Návštěvu jsme začali v Uměleckohistorickém muzeu (Kunsthistorisches Museum Wien – KMW). Podnět ke stavbě muzea dal císař František Josef I. Po architektonické soutěži byl návrhem pověřen renomovaný německý architekt Gottfried Semper, asistoval mu vídeňský Karl von Hasenauer. Stavba probíhala v letech 1872-1891.
Slavnostně bylo muzeum otevřeno 17. října 1891.
Na protější straně náměstí s pomníkem Marie Terezie je Přírodovědecké muzeum. Obě muzea vystavěná v neorenesančním slohu mají téměř stejný půdorys a exteriér – jako důkaz rovnosti vědy a umění. Uměleckohistorické muzeum má obdélníkový půdorys o délce 60 metrů se dvěma čtyřkřídlými budovami kolem dvou dvorů a s vloženým středním křídlem završeným kupolí. Na atice jsou osazeny sochy osobností výtvarného umění. Po stranách hlavního vchodu jsou alegorické sochy Malířství od Edmunda Hellmera a Sochařství od Johanna Benka. Na vrcholu kopule je bronzová socha Pallas Athény, ochránkyně vědy a umění, od Johanna Benka. Generální rekonstrukce budov skončila v červnu roku 2014 a je spojena s novou prezentací sbírek.
Prohlídka
Začínáme ve vstupní hale, hlavnímu schodišti vévodí socha Antonia Canovy „Thesus zabíjející kentaura“, s dvěma císařskými lvy po straně. Velká nástropní malba od maďarského malíře Mihàly Munkácsyho oslavuje „Triumf renesance“. Dvanáct lunetových obrazů je od Hanse Makarta, který portrétoval slavné umělce, zatímco obrazy vlevo a vpravo od oblouků jsou raná díla Ernsta a Gustava Klimta a Franze Matsche.
V mezaninu je Kunstkomora (umělecký kabinet) se svými zlatnickými skvosty, přepychovými nádobami, sochami, bronzovými předměty, automaty, hodinami atd., patří k nejvýznamnějším sbírkám svého druhu na světě. Základem je sbírka obrazů, soch a uměleckořemeslných předmětů z Kunstkomory císaře Rudolfa II na Pražském hradě. Celá sbírka v roce 1612, kdy Rudolf II. umírá, obsahovala kolem 3000 děl. Do Vídně se dostala jen menší část, protože velké množství obrazů (víc jak 500) a soch ukradli v roce 1648 Švédové. Další byly rozprodány v dražbě v Praze. Větší část sbírky je rozptýlena po celé Evropě. Kunstkomora zaujímá 20 sálů na ploše 2 700 m² je 2 200 uměleckých artefaktů. Ve středu největšího sálu je busta Rudolfa II. z roku 1603 od císařova dvorního sochaře Adriana de Vries. Jeho 32 bronzových soch ze zahrady Valdštejnského paláce rovněž uloupili Švédové. Jsou zde i práce (poháry, číše a misky) Dionýsia Miseroniho, správce pokladnice na Pražském hradě.
Nejznámějším dílem v Kunstkomoře je slánka (saliera) od Benvenuta Celliniho z roku 1543. Cellini ji vytvořil v roce 1543 pro francouzského krále Františka I. Slánku daroval francouzský král Karel IX. arcivévodovi Ferdinandovi II.Tyrolskému, který měl velkou uměleckou sbírku na zámku Ambras. Slánka s řeckými mytologickými postavami Poseidóna (boha moře) a Tellus (bohyně země) obsahuje malé plavidlo, které slouží jako nádobka na sůl a je umístěno vedle mužské postavy. Nádobka ve tvaru chrámu je pepřenka, a je u postavy Tellus. Slánka je vyrobena ze slonoviny, válcovaného zlata a smaltu. Zlaté prvky slánky nejsou vyrobeny odléváním do formy, jsou velmi jemně ručně tepané ze zlata v manýristickém stylu pozdní renesance. Základna zobrazuje větry, denní doby a lidské aktivity Je to jediná zlatnická práce Celliniho, která se dochovala. Dne 11. května 2003 byla plastika z muzea ukradena. Budova Uměleckoprůmyslového muzea byla rekonstruována a bylo zde postaveno lešení. Zloděj, kterým byl specialista na bezpečnostní alarmy, toho využil. Muzeum nabídlo odměnu ve výši 1 000 000 euro za její navrácení. Po dopadení pachatele byla plastika nalezena dne 21. ledna 2006 na místě, které zloděj označil. Byla ukrytá v olověné schránce, v lese nedaleko města Zwettlu, asi 90 km od Vídně. V dalším sále je Merkur a Venuše od Giambologni a poháry z horského křišťálu.
