Top news

Program Pestrá krajina

   Součástí letošního slavnostního vyhlášení výsledků soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Farma roku bylo i první ocenění účastníků nového programu této stavovské organizace – Pestrá krajina. Tento komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu ASZ ČR připravila pro své členy letos na jaře.  

 Hlavní myšlenka programu

  Hlavní myšlenkou programu je poukázat na fakt, že k řešení problémů v krajině mají nejblíže ti, kteří k hospodaření přistupují odpovědně, s dlouhodobou vizí, se znalostí potenciálu daného místa, respektem k jeho citlivým složkám a s uvažováním v přirozeném kontextu generačního předávání výsledků své práce. 

Hodnocení probíhá podle těchto kritérií: produkce, realizovaná mimoprodukční opatření, krajinný ráz a estetické hledisko. V odborné komisi je bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan, rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička nebo Jakub Hruška z Botanického ústavu Akademie věd ČR a další odborníci.    V prvním ročníku programu bylo oceněno 8 sedláků, kteří uskutečňují různá opatření v krajině, jakými jsou např. remízky, aleje či drobné vodní nádrže, hospodaří co nejšetrněji a jsou tak pozitivním příkladem pro ostatní.                                                                            

Oceněné farmy       

 

  Na nejcennější kov dosáhly celkem čtyři farmy. První z nich je Kunclův mlýn (ASZ Příbram), samota v Brzině na Sedlčansku, kde rodina Kunclových dokázala stoprocentně využít potenciálu, který skýtá okolní prostředí údolí potoka Brziny. Ukázkově pečuje o vodní prvky a původní dřeviny v jejich okolí. V ekologickém režimu farma obhospodařuje 127 ha pozemků, většinou trvalých travních porostů a pastvin pro chov masného skotu a koní. Menší část pozemků slouží k produkci pícnin a jadrných krmiv. Komise ocenila také novostavby dřevěné ekumenické kaple a dřevěného mostku, které jsou velmi vhodně umístěny do krajiny, a četné aktivity pro děti posilující jejich vztah k přírodě. V roce 2015 získali Kunclovi titul Farma roku.

   Zlatou medaili získal také Habánský dvůr(ASZ Hodonín) ze slováckých Vacenovic, kde manželé Blahuškovi chovají masné ovce a zároveň se jim podařilo velmi suché a větrnou erozí ohrožené krajině vrátit původní přirozený ráz. Obnovují zde polní cesty s alejemi, vysazují lokální staré odrůdy ovocných dřevin i solitérní stromy a v plánu je také obnova rybníka. Hospodaří v režimu ekologického zemědělství na 35 ha půdy, z toho je 25 ha luk, 8 ha orné půdy a 2 ha mokřadu. Kromě toho pořádají folklórní akce ve vlastní společenské zahradě s multifunkční dřevěnou stavbou.   

Habánský dvůr(ASZ Hodonín)

 

  Další farmou oceněnou zlatou medailí je Statek Vodňanský (ASZ Litoměřice) ve Stranném u Blíževedel na Českolipsku.  Jde o ukázkovou rodinnou farmu, na níž se Vodňanští věnují rostlinné výrobě a chovu masného skotu a zároveň dávají obrovský důraz na to, aby jejich činnost byla kompletně v souladu s potřebami krajiny-hospodaří se zde na menších půdních blocích.  Samozřejmostí jsou biopásy s pestrou skladbou plodin a biokoridory osázené původními dřevinami. Statek obhospodařuje 557 ha, z toho je 332 ha orné půdy, 213 ha trvalých travních porostů, 9 ha chmele a 3 ha remízků. V živočišné výrobě mají 100 kusů masného skotu limousine, koně a drobná hospodářská zvířata.                                                             Poslední farmou se zlatou medailí, je Ekofarma Petra Marady (Svaz vlastníků půdy ČR), které se daří unikátním způsobem rozbíjet monotónní lány v okolí vinařské obce Šardice. Bratři Maradové zde systematicky budují ostrůvky biodiverzity v podobě extenzívních ovocných sadů, biopásů, mokřadů, alejí, biokoridorů, zatravněných údolnic a tůní, kde naleznou útočiště mnohé druhy zvířat, které z okolní krajiny již vymizely. Obhospodařují 71 ha půdy, na 21 ha mají speciální jetelotravní směsi a krmné biopásy, 26 ha tvoří extenzivní ovocné sady,18 ha travní porosty a 6 ha je zalesněno.                                                            

