Zdanění hazardních her přineslo v loňském roce do státního rozpočtu 18,6 miliard korun, ukazují nová data Institutu pro regulaci hazardních her vycházející z přehledu Ministerstva financí ČR. V porovnání s rokem 2022 se jedná o nárůst 9,2 %. Stejně jako v předchozích letech tvoří větší podíl výnosy z online hazardních her.
K navýšení dochází setrvale od roku 2020, kdy stát na daních z hazardních her vybral 10,3 miliard korun. Loňské rekordní inkaso je způsobeno mimo jiné i vysokým daňovým zatížením hazardních her v České republice, které je kumulativně nejvyšší v Evropské unii.
„Vyšší inkaso nutně neznamená, že trh s hazardními hrami roste. Ukazuje se to právě na příkladu loňského roku. Na růst má vliv řada faktorů jako například vysoká inflace, se kterou se Česko v loňském roce potýkalo. Zdražení postihlo i zábavní segment, což se odrazilo i ve vyšším výběru daní,“ komentuje čísla za loňský rok Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her.
Průměrná inflace v loňském roce činila 10,7 %, tudíž reálná hodnota peněz klesla. Stejně jako v jiných odvětvích docházelo v případě provozu hazardních her ke zvyšování nákladů na mzdy, elektrickou energii, topení atd. Už jen z této skutečnosti je zřejmé, že trh s hazardními hrami v loňském roce nerostl, ale stagnoval nebo dokonce klesal.
Z celkové sumy 18,6 miliard korun tvořil podíl online her 50,2 %, kamenné provozovny zastoupily zbylých 49,8 %. V celkovém porovnání nejvíce na dani odvedli provozovatelé technických her (automatů), jednalo se o 11,5 miliard korun. Nejméně naopak u živých her, jejichž podíl byl ve výši 759 milionů korun. Daňové inkaso kurzových sázek tvořily 2,8 miliardy korun a na loteriích stát vybral 3,4 miliardy korun.
Chybějící miliardy z nelegálního byznysu. Situace se vymyká kontrole
Značná část financí z hazardního odvětví se do státní kasy ani nedostane. Může za to rostoucí nelegální byznys, který v současnosti tvoří až 30 % tuzemského trhu s hazardními hrami, což odpovídá přibližně 7 miliardám korun. Uvádí to dle posledních dostupných údajů analýza Černá kniha nelegálního hazardu, první komplexní studie mapující vliv nelegálního trhu v Česku. Ročně kvůli němu stát a obce přijdou o 2 až 3 miliardy korun.
Za alarmující situaci nelegálního hazardu v Česku může zmíněné nepřiměřeně vysoké zdanění hazardních her a nulová tolerance měst a obcí. Vlna obecně závazných vyhlášek zakazující plošně provozování hazardních her se táhne celým Českem. I čtyři největší města u nás – Praha, Brno, Ostrava a Plzeň tento přístup sdílí. A mají tak velký podíl na nárůstu nelegálního hazardu v České republice.
„Prohibice nefunguje a nikdy v žádné oblasti nefungovala. Ani u alkoholu, tabáku a stejně tomu je v případě hazardu. Data to bohužel dokazují,“ zdůrazňuje Jan Řehola. Poptávka po hraní se zákazem neklesá, hráči hledají alternativu jinde. Nejčastěji u nelegálního hazardu, který se objevuje tam, kde dříve působili legální provozovatelé.
Celní správa v uplynulých letech odhalila 1 296 nelegálních heren a zabavila téměř 6 tisíc automatů a jiných podobných zařízení. Počty legálních provozoven ale naproti tomu rapidně klesají. Za posledních 11 let počet heren a kasin klesl o 90 % a počet legálních automatů o 76 %. Situace se tak vymyká kontrole.
Institut pro regulaci hazardních her
Institut pro regulaci hazardních her, který zastupuje 95 % legálního hazardního trhu, v posledních měsících ve spolupráci s odborníky a provozovateli hazardních her připravoval samoregulační projekt, který jde nad rámec současné zákonné regulace s cílem dosavadní dílčí snahy provozovatelů v politice zodpovědného hraní sjednotit, rozvíjet a koordinovat. IPRH v letošním roce vydalo Černou knihu nelegálního hazardu, kterou je možné získat online pod následujícím odkazem.
