Na ostrov dnes připluli další čtyři soutěžící: srdíčko z Love Islandu, modelka, obchodní zástupce a herečka
MARTIN KULHÁNEK – 29 let – vítěz Love Islandu
Dříve ses živil rukama jako svářeč. Myslíš, že ti to k něčemu pomůže v Survivoru?
Nejsem si jistý, že tam narazím na železo nebo nějaký kov. Ale zručný jsem. Určitě nejsem ten, kdo drží v ruce jen telefon. Vlastně pořád něco dělám. Po návratu z Love Islandu jsme s partnerkou koupili byt a celý jsme ho předělávali. Pak jsme ho prodali a koupili jsme si baráček, takže jsme zase hodně pracovali tam. Doufám, že spoustu mých dovednosti využiju.
Survivor je po Love Islandu tvá druhá reality show. Co se ti na tomto konceptu líbí?
Do Love Islandu jsem se nepřihlásil, protože miluji reality show, ale prostě nemohl jsem si najít přítelkyni a nebyl jsem schopný se zamilovat. Vlastně jsem ani nevěřil, že mě vyberou a nakonec to dopadlo, jak to dopadlo a změnilo mi to život. A Survivor jsem loni sledval kvůli Nathanovi a pamatuji si, že jsem si řekl, tohle je show, kde bych rád byl. Strašně jsem všechny obdivoval a nedokázal jsem si sám sebe na jejich místě představit. Když jsem ale tu možnost zúčastnit se dostal, tak jsem se rozhodl, že to zkusím. I partnerka Laura mě v tom rozhodnutí podpořila.
Jaká byla přesně její reakce, když jsi jí oznámil, že s ní možná čtvrt roku nebudeš?
Byla vedle mě, když mi volali z Novy. Její první slova byla: „Ty kokos, mě bolí břicho.“ Ale podpořila mě. Je smutná, že budeme od sebe, protože spolu trávíme skoro veškerý čas.
Co bude těžší – získat ženské srdce v Love Islandu, a nebo přežít v džungli?
To vůbec nevím. To je zajímavá otázka. Obojí je náročné a těžké. Co se týče Love Islandu, to beru, že to byla velká souhra náhod, že jsme se tam potkali. To je skoro až k neuvěření. A co se týče Survivoru – před spaním si představuju, jak tam budu existovat, jak nebudu mít jídlo. Nastavuji si hlavu, že tam nejedu na dovolenou, ale jedu tam bojovat.
Jak chceš působit na lidi?
Když jsem letěl na Kanáry, chtěl jsem být sám sebou, chovat se přirozeně. Na Survivoru to asi nejde. Snažit se vyjít dobře s každým, rovná se sebevražda. Přiznám se, že trošku se bojím, zda se dokážu přenastavit. Nebojím se hmyzu, hladu, ale bojím se, že budu muset intrikovat a domlouvat se za něčími zády.
Vážně se ničeho nebojíš?
Samozřejmě, jako první mě napadá hlad. V civilizaci, když jsem třeba byl v práci a měl jsem hlad, tak jsem si musel dát přestávku a najíst se. Nevím, co se mnou v Survivoru hlad udělá.
Co budeš dělat, když budeš vytočený nebo třeba jen smutný?
Nejsem takový, že bych třískal věcmi, ale dokážu se vytočit. Doufám, že takové chvíle nepřijdou a pokud na to přijde, tak se pokusím projít po pláži a uklidnit myšlenky.
Jaká bude tvá role v týmu?
Chtěl bych pro svůj kmen získávat co nejvíce bodů, účastnit se soutěží nebo stavět přístřešek a podobně. Kuchař asi nebudu a lídr bych taky nechtěl být. To by měl být někdo starší.
Myslíš, že máš šanci vyhrát?
Každý má šanci vyhrát. Já tam jdu dát do všeho sto procent.
KRISTIAN KUNDRATA – 26 let – obchodní zástupce
Co je tvou předností, kterou hodláš v Survivoru nejvíce uplatnit?
Vždycky jsem měl trochu prořízlou pusu, co se týče komunikace s ostatními lidmi a nedělá mi to problém. Dříve jsem pracoval jako číšník, pak v době lockdownů nějakou dobu také v realitce a teď jsem pracoval jako obchodní zástupce. Takže jsem byl s lidmi ve styku na denní bázi a mohu říct, že mám na ně i dobrý odhad. To mi myslím, že může hodně pomoci, co se týče i vztahů v kmeni a v té sociální hře, kterou považuji za zásadní. A samozřejmě neopomíjím i fyzickou kondici. Už více než tři roky pravidelně cvičím a běhám, takže i po této stránce jsem myslím na soutěž dobře připraven.
