Apríl je označení pro první dubnový den – 1. duben. Původem může být již íránský svátek Sízdah be-dar. Už od 16. století je apríl spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi, např. u novinářů pak dovoluje tradice překročit rámec serioznosti a vypustit tzv. kachnu, resp. hoax. Problém pak nastává, že lidé neberou vážně ani některé vyloženě seriózní články. Předpokládá se, že svátek vznikl jako reakce na změnu ročního období ze smutné zimy na veselejší jaro. V některých případech se apríl koná současně i 30. dubna, ale tento den již není tolik rozšířen.
Apríl v Česku
Nejedná se o původní český svátek, ale přišel do Česka ze zahraničí a rychle zdomácněl. První písemná zmínka v Česku apríl zmiňuje v roce 1690 a zápis pochází od Bartoloměje Chrystellia z Prahy. V dřívějších dobách se jako oběti žertíků stávali známí a příbuzní, kterým se posílaly nápady na nákupy neexistujících věcí jako např. ohýbák na cihly, bublinka do vodováhy, závit M0, apod.
Apríl ve Francii
Ve Francii se tento den (ale i zvolání při prozrazení žertu) nazývá poisson d’avril podle toho, že děti vystřihnou rybu (poisson) z papíru a připevní ji na záda někomu, kdo o výtvoru na svých zádech nemá tušení. Tradice „aprílování“ ve Francii vznikla, a to již roku 1564 a oproti ČR je zde žertování bráno mnohem vážněji. Těší se oblibě v hojné míře nejen mezi přáteli, nýbrž i v médiích.
April Fool’s Day
April Fool’s Day je každoroční zvyk 1. dubna, kdy se praktikují žertíky avtípky. Vtipálek často odhaluje své činy výkřikem „Apríl!“ u příjemce. Do těchto žertů mohou být zapojeny hromadné sdělovací prostředky, které mohou být odhaleny následující den. Den není svátkem v žádné zemi kromě Oděsy na Ukrajině, kde je první duben oficiálním městským svátkem. Zvyk vyhradit si den na hraním a neškodné žerty na souseda byl ve světě historicky relativně běžný.
Sporné spojení mezi 1. dubnem je v díle Geoffreyho Chaucera Příběhy z Canterbury (1392) Ve filmu „Příběh kněze jeptišky“ je marnivý kohout Chauntecleer podveden liškou. Není však jasné, zda Chaucer odkazoval na 1. dubna, protože text „Příběhu kněze jeptišky“ také uvádí, že příběh se odehrává dne den, kdy je slunce ve znamení Býka signu Býka, což nemůže být 1. dubna. Vědci se domnívají, že v existujících rukopisech vznikla chyba při opisování a že Chaucer vlastně napsal, „Syn March was gon“ . Pokud ano, pasáž by původně znamenala 32 dní po březnu, tj. 2. května, výročí zasnoubení anglického krále Richarda II. S Annou českou, k němuž došlo v roce 1381.
V roce 1508 se francouzský básník Eloy d’Amerval zmínil o poisson d’avril ( doslova „dubnová ryba“), možná první zmínka o oslavě tohoto svátku ve Francii. Někteří autoři naznačují, že apríl vznikl proto, že ve středověku se ve většině evropských měst slavil Nový rok 25. března a svátky v některých oblastech Francie skončily 1. dubna, a ti, kteří oslavil Silvestr 1. ledna, dělal si legraci z těch, kteří slavili v jiných termínech vyhlášením prvního dubna. 1. leden jako Nový rok se ve Francii udomácněl až v polovině 16. století a datum bylo oficiálně přijato až v roce 1564 ediktem z Roussillonu.
V roce 1561 napsal vlámský básník Eduard de Dene o šlechtici, který 1. dubna poslal své sluhy na pošetilé pochůzky.
V Nizozemsku se původ prvního dubna často připisuje nizozemskému vítězství v roce 1572 v Brielle, kde byl poražen španělský vévoda Álvarez de Toledo. 1. dubna verloor Alva zijn bril je nizozemské přísloví, které lze přeložit jako: „Prvního dubna Alva ztratil brýle.“
V roce 1686 John Aubrey odkazoval na oslavu jako na „první den v Británii“, 1. dubna 1698 bylo několik lidí podvedeno, aby šli do londýnského Toweru, aby „viděli mytí lvů“.
Zdroj: Wikipedie
