Dlouholetý redaktor MF Dnes, Tomáš Macek, převzal z rukou předsedy Českého olympijského výboru, Jiřího Kejvala jubilejní desátou Cenu Oty Pavla za rok 2019. Čtenářům představil rychlobruslení i Usaina Bolta. „Ocenění předáváme historicky nejmladšímu novináři. Zprvu jsem si říkal, že to není možné, protože tyhle ročníky by neměly dostávat cenu za celoživotní práci. Vždyť je teprve v půlce,“ řekl v nadsázce Kejval na adresu dvaapadesátiletého žurnalisty.
„Ale důležité je i to, co pro nás Cena Oty Pavla znamená. Jeho tvorba byla postavená na životě, sportování, na kultuře, a to myslím platí dvojnásob v případě Tomáše Macka. Napsal také velice čtivé knížky, které snesou srovnání s Otou Pavlem.“
Psal se rok 2008 a blížily se olympijské hry v Pekingu. „Letěl jsem tehdy na Jamajku pro rozhovor s nejrychlejším mužem světa Asafou Powellem a dostal jsem návrh, jestli nechci udělat rozhovor i s mladým talentem Usainem Boltem. Zeptal jsem se jeho manažera, kolik na to máme času, a on odpověděl: Kolik chcete. To už se asi potom nikomu nestalo,“ popisuje svůj úsměvný a zároveň nejsilnější zážitek dlouholetý sportovní novinář Tomáš Macek. Právě on převzal z rukou Jiřího Kejvala, předsedy Českého olympijského výboru, jubilejní desátou Cenu Oty Pavla za rok 2019.
Popularizace malých sportů
Tomáš Macek vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze a novinařině se věnoval již v době studií. Později pracoval ve sportovních redakcích Plzeňského deníku (1992–1994) a deníku Sport (1994–2003), od roku 2003 je dodnes sportovním redaktorem deníku MF DNES a jeho sesterského webu iDNES.cz. Jako reportér popisoval dění na olympijských hrách třináctkrát, šestkrát v létě a sedmkrát v zimě.
Pod pěti kruhy pracuje nepřetržitě od roku 1994. Působil také na cyklistických závodech Tour de France i Giro d’Italia či na tenisových grandslamových turnajích. Píše ale také o atletice, vodním slalomu, veslování, biatlonu a dalších zimních sportech.
„A to je také velmi důležité. Zajímá o sporty, které nejsou úplně v první linii. Měl velký podíl třeba na tom, že dostal mezi lidi rychlobruslení a Martinu Sáblíkovou,“ líčil Kejval. „Pronikl do těchto sportů a komunit a dokázal pochopit podstatu sportu jako takovou.“
Poprvé pouze s faxem
Prvních olympijských her se však Macek zúčastnil už v roce 1992. Z Albertville, z dějiště zimní edice, tehdy referoval bez mobilu i notebooku. Do redakce regionálního Deníku pouze faxoval.
„Bylo to takové bouřlivé porevoluční období, vlastně jsem tam jel jen na týden, a dokonce bez akreditace,“ zavzpomínal Macek. „Psal jsem o atmosféře a prostřednictvím Českého domu jsem měl možnost mluvit se sportovci.“
Pečlivost a smysl pro detail se později odrazily také v jeho knihách z historie Tour de France a Giro d’Italia. Příběhy Staré dámy se dokonce dočkaly šestého vydání. „Už jsem slyšel, že bych měl tu trilogii dokončit. Jenže v době stoletého výročí Vuelty budu hodně starý, to bude až za 25 let. Ale uvidíme,“ naznačil své plány.
Cenu Oty Pavla, nazvanou podle proslulého sportovního reportéra a novináře, uděluje Český olympijský výbor od roku 2009 a oceňujeme jí osobnosti za celoživotní propagaci sportu a šíření olympijských hodnot v publicistice. V minulosti ji převzali Jaroslav Šálek, Karel Malina, Otakar Černý, Lumír Propper, Petr Feldstein, Aleš Procházka, Vladimír Drbohlav, Petr Vichnar a Karel Felt.
Zdroj a foto: ČOV/Barbora Reichová
