Parní lokomotiva zvaná Hrboun byla vyrobena před více než sto lety

Lokomotiva si vysloužila přezdívku Hrboun podle tvaru svého kotle, který vytváří dojem hrbu. Velmi impozantně působí lokomotiva díky třem spřaženým kolům o průměru 2,1 metru. Toto dvoukolí si můžete prohlédnout v depozitáři Národního technického muzea v Chomutově.

Historie výroby

Řada 310 kkStB byly čtyřválcové sdružené rychlíkové parní lokomotivy s vlečným tendrem. Tyto lokomotivy byly v počtu 90 kusů vyrobeny pro císařsko-královské státní dráhy (kkStB). Dalších deset objednaných lokomotiv s Brotanovým kotlem již kkStB, resp. BBÖ nepřevzaly, sedm lokomotiv bylo prodáno pruským státním drahám a tři PKP.

V letech 1911 – 1916 pořídily c.k. Státní dráhy celkem 90 lokomotiv řady 310 pro vozbu rychlíků na Severní dráze, Dráze Františka Josefa a Západní dráze. Lokomotivy byly nasazeny v rychlíkové dopravě na trasách Vídeň – Salcburk, Vídeň – Praha, Vídeň – Gmünd – Cheb, Vídeň – Lvov a Vídeň – Krakov.

Po skončení 1. světové války a rozpadu rakousko-uherské monarchie přešlo 43 lokomotiv k nově vzniklým Spolkovým drahám Rakouska (BBÖ), 35 k ČSD a 12 převzaly PKP.

Rakousko

Kvůli přechodnosti byly lokomotivy řady 310 nasazeny většinou na Západní a Jižní dráze v rychlíkové službě. Ve 30. letech v době krize jezdily v čele dálkových osobních vlaků. Byly deponovány ve Vídni západ, Linci a Štýrském Hradci. Po anšlusu Rakouska Třetí Říší v roce 1938 převzaly rakouské lokomotivy Německé říšské dráhy, které jim přidělily novou řadu 16. Po druhé světové válce provozovaly ÖBB již jen pět těchto lokomotiv, a to až do roku 1957, kdy byly nahrazeny modernějšími stroji, méně náročnými na údržbu. Posledními výkony této řady v Rakousku byly spěšné vlaky v okolí Villachu.

Československo

Z výroby lokomotivy přicházely do dep v Přerově, Českých Budějovicích, Nuslích a Moravské Ostravě. Po roce 1918 byly přiděleny výtopnám Praha Masarykovo nádraží a Přerov. ČSD lokomotivy přeznačily na řadu 375.0 Lokomotivy se spřahovaly s novými tendry ř. 923.1 s přihrnovadly Halla-Haken, popřípadě s tendry 727.0. Ve dvacátých letech část lokomotiv převedly do výtopen Nové Zámky a Bratislava. Přestože se v době vzniku samostatného Československa jednalo o nejmohutnější a nejvýkonnější lokomotivy ČSD, začaly brzy zastarávat. Lokomotivy řady 375.0 byly postupně vyřazovány, dojezdily v roce 1954, čtyři zmíněné stroje byly vráceny Rakousku.

Polsko

Tři lokomotivy řady 310.3 s Brotanovým kotlem spolu s dvanácti dalšími v původním provedení převzaly PKP. V roce 1921 připadlo Horní Slezsko Polsku a s Katovicemi tak získaly PKP dalších sedm původně pruských strojů. Až do poloviny 30. let byly nasazeny spolu s řadou Pn 11 (210 kkStB) na magistrále Katovice – Krakov – Lvov. Nové lokomotivy řady Pt31 je vytlačily z těchto prestižních výkonů. V roce 1931 byla po vykolejení vyřazena Pn12-3. Po vypuknutí druhé světové války ještě v roce 1939 převzaly DR čtyři Pn12, pak následovaly další. Původní 310 byly podle německého schématu přeznačeny na 16 042–044 a 065–071, původní 310.3 dostaly čísla 16 041, 16 045-050 a 16 061–064. V roce 1941 přešly všechny Pn12 do Vídně, zatímco Pn11 (původní 210) byly deponovány ve Stanislavově. Po válce došlo k přeznačení polských lokomotiv, takže některé původní 310 byly označeny řadou Pn11, včetně dvou 310.3. V provozu se udržely do roku 1950, některé dosloužily jako vytápěcí kotle. Nezachovala se žádná.

Dochované stroje

310.23

Lokomotivu 16.08 vyřazenou v roce 1956 převzalo Technické muzeum ve Vídni, v letech 1985-87 pak byla při příležitosti oslav 150. výročí rakouských železnic zprovozněna. Nyní nese původní označení 310.23, je deponována v Železničním muzeu ve Strasshofu a nasazována na nostalgické vlaky. V roce 1999 obdržela nový kotel (částečně sponzorován firmou Roco, která při této příležitosti uvedla nový model zvláštní série velikosti H0 této lokomotivy). Starý kotel je k vidění na ploše muzea.

lokomotiva 310.23

375.007

Po ukončení provozu řady 375.0 v roce 1954 byla v ostravských dílnách opravena lokomotiva 375.007 (ex 310.15). V roce 1955 byla umístěna v dopravní hale Národního technického muzea, kde přebývá dosud.

Zdroj:Wikipedie

Foto:JB Cysnews