Čechům s odchodem do důchodu padá životní úroveň. Státní penze totiž v průměru nedosahuje ani poloviny průměrného platu. Přesně 85 % přispěvatelů státního penzijního systému si tak spoří navíc soukromě u penzijních společností v rámci III. pilíře, v průměru 762 korun měsíčně. Podle Penzijního indexu KB Penzijní společnosti je to ale málo – abychom ani v postproduktivním věku nestrádali, měli bychom odkládat alespoň 10 % svých příjmů.
Průměrný čistý plat činí aktuálně asi 31 tisíc korun, zatímco průměrná penze necelých 15,5 tisíc korun. Tak zní statistika, na kterou se musí Češi připravit.
„Navzdory poměrně významnému růstu důchodu v průběhu letošního roku podíl důchodů na platech vytrvale klesá a prognózy nejsou o nic optimističtější,“ říká Pavel Racocha, ředitel KB Penzijní společnosti. A tak zatímco v roce 1994 činila penze 56 % čisté mzdy, v loňském roce to bylo již pouze 45 %.
Nyní na jednoho pobíratele státní penze přispívá do státního penzijního systému okolo 2,2 platících, s postupným stárnutím populace bude toto číslo pravděpodobně klesat.
„Některé velmi pesimistické prognózy hovoří o tom, že nedojde-li k zásadní reformě našeho důchodového systému, již dnešní čtyřicátníci se budou muset spokojit se státní penzí jen okolo 6 tisíc korun. To s průměrnými výdaji asi 10,5 tisíc korun bez nájemného na důstojný život rozhodně stačit nebude,“ upřesňuje Lubomír Koňák, ředitel obchodu z KB Penzijní společnosti.
Ani v Praze není penzistům blaze
Výše penze se odvíjí od příjmů, není tedy překvapením, že ty nejvyšší najdeme v Praze. V průměru v roce 2020 činila 15 tisíc korun.
„Ani Pražané se ale v penzi nemají lépe než zbytek republiky. Oproti průměrným důchodům jsou ty pražské vyšší jen přibližně o tisíc korun. Zato jsou zde vyšší výdaje, především na bydlení. V září to bylo „jen“ o 5 tisíc korun, ale do budoucna se očekává růst nájemného. Propad příjmů mezi ekonomicky aktivním věkem a penzí tak je, a i nadále bude právě v Praze ještě patrnější,“ vysvětluje Lubomír Koňák. Průměrné mzdy převyšovaly loni státní penze v hlavním městě o 33 tisíc Kč v hrubém, resp. 22,5 tisíce Kč v čistém.
Naopak nejnižší průměrné státní penze jsme v roce 2020 nalezli na severu Čech, v Ústeckém kraji, kde jen o pár korun přesahovaly 13,5 tisíce Kč. Nejmenší propad mezi průměrnými mzdami a penzemi byl v Karlovarském kraji, a to o bezmála 20 tisíc Kč u hrubé mzdy a 13,5 tisíce Kč u čisté mzdy.
| Kraj | Průměrná hrubá měsíční mzda | Průměrná čistá měsíční mzda | Průměrný důchod | Rozdíl příjmů hrubá mzda a penze | Rozdíl příjmů čisté mzda a penze |
| Praha |
47 924 Kč |
37 771 Kč |
15 040 Kč |
32 884 Kč |
22 731 Kč |
| Středočeský |
38 652 Kč |
30 914 Kč |
14 121 Kč |
24 531 Kč |
16 793 Kč |
| Jihočeský |
35 038 Kč |
28 238 Kč |
13 842 Kč |
21 196 Kč |
14 396 Kč |
| Plzeňský |
37 397 Kč |
29 993 Kč |
13 889 Kč |
23 508 Kč |
16 104 Kč |
| Karlovarský |
33 617 Kč |
27 183 Kč |
13 624 Kč |
19 993 Kč |
13 559 Kč |
| Ústecký |
35 759 Kč |
28 774 Kč |
13 544 Kč |
22 215 Kč |
15 230 Kč |
| Liberecký |
36 111 Kč |
29 028 Kč |
13 786 Kč |
22 325 Kč |
15 242 Kč |
| Královéhradecký |
36 601 Kč |
29 388 Kč |
13 898 Kč |
22 703 Kč |
15 490 Kč |
| Pardubický |
34 775 Kč |
28 049 Kč |
13 722 Kč |
21 053 Kč |
14 327 Kč |
| Vysočina |
35 712 Kč |
28 732 Kč |
13 767 Kč |
21 945 Kč |
14 965 Kč |
| Jihomoravský |
37 683 Kč |
30 202 Kč |
13 683 Kč |
24 000 Kč |
16 519 Kč |
| Olomoucký |
35 005 Kč |
28 208 Kč |
13 673 Kč |
21 332 Kč |
14 535 Kč |
| Zlínský |
34 565 Kč |
27 892 Kč |
13 775 Kč |
20 790 Kč |
14 117 Kč |
| Moravskoslezský |
35 183 Kč |
28 352 Kč |
13 954 Kč |
21 229 Kč |
14 398 Kč |
| Česká republika |
38 527 Kč |
30 818 Kč |
13 943 Kč |
24 584 Kč |
16 875 Kč |
Na penzi si musíme našetřit, měli bychom mít dva miliony
Abychom si v penzi zachovali životní úroveň, musíme si našetřit. O této nutnosti již Češi ví a v tzv. III. pilíři důchodového systému si soukromě spoří 85 % ekonomicky aktivních obyvatel, 4 % dětí spoří rodiče či prarodiče. „Je určitě dobrou zprávou, že si na penzi spoříme, tou méně dobrou už ale je, kolik si spoříme. Stále totiž věříme, že se o nás stát postará a nespoříme si dostatečně,“ uvádí Lubomír Koňák. Průměrný vlastní příspěvek činí 762 Kč, ke kterému přibude v průměru 145 Kč na státním příspěvku. Při odchodu do penze pak podle průzkumů máme nanejvýš půl milionu, ideální by byl ale čtyřnásobek samozřejmě s ohledem na udržení životního standardu z let pracovního života.
„Spořit bychom měli začít co nejdříve, nejpozději se zahájením ekonomicky aktivního věku. Pokud bychom začali spořit v 25, měli bychom si měsíčně odkládat zhruba 10 % našich příjmů,“ vypočítává Pavel Racocha a dodává: „Samozřejmě v určitých obdobích života je třeba řešit i další potřeby, například splácení hypotéky. Ale při pravidelném spoření v dostatečné výši se dá prakticky vyhnout dramatickému poklesu životní úrovně ve věku odchodu do penze, který by jinak nastal při spoléhání jen na státní důchod.“