Datum 8. září vyhlásilo UNESCO v roce 1966 jako International Literacy Day (ILD) neboli Mezinárodní den gramotnosti. Slaví se po celém světě. Cílem je připomenout veřejnosti význam gramotnosti jako záležitosti důstojnosti a lidských práv.
Ale co to vlastně slavíme? Primárně schopnost číst a psát.
Od asi šedesátých let 20. století se mluví o tom, že pro život v současné společnosti už nestačí jen umět číst a psát ale že je důležitá i gramotnost funkční. To znamená schopnost využívat své znalosti a dovednosti k plnému zapojení a účasti člověka na hospodářském, společenském a kulturním životě společnosti, v níž žije.
Jaké všechny gramotnosti či oblasti nyní potřebujeme k tomu, abychom si poradili v různých oblastech a situacích?
Pár příkladů: gramotnost zdravotní (př. zásady první pomoci, ale i orientace v době kovidové), gramotnost finanční (v oblasti peněžní, cenové a rozpočtové), gramotnost dokumentová a právní, gramotnost informační, digitální, gramotnost jazyková, gramotnost čtenářská, gramotnost mediální a kritická, dopravní či gramotnost k dodržování pravidel silničního provozu, gramotnost rodičovská …
Mezi jednu z nejdůležitějších gramotností patří pohybová, protože ovlivňuje životní styl jedince a tím i celé společnosti. Pohybově gramotný člověk je zodpovědný i za své vlastní zdraví.
Den mezinárodní gramotnosti v roce 2021 je slaven na téma „Gramotnost pro obnovu zaměřenou na člověka: Zúžení digitální propasti “
Učení dětí, mladých lidí a dospělých v nebývalém měřítku narušila poslední dva roky krize covid -19. Zároveň zvětšila již existující nerovnosti v přístupu ke smysluplným příležitostem ke vzdělávání v oblasti gramotnosti, což neúměrně postihlo 773 milionů mladých a dospělých gramotných. Gramotnost je nedílnou součástí vzdělávání a celoživotního učení.
Pandemie byla připomínkou zásadního významu gramotnosti. Možnosti ke vzdělávání nebyly rozděleny rovnoměrně. Rychlý přechod na distanční vzdělávání také zvýraznil přetrvávající digitální propast a omezil možnosti učení. Gramotnost je proto ústředním bodem obnovy po krizi covid-19 zaměřené na člověka. Je proto snaha o nalezení alternativních způsobů, jak zajistit kontinuitu učení, včetně distančního vzdělávání, často v kombinaci s osobním vzděláváním.
Foto: Ivana Roháčková
