Loket – malebné město nad Ohří láká k procházkám v uličkách i na hradbách

Loket (německy Elbogen) je historické město ležící na úpatí Slavkovského lesa na meandru řeky Ohře Býval důležitým královským městem a centrem Loketského kraje. Dominantou města je gotický hrad vypínající se na kamenném ostrohu nad řekou. Malebné centrum města je památkovou rezervací.

Zaparkovali jsme na náměstí T.G. Masaryka. Zde nás zaujal Sloup nejsvětější Trojice a budova Radnice. Původně stál na jejím místě gotický měšťanský dům. Na konci 17. století byl však zbourán a na jeho místě byla vystavěna barokní radnice. Ta roku 1725 vyhořela a byla  znovu postavena. Obešli jsme náměstí a vydali jsme se úzkou uličkou od Penzionu Ulrika ke hradu.Ulička nás dovedla do Zámecké ulice a po levé straně jsme viděli kostel Sv.Václava s výraznou bílo-červenou fasádou.

Kostel sv.Václava

První písemná zmínka o kostelu je z roku 1240 a jeho umístění v bezprostřední blízkosti hradu napovídá, že vznikl v souvislosti s ním. Kostel by již od svého vzniku farním a od roku 1248 farnost spravovali rytíři řádu křižovníků s červenou hvězdou. Dle listiny z roku 1325 krále Jana Lucemburského mělo dojít k přenesení farnosti z kostela na reprezentativnější místo, k tomu však nikdy nedošlo. Z původní stavby kostela se dochoval pouze severní portál a kvádříkové zdivo severní zdi. Na konci 15. století došlo ke sporům mezi městem a mocným rodem Šliků z nedalekého Ostrova, při nichž kostel v roce 1473 nebo 1474 vyhořel. Poté Mikuláš Šlik zahájil výstavbu nového kostela. Ten byl vysvěcen v roce 1490 a měl zároveň sloužit jako rodinná hrobka Šliků.

Následoval výstup po krátkém ale strmém schodišti ke vstupu do hradu.

Hrad Loket

 

Hrad Loket

Goticko-románský hrad Loket byl založen v první polovině 13. století. Na jeho místě se nacházelo staré slovanské hradiště zvané starý Loket. Hrad byl po svém postavení oporou králi Václavovi I. proti jeho synu Přemyslovi. Když se však Přemysl stal sám králem, zřídil kolem Lokte léna, o která se staral jeho zástupce loketský purkrabí. Tato léna propůjčoval německým pánům a rytířům za vojenskou pomoc v kraji. Na základě privilegia vydaného Janem Lucemburským v roce 1341 měli leníci tyto statky v dědičném držení, ale bez práva odkazovat je nečlenům rodu.

V době husitských válek byl purkrabím Půta z Ilburka, který řídil obranu celého kraje proti husitům. V letech 1421,1427 a 1429 se husité pokoušeli hrad dobýt, ovšem bez úspěchu. 20. září 1434 zastavil král Zikmund hrad Loket s městem, Andělskou horu, město Ostrov a panství hroznětínské, falknovské a hartenberské svému kancléři Kašparu Šlikovi. Po smrti Kašparova bratra a dědice Matese roku 1487 došlo k dvojímu dělení šlikovských panství mezi Matesovy syny Mikuláše, Kašpara a Jeronýma v letech 1487 a 1489. Mocenský vzestup a spojení s evangelickými stavy přivedly Šliky do konfliktu s královskou mocí. Ve šmalkaldské válce (1546–1547) prohráli a jejich panství (předně Loket a Jáchymov) jim král zkonfiskoval. V roce 1551 propůjčil Ferdinand I. Habsburský Loket s purkrabstvím pánům z Plavna, ale pro jejich špatné hospodaření jim ho v r. 1562 odebral a propůjčil ho loketským měšťanům.

V době Rudolfa II. byl pro spiknutí proti císaři na Lokti vězněn Jiří Popel z Lobkovic který zde v roce 1613 zemřel (druhé nejčastěji uváděné datum je 1607). Pohromy postihly město i hrad za třicetileté války. Evangeličtí stavové s pomocí mansfeldské posádky pod vedením rytíře Globnara po dlouhém obléhání (1620–1621) podlehli valdštejnským vojskům. V letech 1631–1632 se evangeličtí emigranti s rytířem Globnarem načas vrátili, ale poté museli definitivně odejít do exilu. V roce 1648 dobyli Loket Švédové a vyplenili ho. Město i hrad Loket začaly po třicetileté válce upadat a roku 1714 byl Loketský kraj připojen k Žatecku a obnoven byl až roku 1751.

Na loketském hradě je vystaven pozůstatek největšího známého meteoritu, který dopadl na území nynější České republiky a který dostal jméno Zakletý purkrabí. Měl dopadnout na nádvoří hradu v srpnu roku 1422 a od své původní podoby se již značně zmenšil. Údajně vážil kolem 107 kg a byl velký jako koňská hlava. V roce 1812 byl rozřezán; největší kus, který váží zhruba 80 kg,

Zdroj: Wikipedie

 

Obcházeli jsme pod hradem a Weyrotherovým odpočívadlem dolů do parčíku, kudy prochází cyklostezka. Odtud jsme viděli amfiteátr na protějším břehu řeky Ohře nedaleko mostu T.G.Masaryka. Přešli jsme jednokolejnou trať u Loketského tunelu a dostali jsme se k železniční zastávce. Vrátili jsme se zpět do města k památníku J.W. Goetha nacházejícím se na náměstíčku nad Loketským tunelem. Procházeli jsme úzkými malebnými uličkami v centru města kolem Černé věže k náměstí a odtud dolů k pivovaru Ferdinand. Cestou jsme minuli Muzeum lázeňských pohárků. Od pivovaru Svatý Florian jsme se vydali na městské hradby. Odtud byl nádherný výhled na řeku Ohři. Zelená turistická značka nás dovedla dolů k řece k úzké lávce zavěšené na lanech. Procházeli jsme po ní pomalu, protože lávka se mírně houpala. Z druhého břehu řeky se nám naskýtal zajímavý pohled na město i na hradby.

 

Pivovar Svatý Florian

Vraceli jsme se na náměstí T.G. Masaryka, kde jsme se zastavili o okénka restaurantu Atmosféra. Posilněni dobrým jídlem jsme ještě jednou obešil náměstí. Pak jsme se vydali znovu kolem pivovaru přes most T.G.Masaryka k amfiteátru.

Přímo ze sedadel se naskýtá přes jeviště nádherný pohled na hrad vypínající se na skále na protějším břehu řeky. Od parkoviště poblíž mostu vede vyhlídková cesta nad řekou Ohří.

Strávili jsme ve městě Loket příjemné odpoledne, kdy jsme procházeli úzké uličky, objevovali zajímavá místa a stavby, prošli jsme městské opevnění s nádhernými výhledy,ale zdaleka jsme nestihli objevit vše, co toto město nabízí. Určitě máme dobrý důvod se sem znovu vrátit.

 

Foto:JB Cysnews

 

YouTube
Share