Unikátní soubor předmětů z poloviny 5. století náhodně našel muž v Hostimi u Berouna. Po více než dvou letech konzervátorských a restaurátorských prací se odborníkům z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, podařilo zrekonstruovat šest skleněných a sedm keramických nádob i různé železné a bronzové nástroje či jejich části. Nález neboli depot lidé uvidí v příštím roce v Muzeu Českého krasu v Berouně.
Soubor luxusních i běžných předmětů
Období stěhování národů se vyznačovalo turbulentními změnami v Evropě. Ze stejné doby pochází též soubor luxusních i běžných předmětů každodenního života, které objevil náhodný nálezce v Hostimi u Berouna. Obsahoval skleněné a keramické nádoby a množství kovových artefaktů vyrobených převážně ze železa.
„Zcela mimořádný je nález šesti skleněných nádob, které byly s vysokou pravděpodobností vyrobeny mimo území Čech a dovezeny jako luxusní zboží. Mezi importované předměty patří také miska s vnitřní glazurou, tzv. mortarium,“ vyzdvihuje Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Rituálně uložený depot bohatší domácnosti
Svojí skladbou je hostimský nález naprosto unikátní.
„Původ skleněných nádob lze hledat jak v ateliérech v římských provinciích, tak patrně i v prvních sklárnách v barbariku. V depotu byla též keramika domácího původu i importovaná. Unikátnost kombinace předmětů z nálezu podtrhuje například zemědělské náčiní,“ upřesňuje Jaroslav Jiřík z Prácheňského muzea v Písku, odborník na dobu stěhování národů.
„Celý soubor ukazuje na ritualizované uložení vybavení bohatší domácnosti, které se skládalo z nádobí, užívaného ke stolování, v kombinaci se zemědělskými nástroji. Spojení obou složek naznačuje uložení depotu v souvislosti či v závislosti na pravidelných událostech v průběhu zemědělského cyklu,“ vysvětluje Jaroslav Jiřík.
Konzervace, restaurování, rekonstrukce a vystavení
Hostimský depot vyzvedli archeologové už v únoru 2022 na základě oznámení nálezcem. Následně se mu více než dva roky věnovali odborníci v restaurátorských laboratořích Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
„Při konzervaci a restaurování nálezů se podařilo zrekonstruovat šest skleněných nádob, sedm keramických nádob, železná a bronzová kování nejméně ze čtyř dřevěných věder a několik železných zemědělských nástrojů, mezi nimiž byla mimořádně dobře zachovaná kosa a srp,“ popisuje Jan Mařík.
Přírodovědné analýzy
V průběhu restaurování nálezů vědci také odebrali vzorky pro přírodovědné analýzy, které by měly přinést další informace o způsobu užívání zejména keramických i skleněných nádob a třeba i přiblížit okolnosti, za nichž byl tento unikátní soubor předmětů uložen do země. Na jeho vyhodnocení se podílejí pracovníci Jihočeské univerzity, Prácheňského muzea v Písku a Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.
„Velký dík patří vedle řady odborníků také nálezci, který dokázal odhadnout význam nálezu a díky jeho duchaplné reakci se podařilo zabránit zcizení nálezů nebo jejich nevratnému poškození,“ říká Jan Mařík.
Depot je aktuálně součástí sbírek Muzea Českého krasu v Berouně, kde bude v příštím roce představen veřejnosti v rámci připravované výstavy.