V nové Metropolitní nemocnici Na Františku navrhuje Praha zřídit pohotovost a urgentní příjem

Hlavní město a Městská část Praha 1 připravují vznik Metropolitní nemocnice Na Františku. Provoz stávající Nemocnice Na Františku by mělo od 1. ledna 2020 převzít hlavní město, s městskou částí nyní hledá nejvhodnější variantu majetkoprávního uspořádání. Na základě analýzy zdravotních služeb navrhuje radní Milena Johnová v nemocnici zřídit lékařskou pohotovost s lékárnou, oddělení ARO a urgentní příjem.

Metropolitní nemocnice Na Františku

„Praha dosud ve zdravotnictví nehrála důstojnou roli, to chceme změnit. Metropolitní nemocnice Na Františku se stane základním kamenem lepší spolupráce pražských zdravotnických zařízení, která pro pacienty bude znamenat zlepšení dostupnosti zdravotní péče. Pražská záchranka příliš často nemůže předat své pacienty, protože v nemocnicích není volné místo. Vybudování urgentního příjmu a výjezdového stanoviště záchranky v Nemocnici Na Františku by rozhodně přispělo k řešení tohoto problému. O obojím jednáme se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví. Navíc plánujeme do Metropolitní nemocnice Na Františku přesunout pohotovost z naší polikliniky ve Spálené ulici,” řekla radní pro oblast zdravotnictví Milena Johnová.

Hlavní město chce v rámci metropolitní sítě využít propojenosti pražských zdravotnických zařízení, v případě Nemocnice Na Františku především spolupráci s Městskou poliklinikou Praha, Městskou nemocnicí následné péče, Poliklinikou Prahy 7 a Záchrannou službou hl. m. Prahy. Z provozního i léčebného hlediska by taková změna přinesla efektivně poskytovanou zdravotní péči a propojením akutní lůžkové péče, následné péče a ambulantní péče by vzniklo komplexní a ucelené řešení pro pacienty.

Převzetí nemocnice od městské části hlavním městem

Podle dohody navazující na rozhodnutí pražských zastupitelů z ledna 2018 a května 2019 nemocnici převezme od městské části právě hlavní město. Městská část a hlavní město nyní vyjednávají o nejvhodnější majetkoprávní formě uspořádání. Ve vazbě na rozhodnutí zastupitelstev hlavního města i městské části Praha 1 obě strany jednají o variantách, u kterých není nutné odsvěření majetku Praze 1. Ve hře samozřejmě zůstává i možnost odsvěření.

Aktuálně se jedná o třech základních variantách:

  1. Hlavní město převezme od Prahy 1 budovy zpět do své správy a svěří je nově vzniklé příspěvkové organizaci.
  2. Praha 1 a hlavní město společně založí třetí subjekt, do které Praha 1 vloží majetek a hlavní město finanční prostředky. Tento třetí subjekt bude nemovitost spravovat a také pronajímat Metropolitní nemocnici Na Františku.
  3. Praha 1 budovy pronajme příspěvkové organizaci hlavního města.

Zvolenou variantu následně projednají obě zastupitelstva. Pokračují intenzivní jednání se zdravotními pojišťovnami. Nemocnice dosud měla pouze jednoletou smlouvu, která komplikovala koncepční rozvoj nemocnice, snižovala rozsah poskytované péče a muselo dojít k výrazné redukci lůžek akutní péče. Společným cílem hlavního města a Nemocnice Na Františku je vyjednat standardní víceletou spolupráci.

Význam nemocnice v centru města

„Městská nemocnice v centru má velký význam pro dostupnost zdravotní péče. Nemocnice Na Františku nabízí pacientům dobrou dopravní dostupnost MHD, krátké čekací lhůty i více času s lékařem. Má špičková oddělení chirurgie (mamologie, proktologie), jednodenní chirurgie či ortopedie, zároveň to byla tradičně nemocnice akutní péče. Vznik pohotovosti s lékárnou v nemocnici aktivně podporujeme, pro lidi v centru by to znamenalo velkou úlevu, že v noci nebudou muset jezdit například až do Motola,” popsal starosta Prahy 1 Pavel Čižinský.