Do Survivora jsi se neúspěšně hlásil už v minulé řadě. Co tě na této soutěži tolik láká?
Já jsem se vždycky chtěl zúčastnit nějaké reality show. I kamarádi mi vždycky říkali, že jsem typ, který se do televize hodí. Ve volném čase se věnuji i modelingu a mám za sebou i menší role v seriálech. Takže tou prvotní motivací bylo i to, že mě ten televizní svět baví. A Survivor mě ze všech reality show zaujal nejvíce, protože v něm hraje hlavní roli ten aspekt přežití v přírodě. Já už jsem si něco podobného letos vyzkoušel, byli jsme s kamarádem na třídenním pochodu po horách, ušli jsme mnoho kilometrů s těžkými batohy na zádech, a i jako malý kluk jsem chodil do turistických a přírodovědných kroužků. Takže i z tohoto důvodu je pro mě tato reality show ideální a jsem rád, že to tentokrát vyšlo.
Jaké sportovní disciplíny budou pro tebe nejvhodnější? Na co si nejvíce věříš?
Kdybych měl vybrat jednu, tak si nejvíce věřím v parkouru. Na překážkových tratích bych mohl být dobrý i kvůli tomu, že jsem hodně soutěživý a nesnáším prohry. Myslím, že díky tomu budu fungovat v týmu i jako dobrá morální podpora.
Jak se s prohrami vyrovnáváš? Dokážeš se přes ně snadno přenést?
Jak kdy. Musím se přiznat, že někdy se s ní vyrovnám dobře, řeknu si, nevadí, jdeme dál. Ale umím si představit, že pokud bych například prohrál v rozhodující bod v souboji, tak to pro mě úplně snadné nebude. Ale je těžké teď říct, jak se v konkrétní situaci skutečně zachovám.
Čím si myslíš, že zaujmeš diváky? Proč by ti měli fandit?
Myslím si, že by mě mohli mít rádi, protože jsem férový, jednám s ostatními napřímo a nejsem typ, který by někoho za zády pomlouval. Ze začátku ale budu v tomto ohledu určitě opatrnější a nebudu chtít s někým přijít hned do křížku. Ale pokud mě někdo naštve tak mu to v klidu povím. Takže věřím, že by mě diváci mohli mít rádi za mou upřímnost. A také jsem celkem veselá kopa, rád ostatní bavím a dělám srandičky. Některým divákům by se také mohla líbit má soutěživost, budu se snažit odvést maximum jak pro sebe, tak pro tým, zkrátka chci být plnohodnotným hráčem na všech úrovních.
Jaké role se chceš v rámci kmenu ujmout? Budeš lídrem, nebo se spíše vidíš jako tichý pozorovatel?
Určitě jako lídr. Neumím stát jen tak v pozadí. Už teď si v hlavě snažím představit situace, kterým budeme čelit, jak ostatní budu motivovat a jak se na boje připravit.
PAVLÍNA SIGMUNDOVÁ – 23 let – studentka
Studuješ mediální komunikaci. Bude ti to nápomocné v soutěži?
Myslím, že spoustu věcí využiju. Umím mýt diplomatická, projevovat se, jen když je to potřeba a v médiích jsem se naučila, že občas je fajn dát zpátečku, ale je dobré mít ostré lokty.
Jak bys chtěla na diváky působit?
Asi budou dvě skupiny diváků. První ocení hru a strategii a druhá lidskost. Survivor je ale hra a nikdo, kdo bude lidský, nevyhraje.
S jakou taktikou jdeš do Survivoru?
To je těžké, protože záleží, jací lidé tam budou. Ale já nejsem člověk, co by moc taktizoval. Vůbec nechci ubližovat lidem. Možná lidskost a emaptie budou spíš mým hendikepem.
Jak budeš zvládat být bez telefonu?
Upřímně se na to těším. V poslední době na telefonu nejsem tak často jako tomu bylo dříve. A Survivor beru jako očistu. Jediné, co mi vadí, že se nebudu moc bránit na sociálních sítích. Určitě vzniknou nějaké kauzy, hádky a my nebudeme mít možnost říct, proč jsme zvolili nějakou strategii, proč jsme nějak jednali.
Jací lidé tě obecně štvou?
S lidmi mít problém nebudu. Studovala jsem různě v zahraničí na školách, kde jsem se musela aklimatizovat na prostředí, na nové lidi, nové povahy. Toto by mi problém dělat nemělo.
Čeho se nejvíc obáváš?
Bude šok nemít jídlo. Nevím, jak na to bude moje tělo reagovat. Jinak moc obavy nemám. To prostředí je mi blízké a těším se na to. Ale myslím, že strachy budou přicházet postupně.
Budeš se na nedostatek jídla nějak připravovat?
