Železniční nehoda u Stéblové je dosud nejtragičtější nehoda v dějinách české železniční dopravy. Došlo k ní v pondělí 14. listopadu 1960 v podvečerních hodinách na trati Pardubice – Hradec Králové (dnes označena jako Trať 031) přibližně 1 500 metrů od stanice Stéblová směrem na Pardubice, když se čelně srazil osobní vlak 608 Liberec – Pardubice s osobním vlakem 653 Pardubice – Hradec Králové.
Následky srážky ještě zhoršil požár, který vypukl poté, co žhavé uhlí vysypané z topeniště parní lokomotivy vlaku 608 zapálilo naftu unikající z motorového vozu, který vedl vlak 653. Celkem si neštěstí vyžádalo 118 mrtvých a 110 zraněných, některé zdroje uvádějí 110 mrtvých a 106 zraněných. Viníky nehody byli shledáni členové posádky vlaku 608, který odjel ze stanice Stéblová bez svolení výpravčího, projel okolo návěsti „Stůj!“ na odjezdovém návěstidle, rozřízl jazyk výhybky č.1 na pardubickém zhlaví a pokračoval v jízdě na trať. Byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody. Tehdejší média, podléhající komunistické straně, nesměla o této nehodě (stejně jako o jiných podobných událostech v socialistických zemích) podrobněji informovat, aby nebyla poškozena pověst socialistického zřízení.
Co této tragédii předcházelo?
Za vším stál předčasný výjezd vlaku 608 ze Stéblové bez svolení výpravčího. Právě sem krátce před tři čtvrtě na šest večer přijel vlak 608 z Liberce tažený parní lokomotivou. Ve stanici měl vyčkat na příjezd motorového vlaku 653, jenž se ke Stéblové blížil po jednokolejné trati od Pardubic.
Průvodčí vlaku však náhle dal znamení k odjezdu a ten se rozjel. Minul návěstidlo se znamením Stůj!, rozřízl výhybku postavenou pro opačný směr a postupně nabíral rychlost. Z domku vyběhl vyděšený výpravčí a snažil soupravu zastavit. Marně. Rozjetý vlak nedostihl ani výhybkář na kole. Poslední šancí zabránit blížící se katastrofě bylo zastavit plně obsazený motorák od Pardubic na stanovišti kousek za Stéblovou. Telefon s příkazem se ale rozdrnčel v okamžiku, kdy už vlak projížděl pod jeho okny. Zhruba 1 500 metrů za Stéblovou se obě soupravy srazily.
Po záchranných pracích začalo vyšetřování. Průvodčí tvrdil, že v mlze zahlédl paprsek zeleného světla, který považoval za signál od výpravčího, a proto vydal pokyn k jízdě. To potvrdili i dva cestující. Výpravčí však nic takového udělat nemohl – nebyl totiž na nástupišti. Jak se pak ukázalo, signál nedal ani nikdo z vlakového personálu a zůstává dodnes záhadou.
Za viníky katastrofy soud označil členy posádky vlaku 608, kteří byli odsouzeni k několikaletým trestům vězení. Média o případu nesměla podrobně informovat, aby nebyla poškozena pověst socialistického zřízení.
Zdroje informacÍ : ČD a Wikipedia.org