Na návrhu nové koncepce poskytovaných služeb spolupracovalo hlavní město od začátku s pojišťovnami. Vedle lékařské pohotovostní služby s nonstop lékárnou a urgentního příjmu pacientů záchranky chce město také obnovit ARO, podpořit rozvoj jednodenní chirurgie, vznik lůžkového oddělení na rehabilitačním oddělení nebo zřídit nové lůžkové oddělení plastické chirurgie. Zachovat současně plánuje stávající specializované služby včetně operací onkologických pacientů. U mamologických onemocnění patří nemocnice ke špičkovým pražským pracovištím.

Hlavní město a Praha 1 zároveň vyzdvihly práci zaměstnanců nemocnice. „Nemocnice Na Františku prošla velmi těžkým obdobím. Čelila špatným rozhodnutím řídících orgánů, lobbingu, vyvedení lukrativních služeb do soukromých rukou i trestnímu stíhání bývalého ředitele nemocnice. Za skutečností, že v nemocnici navzdory tomu přetrvala špičková péče, stojí především skvělá práce nového vedení, lékařů, zdravotních sester i všech ostatních pracovníků nemocnice. Všichni se v tom těžkém období semknuli a táhnou za jeden provaz. Velmi si jejich náročné práce i tohoto postoje a důvěry vážíme,” shrnul předseda výboru pro zdravotnictví Zastupitelstva hl. m. Prahy Miloš Růžička.

 

Historie nemocnice Na Františku

Historie pražské lokality Na Františku je spjata s péčí o nemocné nepřetržitě od 14. století. První zdravotnické zařízení zde vzniklo zřejmě již v polovině 14. století. Na vltavském nábřeží Starého Města z této doby je doložena existence špitálu s kaplí založené panem Bohuslavem z Olbramovic. Nedokončenou stavbu nechal dostavět první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic a kapli svatých Šimona a Judy v roce 1354 vysvětil. Jeho nástupce Jan Očko z Vlašimi s podporou císaře Karla IV. v roce 1368 založil nadaci, která zajistila provoz špitálu, tehdy s kapacitou 24 lůžek.

Roku 1620 král Ferdinand II. pověřil správou nemocnice a péčí o nemocné řád milosrdných bratří, kteří si zde zřídili klášter. Ti špitál dále rozvíjeli, rozšířili kapacitu na 55 lůžek a zřídili zde lékárnu. Roku 1703 přibylo jedno poschodí a kapacita stoupla na téměř 90 pacientů.

Dalšího rozvoje se Nemocnice Na Františku dočkalo po daru císařovny Marie Terezie. Jako pobočka lékařské fakulty se nemocnice postupně stávala významným vědeckým a výzkumným střediskem. Syn Marie Terezie, Josef II. v roce 1783 schválil plány na další rozvoj nemocnice a do v čele nemocnice stanul prof. Dr. Jan Theobald Held, pozdější děkan fakulty a rektor Univerzity Karlovy.

V roce 1847 byla v nemocnici provedena první amputace končetiny v celkové éterové anestezii v Evropě. Operaci provedl chirurg dr. Celestýn Opitz.

Také další český panovník, císař František Josef I. s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d’Este, si při své návštěvě Prahy nemocnici prohlédli. Po jejich intervenci stoupla kapacita na 200 lůžek, čímž se nemocnice Na Františku stala největším zdravotnickým zařízením ve středních Čechách.

V roce 1926 byla dokončena nábřežní části objektu nemocnice. V době nacistické okupace Čech a Moravy byl v nemocnici zřízen vojenský lazaret pro piloty Luftwaffe. Po druhé světové válce, roku 1950 byla nemocnice na Františku převedena do majetku státu a administrativně se stala součástí OÚNZ Praha 1. V roce 1965 bylo zřízeno první lůžkové anesteziologicko-resuscitační oddělení v tehdejším Československu.

Roku 1992 se nemocnice osamostatňuje jako nový právní subjekt příspěvková organizace Nemocnice Na Františku, jejímž zřizovatelem je Městská část Praha 1.

Zdroj: Wikipedie

Foto:  VitVit