Někdo říká, jez víc, jiný zase, jez méně. Každé tělo asi reaguje jinak. Musím to zkonzultovat se svým trenérem.
V čem myslíš, že můžeš být pro svůj tým nejvíce užitečná?
Fyzicky a psychicky jsem připravená, ale uvidíme, zda mi kondice a vytrvalost vydrží. Je to ale asi hodně o nastavení v hlavě. Když se člověk rozhodne, že si pro vítězství jde a nebojí se toho, tak může vyhrát.
Jsem z vesnice. Na hodně věcí jsem připravená. Nebojím se ničeho. Neštítím se žádných zvířat. Založit oheň, vařit nebo chytání ryb by pro mě neměl být žádný problém.
Co ti bude nejvíc chybět?
Jediný, co mi bude chybět je moje rodina, kterou miluju.
BARBORA KRČÁLOVÁ – 21 – modelka
Jak by ses představila?
Jmenuji se Barbora Krčálová je mi 21 let a aktuálně studuji Právnickou fakultu v Brně. Ve svém volném čase ráda cestuji, sportuji a trávím čas s kamarády.
Jak se to stane, že se budoucí právník přihlásí do Survivoru?
Je to asi trochu překvapivý, možná i pro mě. Ale nemyslím si, že by mi to v mé budoucí práci nějak uškodilo. Vzhledem k tomu, že studuji a nemám žádné větší závazky, řekla bych, že je teď pro mě ideální čas si něco takového vyzkoušet. Těším se, že zažiju něco nového.
Proč tě láka zrovna tak extrémní soutěž? Ke studentce práv se něco takového úplně nehodí.
Právě si myslím, že se to k tomu docela hodí, protože oboje je hodně o komunikaci s lidmi a o tom umět si něco vyjednat. V mnoha věcech se to samozřejmě zásadně liší. Ale možná právě proto mě láká si něco tak jiného a extrémního vyzkoušet.
Do Survivoru většinou chodí dva typy lidí, sportovní nadšenci nebo naopak stratégové, kteří umí dobře komunikovat s lidmi. Jaký typ jsi ty?
Asi tak půl na půl. Řekla bych, že jsem na tom sportovně dobře, ale v Survivoru je velká konkurence, takže nakonec budu asi takový průměr. Ale uvidíme. Stejně tak s tou komunikací. Osobně bych řekla, že jsem mix obou typů.
Myslíš, si že jsi připravená na extrémní podmínky, které tě v Survivoru čekají?
Myslím si, že nikdo nemůže být před touto soutěží zcela připraven. Řekla bych, že ta zkušenost je nakonec téměř nepředvídatelná.
Co myslíš, že pro tebe bude nejtěžší?
Řekla bych, že horší než místní podmínky, pro mě bude odloučení od přítele.
Co říká přítel na tak dlouhé odloučení?
Nikdy jsem takhle dlouho pryč nebyla. Takže přítel říkal, že mu určitě budu chybět, ale podporuje mě v tomto rozhodnutí.
Máš už promyšlenou taktiku?
Úplně ne, přizpůsobím se tomu, jak se to bude na ostrově vyvíjet. Podle mě se to nedá naplánovat předem.
Jsi raději mezi lidmi nebo potřebuješ svůj prostor, třeba právě po nějakém extrémním zážitku?
Doma jsem raději ve skupině mně blízkých lidí. Na ostrově to bude úplně nová situace, ale stejně předpokládám, že bych si raději vybrala společnost. Věřím, že si spoustu věcí dokážu vyřešit v hlavě, nehledě na prostředí.
Co tě dokáže uklidnit tady doma?
Je to sport. Když zaměstnám tělo, můžu vypnout hlavu.
Máš z něčeho obavy? Třeba nějaká fóbie ze zvířat? Hlad?
Fóbii ze zvířat myslím, že nemám. Třeba pavouků se nebojím, ale pavouci v Čechách budou asi dost jiní než pavouci v Dominikáně. Na hlad jsem zvědavá, ale věřím, že budu schopná se adaptovat. Vlastně se na to budu snažit připravit už dopředu. Docela mě děsí pocit nevědomosti, že nevíš, co se děje v okolním světě. A po několika měsících vůbec nevíš, do čeho se vracíš.
Jak se budeš připravovat na nedostatek jídla?
Mám to naplánované tak, že chci jíst menší porce nutričně bohatého jídla, abych si zvykla na malé množství, ale zároveň neztrácela hmotnost už před soutěží.
Podstupuješ i nějakou speciální fyzickou přípravu?
Cvičím přes celý rok, takže v tom budu pokračovat. Ale zaměřím se na balanc a házení, což jsou věci, které se mi budou hodit.