Pokračujeme do antické sbírky.
Antická sbírka pokrývá více než 3500 let dlouhé období mezi nálezy keramiky v době bronzové a raným středověkem. Upoutal nás zlatý poklad z doby stěhování národů z Nagyszentmiklós (dnes Sânnicolau Mare v Rumunsku). Poklad 23 raně středověkých zlatých nádob (6.-10. stol.) o celkové hmotnosti 9,945 kg nalezl v roce 1799 srbský rolník. V 19. století byl poklad v Maďarsku považován za pocházející od předchůdců maďarského lidu. Zejména zlatý pohár s hlavou býka byl znám jako „Pohár Attily“ a byl ikonou maďarského nacionalismu. Z unikátních antických kamejí, vyniká slavná Gemma Augustea, je vyřezaná z dvouvrstvého arabského sardonyxu a sloužila k oslavě činů císaře Augusta a jeho nástupce Tiberia. Původně byla v pokladu římských císařů, ve středověku byla odcizena ze sbírek francouzského krále Františka I., až ji v Benátkách nakonec pro Rudolfa II. a jeho Kunstkomoru v Praze zakoupil jeho agent za 12 000 dukátů.
Za pozornost stojí i krásné řecké vázy a římské portréty. Pod názvem Vitrine Extra představuje KMW nový formát prezentace ve sbírce starožitností. Jako první představuje nově zrestaurované torzo římské mramorové sochy bohyně Afrodity nalezené ve velkém divadle v Efesu (Turecko). Bylo objeveno v prvních letech rakouských vykopávek v Efesu a před více než 100 lety přivezeno do Vídně jako dar od sultána císaři Františku Josefu I. Torzo je vyrobeno z bílého, hrubě krystalického mramoru z Aphrodisiasu (Turecko). Již před 100 lety byla socha restaurována, chybějící části byly doplněny sádrou a železnými hmoždinkami. Koroze železných hmoždinek si vyžádala novou konzervaci pomocí 3D tisku. Doplňky jsou nyní z mramorové pískové malty pojené akrylovou pryskyřicí. Posledních 9 sálů na tomto patře jsou Egyptsko-orientální sbírky. Zaujmul nás nástěnný díl s reliéfem kráčejícího lva z procesní cesty od Ištařiny brány v Iráku. Brána byla postavena roku 575 př.n.l. z příkazu novobabylonského krále Nebukadnesara II. a byla zasvěcena bohyni plodnosti, lásky a války Ištar. Brána je nyní v Pergamonském muzeu v Berlíně. Nahlédli jsme i do mastaby královského úředníka Ka-ni-nisut na západním hřbitově v Gíze. Milovníci starého Egypta budou obdivovat posmrtné dary a sarkofágy, cenné papyrusy, sochy a reliéfy i sloupy papyrových svazků doprovázené nástěnnými dekoracemi.
Handicapovaní návštěvníci
Z mezanínu jsme se přesunuli do 1. patra. V kupoli v kavárně je čas na odpočinek a sachr dort. Nejvíc jsme se těšili na obrazárnu, ovšem prohlídka všech obrazů znamená ujít 8 km. Naštěstí KMW je perfektně připraveno na seniory a handicapované návštěvníky. Hned u vchodu do muzea nám nabídli invalidní vozík pro manželku, pro níž je chůze obtížná. Milá galerijní pracovnice nás zavedla k výtahu a doprovodila až ke vchodu do sálů.
Obrazárna Uměleckohistorického muzea vznikla z uměleckých sbírek rodu Habsburků.
Základy sbírky byly položeny v 17. století, díla jsou z doby od 15 století do roku 1800.Sbírky jsou rozděleny na 2 části. V levé polovině jsou němečtí, nizozemští a vlámští malíři, v sálech napravo jsou italští, španělští a francouzští malíři. Začínáme u italských mistrů. Hned na začátku je Raffaelova Madona v lukách z roku 1505, skupina zformovaná do pyramidy je ikonou renesance. Od Raffaela je zde ještě sv. Margareta a dva obrazy od jeho učitele Perugina. Giorgione je zastoupen Třemi filozofy (Pythagoras a jeho dva učitelé Pherekydes a Thales).
