Kořeny Ústřední vojenské nemocnice sahají k samému zrodu republiky.
Výstavba nemocnice
Již v roce 1925 byl přijat zákon o vzniku nové nemocnice v Praze pro vojenské účely. Kvůli úsporným opatřením a hospodářské krizi však stavba, budovaná podle projektu architekta Bedřicha Adámka, začala až v březnu 1936. Jeho návrh nejlépe splňoval představy zadavatele o nemocnici, která vedle role moderního medicínského centra plní úkoly vojenského kasárenského objektu s reálnými mobilizačními povinnostmi (a právě tuto prověrku podstoupila nemocnice velmi záhy po svém otevření – na podzim roku 1938).
Činnost zahájila 1. srpna 1938 a první pacienti nastoupili o měsíc později. Celková výstavba nemocnice byla rozložena do 3 etap, největší objem prací se soustředil do první z nich, probíhající v letech 1936 – září 1938. V této době byla vybudována hlavní nemocniční budova s křídly chirurgického a interního oddělení, hospodářská budova, kotelna a obytné domy jižní a severní určené pro vojenské gážisty.
II. etapa měla bezprostředně následovat a počítala s vybudováním pavilonu pro psychiatrii a nervové oddělení , objektu prosektury a ubikací pro rotu pomocného zdravotnictva.
III. etapa měla řešit výstavbu infekčního pavilonu, objektu pro oddělení oční, ORL, kožní a venerické a pavilonu plicních onemocnění. Na dokončení všech těchto etap bylo vázáno uvolnění objektů v nemocnici na Karlově náměstí i objektu Clam-Gallasova paláce na Hradčanech.
Zahájení činnosti Masarykovy vojenské nemocnice
Vlastní činnost zahájila Masarykova vojenská nemocnice 1. srpna roku 1938, kdy byla přestěhována většina oddělení ze staré budovy na Karlově náměstí a z odloučeného oddělení pro nemoci vnitřní z kasáren na Pohořelci. První pacienti nastoupili 1. září 1938.
Za druhé světové války objekt využívala jako záložní lazaret okupační německá armáda. Střešovická nemocnice začala naplno fungovat na podzim roku 1945, když i nadále některá oddělení (oční a kožní) zůstala na Hradčanech. Kromě hlavního úkolu léčebné činnosti plnila nemocnice i úlohu školícího centra. Barákové zástavby nemocnice bylo využito pro zřízení obnovené Školy důstojníků zdravotnictva a lékárnictva v záloze. V nemocnici našla nové sídlo rovněž znovuobnovená Vojenská škola lékařská. V následujícím roce přibyla ještě i dvouletá ošetřovatelská škola pro zdravotnice, které přišly s jednotkami 1. čs. armádního sboru.
V roce 1950 došlo k zásadní změně v organizační výstavbě armády. Ústřední vojenská nemocnice byla přímo podřízena Hlavnímu týmu /Zdravotnická správa. Představovala nejlépe organizované, vybavené a dotované zdravotnické zařízení celé tehdejší ČSLA. V případě potřeby byla využívána celostátními zdravotnickými složkami.
Zdroj: Ústřední vojenská nemocnice