Stříbrní medailisté     

   Farma rodiny Kuncovy (ASZ Žďár nad Sázavou) ve Skleném na Českomoravské Vrchovině je zaměřena na chov masného skotu a tomu je přizpůsobena skladba plodin. Kromě travních porostů je to jednoduchý osevní postup zejména krmných plodin, který v kombinaci s navracením hnoje půdu nedegraduje. K ocenění stříbrnou medailí přispělo také to, že Kuncovi před čtyřmi lety vybudovali ukázkový mokřad s vodními tůněmi. Je zde mnoho druhů rostlin a živočichů, jež sem chodí pozorovat děti v rámci výukových programů. Kuncovi hospodaří na 135 ha luk, pastvin i orné půdy.

  Stříbrnou medailí získala také Farma rodiny Sotonových (ASZ Svitavy, Ústí nad Orlicí), která má několikasetletou selskou tradici v Trstěnici na Svitavsku. Sotonovi se na svých pozemcích ohrožených větrnou erozí zaměřili zejména na zakládání krajinných prvků.  Výsadba stromů a keřů rozděluje půdní bloky, střídající se v bohaté mozaice. Farma hospodaří na 230 ha, půdní bloky mají velikost 5-7 ha.    

Farma rodiny Sotonových (ASZ Svitavy, Ústí nad Orlicí)

                                                                                                       

Bronzoví medailisté      

   Držitelem bronzové medaile je Farma U lesa (ASZ Tábor) v Sudoměřicích u Bechyně, na níž se rodina Šonkových věnuje zejména chovu masné drůbeže, masného skotu, koní a drobného zvířectva, dále agroturistice, provozu sportovní stáje a dalším souvisejícím aktivitám. Před dvěma lety zvítězili v soutěži Farma roku. Šonkovi zdařile zrekonstruovali původní usedlost, zatravnili rozsáhlé plochy původně orné půdy a v areálu nové farmy zřídili malou vodní plochu.

   Druhá farma oceněná bronzovou medailí, Farma Jiřího Mišáka (ASZ Přerov), se rozkládá v okolí obce Troubky a hybatelem krajinotvorby je zde otec majitele – Stanislav. Ten rozšiřuje větrolamy a živé ploty z japonského topolu, které postupně doplňuje o původní druhy dřevin. Kromě samotné výsadby stromů a keřů Mišákovi také produkují ve vlastních matečnicích sazenice a řízky pro ostatní zájemce o pěstování rychle rostoucích dřevin. Snem Stanislav Mišáka je upravit krajinu do podoby, kterou nazval „Hanácké Toskánsko“.  

Farma Jiřího Mišáka (ASZ Přerov)

           „Využili jsme pozornosti, které se soutěž Farma roku těší a představili jsme tento nový program, který se jednoznačně věnuje posouzení přínosu našich členů, sedláků, svému okolí, krajině, životnímu prostředí nebo hospodaření s vodou. Tedy tématům, která jsou v posledních letech skloňována snad ve všech pádech. Tento náš počin je oceněním příkladné snahy sedláka v oblasti veřejných statků. Farma roku má být tomuto našemu novorozenci, přivedenému na svět ve dvacátém roce existence ASZ ČR, kmotrou při startu do dalšího, věříme, že úspěšného života,“ řekl předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

                                          Více o programu je na (http://www.asz.cz/cs/program-pestra-krajina/), a to s konkrétními odkazy na realizace, s fotodokumentací a popisem standardních informací, aby sloužily jako příklady dobré praxe.    

Jaromír a Věra Hamplovi



Booking.com