehož užívání bylo Blatné povoleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny 13. 5. 1994.
Historie města
Archeologické nálezy ukazují, že první souvislé osídlení lze nalézt již v době laténské ve 4. století př. n. l. Zdejší území bylo osídleno již v 6. století.[3] Město vzniklo na křižovatce cest mezi Pískem a Plzní a Strakonicemi a Prahou. První písemná zmínka o Blatné pochází z roku 1235, kdy Vyšemír z Blatné vystupuje jako svědek na listině krále Václava I. Ve 14. století vlastnili osadu Bavorové ze Strakonic. V 15. století a na počátku 16. století je Blatná hlavním sídlem pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad, který si za svou druhou manželku vybírá sestru Jaroslava Lva, Johanu, která byla korunována na českou královnu.
Roku 1601 byla Blatná císařem Rudolfem II. povýšena na město. Během třicetileté války zažilo město mnoho drancování a požárů města. Často je také navštěvovali vojenské oddíly obou válčících stran. Důvodem těchto pohrom je umístění Blatné na důležité komunikaci z jižních do západních Čech. Po skončení války zde zůstalo pouze šedesát obydlených domů.
Rozkvět města a řemesel začal v 18. století, kdy majitelé panství, Serenyiové, postavili kostelní věž, špitál, školu a město i okolí vyzdobili barokními plastikami. V roce 1834 propukl v Blatné velký požár, který zničil 118 domů a po kterém Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. O dvacet let později bylo známé především svými ševci a zahradníky. Až na konci 19. století byla na železniční trati Březnice–Strakonice postavena stanice Blatná, která umožnila oživení podnikání.
V meziválečném období se Blatná stala známou díky desítkám hektarů polí růží. Pěstoval je Jan Böhm, který za své růže získal na soutěžích nejvyšší ocenění
Blatná — Město růží
Jan Böhm
se narodil v Praze na Vinohradech. Základní školu vychodil ve Vršovicích. Jeho otec Jan Nepomuk Böhm (1857–1944) byl zahradník, který vynikal v pěstování hyacintů, narcisů a šlechtění růží. Je označován za jednoho z „otců zakladatelů“ českého růžařství. Jan se u něj vyučil zahradníkem. Po vyučení odjel na tříletou praxi do Německa, kde se rozhodl věnovat se trvale pěstování růží. Poté praktikoval v Lucembursku a ve Francii. Před vypuknutím první světové války se vrátil do Čech, ale hned v červenci 1914 narukoval, bojoval na ruské a italské frontě. Poté byl raněn a konec války ho zastihl doma na rekonvalescenci. Po válce mu jeho otec nabídl své pozemky v Blatné. Nebyly to pozemky považované za vhodné pro pěstování růží.
Zdroj Wikipedie
Festival Výstava růží 2023
V sobotu 1. 7. 2023 proběhne již třetí ročník festivalu Výstava růží, který připomíná osobnost věhlasného šlechtitele růží Jana Böhma. V roce 2023 bude závěr festivalu patřit kapele Čechomor.
Více informací naleznete ZDE
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Blatenská věž
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický chrám Gotický chrám vznikl v letech 1444–1515 na místě původního románského kostela. Před kostelem stojí samostatná zvonice, původně barokní z roku 1723, po požáru obnovená v novogotickém slohu. Kostel je 16 m vysoký a 37 m dlouhý. Celkem se v kostele nachází 9 gotických oken s plaménkovou kružbou, jsou děleny třemi pruty a každé okno má jinou kružbu. Původní románský kostel vznikl kolem roku 1290 a trochu později k němu přibyla fara. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné byl postaven Lvy z Rožmitálu v letech 1444 až 1515 v gotickém slohu. Vznikl na místě původního románského kostela založeného Bavory ze Strakonic na konci 13. století. Horní část dokončili v roce 1444 za Jaroslava Lva z Rožmitálu. Poté, v době jeho syna Zdeňka, mistr Staněk přistavěl síňové dvoulodí. Celý kostel byl dostavěn roku v roce 1515 a 8. září stejného roku byl vysvěcen. Nejstarší část kostela je románská sakristie zachovaná z předchozího kostela.
Zdroj: Wikipedie
V sousedství kostela se nachází jediné blatenské podloubí Ambit, které je spojené s kaplí sv. Michala.
Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie stojí Blatenská věž. Je to původně barokní zvonice z roku 1723 stojí před kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Její výška je 45,5 m. V roce 1834 při požáru města shořela a později byla obnovena v novogotické stylu.
Centrem Náměstí Míru je Mariánský sloup, který je datován do roku 1726. Jedná se o dílo Johanna Hoffmanna. Fundátorem sloupu byl tedy zjevně tehdejší majitel blatenského panství Josef Hrabě Serényi, jehož znak se na sloupu dodnes nachází spolu se znakem jeho manželky Marie Alžběty, rozené hraběnky z Valdštejna.
Výlet z Blatné na hrad Buzice
Od dobíjecí stanice E.ON jsme se vydali po červené turistické značce ke hradu Buzice ve stejnojmenné obci. Trasa vedla kolem Předního a Zadního Řitovízkého rybníka k rybníku Buzickému. Odbočíte-li před Předním Řitovízkém rybníkem na cestu, můžete dojít k nenápadném vrchu zvanému Spravedlnost, Šibeňák, Na šibenici nebo Šibenicní vrch. Nachází se zdebytky čtyřboké šibenice jejíž půdorys naznačují kameny vyskládáné do obdélníku. Od rozcestníku Řitovíz rybník jsme šli dále po hrázi Buzického rybníka k rozcestníku Buzický hrad. Z hráze Buzického rybníka jsme už viděli siluetu hradu. Hrad Buzice byl přestavěn z původní středověké tvrze, o níž existují zmínky už z roku 1348. V 17. století dochází k další přestavbě tentokrát v sýpku. Sýpka si přesto zachovala vzhled středověkého hradu díky dochované věži. Došli jsme k hradu. Před vstupem nás zaujal historický dřevěný kočár. Areál hradu byl sice zavřený, ale na bráně jsme si všimli plakátů informujících o různých akcích. Více informací naleznete ZDE
Historie hradu Buzice
Z vesnice zmiňované poprvé v roce 1384 pocházel vladycký rod Buzických z Buzic.[3] Zakladatelem hradu byl nejspíše Jan z Buzic připomínaný v letech 1446–1480 Jiří Úlovec však předpokládá, že tvrz zde vznikla již ve druhé polovině čtrnáctého století a v polovině patnáctého byla pouze významně přestavěna. Na přelomu patnáctého a šestnáctého století Buzice získal Zdeněk Lev z Rožmitálu, a připojil k blatenskému panství. Panské sídlo v Buzicích tak ztratilo původní význam a v roce 1527 je tvrz popisována jako pustá. V sedmnáctém století byla v areálu hradního jádra postavena dlouhá barokní sýpka a menší stavby vznikly ještě v devatenáctém století za držení Hildprandtů z Ottenhausenu. Po převratu v únoru roku 1948 byl hrad Hildprandtům zabaven a v následujících letech budovy využíval strakonický Zemědělský nákupní a zásobovací závod, ale neudržoval je, a hrad začal chátrat.
Zdroj: Wikipedie
Foto: Cysnews
Procházka zámeckým parkem s oborou s daňky na zámku a bruslení na kouzelném zámeckém kluzišti
