Pamatujete se na televizní seriál Dobrá voda? Natáčel se v hřebčíně Slatiňany. Vydali jsme se na výlet právě sem a pokud sem přijedete, kromě hřebčína si můžete prohlédnout také zámek Slatiňany v sousedství hřebčína. Velmi příjemná je i procházka po parku, kde ve výběhu můžete vidět krásné koně. My jsme se potom vydali na pěší rekreačním lesem Podhůra, který zahrnoval dvě rozhledny, tři rybníky, lesní tělocvičnu a příjemný odpočinek spojený s informacemi na tabulích na naučné stezce. Pamatováno bylo také na vozíčkáře, protože je zde specielní trasa určená právě pro ně. Velmi dobře ji však také využíjí maminky s kočárky.
Zámek Slatiňany
Přijeli jsme do městečka Slatiňany, které v letošním roce slaví výročí 50. let od svého založení. Zaparkovali jsme na parkovišti u restaurace U zámku. Vedle tohoto parkoviště se nachází i turistické informační centrum. My jsme se nechali vést informačními šipkami, které nás navedli do aleje vedoucí k zámku. Tento zámek byl letním sídlem rodu Auerspergů. Nyní je ve správně Národního památkového ústavu.
Hřebčín Slatiňany
Prošli jsme se zámeckým parkem, kterým vede žlutá a zelená turistická značka. V zámeckém parku se nachází zmíněný hřebčín. Od roku 1991 je součástí Národního hřebčína v Kladrubech.
Hrázděná budova nám hned připomněla televizní seriál Dobrá voda, který se zde natáčel. Ve stínu koštatého stromu se právě shromáždila skupinka návštěvníků čekajících na průvodce, aby si prohlédli prostory stájí, kočárovny, historické sedlovny rodu Auerspergů a výcvikového střediska.
Švýcárna
My jsme využili příjemného slunného podzimního dne k výletu v rekreačních lesích Podhůra. Přesto jsme nebyli ochuzeni o pohled na nádherné zdejší koně. Viděli jsme je ve výběhu v zámeckém parku. Opustili jsme zámecký park, prošli dřevěnou brankou, přešli jsme silnici a začali jsme stoupat po cestě po naučné stezce Ke kočičímu hrádku. První stavba, kterou jsme zahlédli, byla Švýcárna. Stojí na místě myslivny založené roku 1839 jako místo pro panstvo, které se chtělo pokochat nádhernou a nedotčenou přírodou. Dnes se v těchto protorách nachází interaktivní muzeum starokladrubského koně.
Kočičí hrádek
Potom nás naučná stezka Ke kočičímu hrádku dovedla na místo, podle kterého byla pojmenována. Na skalce byl vystavěn malý hrádek, který sloužil dětem. Jejich rodiče sledovali jejich hru z laviček a posezení v těsném sousedství. Tuto miniaturu hradu nazvanou Kočičí hrádek nechala před rokem 1896 vybudovat kněžna Vilemína z Auerspergu, aby potěšila nejen své děti, ale všechny z širého okolí. Od té doby se konají prakticky každý den šiškové bitvy a dobývání hradu…
Rozhledna Na Chlumu
Kousek cesty jsme pokračovali po vozíčkářské trase. Ta nás dovedla zelenou turistickou značku stoupající do kopce. Ta nás po chvíli dovedla k vyhlídkové věži Na Chlumu. Věž v oboře u Slatiňan nechal po polovině 19. století vystavět majitel panství Vincenz Karel kníže z Auerspergu (proto se můžeme setkat s pojmenováním Auersperská vyhlídka). Využívána byla jako protipožární hláska. Na kamenné podezdívce spočíval dřevěný krytý ochoz, díky kterému činila výška rozhledny cca 10 metrů. V roce 2013 byla provedena rekonstrukce rozhledny. Bylo opraveno zdivo a podle dřívější podoby vztyčen nový vyhlídkový ochoz. Vyhlídka je volně ně přístupná, výhledy jsou však zčásti zastíněny okolními mohutnými duby. Na vyhlídkový ochoz se dostanete po krátkém točitém schodišti.
Kochánovické rybníky
Od vyhlídkové věže Na Chlumu jsme sklesali po zelené turistické značce na cyklostezku, kde jsme se setkali s další naučnou stezkou Kolem Kochánovických rybníků. Hned před námi byl první ze tří rybníků Hluboký, za ním následoval Vilém, který bychom mohli nazvat také „labutím jezerem“, jelikož na jeho hladině jsme měli možnost vidět několik labutí. Poslední ze tří rybníků se nazývá Perný. Zde je turistické posezení, poskytující příjemný odpočinek s výhledem na rybník.
Lesní tělocvična
Od rybníka Perného nás vedla žlutá turistická značka mírně do kopce. U rozcestí Nad hájenkou jsme se napojili na vozíčkářskou trasu a za chvíli jsme měli před sebou louku, na které byla vybudována lesní tělocvična. Využili jsme příležitosti se protáhnout a také jsme se zastavili u několika panelů naučné stezky.
Rozhledna Bára
Od lesní tělocvičny nás vozíčkářská trasa dovedla na modrou turistickou značku, kde jsme za chvíli před sebou viděli další náš cíl: rozhlednu Bára. Je to unikátní stavba od ing. arch. Martina Rajniše s atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu a zajímavou historií. Uvnitř se nachází točité schodiště se 78 schody. Výhled zahrnuje Železné hory, velkou část Polabí, Orlické hory a Krkonoše, za dobré viditelnosti i Jizerské hory, Ještěd a Kralický Sněžník. Jsme zvyklí, že na rozhlednách nacházíme mapku vrcholů, které z rozhledny můžeme vidět. Zde však byl unikátní „obraz“ okolní krajiny s vyznačenými vrcholy a tento obraz byl umístěn na loučce pod rozhlednou. Protože jsme byli vyhládlí, uvítali jsme domek s občerstvením postaveným v podobném stylu jako rozhledna. V blízkosti rozhledny je také lanové centrum, a dětské hřiště. Lezecká stěna byla vytvořena ze špičky rozhledny Báry I., která byla poničena tornádem. Má charakter boulderingové stěny.
Od rozhledny Bára jsme pokračovali po modré turistické značce kopírující vozíčkářskou trasu k Čertově skalce a Kočičímu hrádku. Odtud jsme se vraceli stejnou cestou do zámeckého parku, k zámku Slatiňany. Strávili jsme v zámeckém parku a na cestách rekreačního lesa Podhůra příjemné odpoledne, kdy jsme poznali zajímavé turistické cíle. Cesta byla pohodová, poměrně nenáročná a když jsme se vrátili na parkoviště k autu, nemohli jsme věřit, že jsme po zdejších cestách ušli více než 16 kilometrů.
Foto: JB Cysnews