Další sál je věnován Tizianovi, KMW má druhou největší kolekci jeho obrazů na světě po španělském Pradu.
Na webových stránkách nabízí KMW pod názvem The Imperial Titian Collection 3 D-tour prohlídku Tizianovy kolekce z pohodlí domova. Dvorní malíř Rudolfa II. Arcimboldo, který tvořil podobizny z rozličných předmětů, plodů, květin i zvířat je zastoupen obrazy Léto a Zima z cyklu 4roční období. Oltářní obraz Růžencovou Madonu a Davida s hlavou Goliáše vytvořil Caravaggio.V posledním sále nás upoutaly veduty Canaletta a Tiepolovy obrazy s výjevy z římské historie, které namaloval pro velký sál Ca’Dolfin v Benátkách. Přecházíme do levé poloviny obrazárny, kde nás vítá zátiší od Jana Fyta, obrazy od Jacoba Jordaense včetně Slavnosti fazolového krále, dva portréty a Svatá rodina od Antony van Dycka. Další jeho portréty jsou v přilehlém kabinetu. Vrcholné vlámské malířství představují obrazy Petr Pavla Rubense v dalších dvou sálech, zahrnují všechny etapy jeho života.
Obraz Krajina s Jupiterem, Merkurem, Filemonem a Baucisem, umělec namaloval bez zakázky pouze pro uspokojení svého osobního zájmu o krajinu. Nejznámější Rubensův obraz v KMW, Kožíšek, který zobrazuje druhou ženu Rubense Helenu Fourmentovou, se bohužel nyní restauruje. Ildefonsův oltářní obraz je triptych od Petera Paula Rubense z let 1630 až 1631. Další sál je věnován nejlepšímu nizozemskému malíři, mistru šerosvitu Rembrandtovi, vynikají jeho vlastní portréty včetně portrétu syna Tita. Nás ale fascinuje Vermeerův obraz Alegorie malířství. Vermeer zobrazením malíře v ateliéru povýšil žánrovou malbu na alegorii malířského umění. Jeho model pózuje jako Klio: múza historie inspiruje malíře a zvěstuje slávu malířství ve Starém Nizozemí, kterou zvěčňuje v knize dějin. Sochařův model, skicář a výsledný obraz na stojanu, to vše ukazuje na jednotu umění. Obraz z roku 1666, podle historky vznikl v důsledku toho, že malíř neměl při návštěvě francouzského diplomata ve svém ateliéru žádné své dílo, a tak zůstal bez zakázky. Proto se Vermeer rozhodl vytvořit reprezentativní ukázku svého malířského umění. Alegorie malířství byla vzorový exemplář, nebyla určená na prodej, autor si ji ponechal až do smrti.
Největší světová výstava děl děl Pietera Bruegela staršího a nejúspěšnější výstava v KMW v roce 2018 – 2019, představila tři čtvrtiny dochovaných obrazů vlámského mistra a přibližně polovinu jeho dochovaných kreseb a grafik. Dvanáct nejvýznamnějších děl Pietera Bruegela st. je vystaveno v sále X, v největší bruegelovské sbírce na světě. Mezi díla patří slavné obrazy jako Selská svatba, Dětské hry, Lovci ve sněhu a samozřejmě Babylonská věž z pražské Kunstkomory. Němečtí malíři jsou zastoupeni díly, Lucase Cranacha, Hanse Holbeina a oblíbeného malíře Rudolfa II. Albrechta Dürera.
Protože zbývá ještě pár minut do zavírací doby (18.00) vyjedeme do 2. patra. Mincovní kabinet s více než půl milionem předmětů patří k pěti největším sbírkám mincí na světě. Na zhruba 2 500 vystavených příkladech, mezi nimiž se nachází i jedinečné rarity, můžete sledovat vývoj peněz a medailí od počátků až do současnosti. Kromě mincí nás upoutal Globus, který nese Herkules, italská práce z poloviny 17. st. Tím se loučíme s KMW, kterým každoročně projde více než půl milionu návštěvníků.
Jaromír a Věra Hamplovi
Foto: archiv KMW, Hampl
