Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání se srpnem snížil o 4,0 bodu na hodnotu 90,1, při stejném vývoji obou svých složek. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil, podobně jako souhrnný indikátor, o 4,0 bodu na hodnotu 93,6, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 4,4 bodu na hodnotu 72,7, nejnižší od počátku zjišťování.
V podnikatelské sféře se důvěra v ekonomiku snížila v průmyslu, ve vybraných odvětvích služeb a v obchodě. Po výrazném srpnovém poklesu se naopak mírně zvýšila ve stavebnictví.
„Důvěru podnikatelů v posledních měsících výrazně ovlivňuje nejistota z dalšího ekonomického vývoje. Téměř po roce v průmyslu převážil podíl podniků, které očekávají snížení své výrobní činnosti v období následujících tří měsíců. Pokles poptávky očekávají také podnikatelé ve stavebnictví a stále větší část podnikatelů ve službách. To spolu s klesající důvěrou v odvětví obchodu koresponduje se zřetelně negativním sentimentem spotřebitelů, který se v září dostal na nejnižší úroveň v historii zjišťování,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Důvěra v ekonomiku mezi spotřebiteli se po srpnovém růstu znovu výrazněji snížila a to na nejnižší úroveň od počátku sledování. Respondenti se ve srovnání s minulým měsícem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a i jejich vlastní finanční situace. Výrazně se zvýšil počet respondentů, kteří neshledávají současnou dobu vhodnou k pořizování velkých nákupů.
„Pesimismus spotřebitelů v září výrazně posílil. Meziměsíčně vzrostl počet respondentů obávajících se v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace, své vlastní finanční situace, zvýšení nezaměstnanosti i dalšího růstu cen. Téměř třetina domácností navíc uvádí, že již nyní sotva vyjde se svými finančními prostředky,“ sdělila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Zdroj : ČSÚ
