Po devíti letech se do Národního divadla vrací originální verze baletu Popelka Jeana-Christopha Maillota. Francouzský choreograf vytvořil toto dílo v roce 1999 pro soubor Les Ballets de Monte-Carlo, jehož je umělecký ředitel. Inscenace je charakteristická vytříbeným neoklasickým stylem a výrazným propojením tance s výtvarnou složkou díla. Těšit se můžete na moderní jednoduchou scénu Ernesta Pignona-Ernesta, vizuálního umělce a předchůdce francouzského street artu, výstřední kostýmy Jérôma Kaplana i jemné emocionální odstíny strhující hudby Sergeje Prokofjeva.
O inscenaci
Remake oblíbeného baletu Popelka z dílny světoznámého francouzského choreografa Jeana–Christopha Maillota na hudbu Sergeje Prokofjeva odráží další dramaturgickou linii Baletu ND – snahu vracet na jeviště tituly, které se v minulosti staly velice oblíbené a jejichž kvalita a význam nikdy neztratí svou uměleckou hodnotu či aktuální výpověď.
Popelka je velmi známý titul, vhodný pro dětského diváka, s mimořádnou hudební partiturou Sergeje Prokofjeva, který se tak vedle Romea a Julie stal stálicí repertoáru Baletu ND.
Sergej Prokofjev pracoval na partituře během druhé světové války. Použil leitmotivy, které odrážejí jednotlivé situace příběhu a podtrhují charakteristické rysy a emoce hlavních postav. Původní Popelka měla světovou premiéru v roce 1945 a spolu s Romeem a Julií a Kamenným kvítkem patří k Prokofjevovým nejčastěji uváděným světovým baletním titulům.
Jean-Christophe Maillot je výraznou vůdčí choreografickou osobností spjatou s neméně slavným baletním souborem v Monte Carlu, odkud tato inscenace pochází. Maillot má velmi osobitý styl, založený na vytříbeném, především výtvarném pojetí baletů. Virtuózní klasickou baletní techniku představuje tento tvůrce v nových variantách pohybových a prostorových struktur pocházejících jakoby „z jiného světa“. Tento osobitý punc nese i jeho Popelka. Je to inscenace se zvláštní krásou moderní estetiky a výjimečné energie, které prostupují všechny její složky – hudební, výtvarnou, režijní a choreografickou.
Jaká je Maillotova inscenace? Důležitou roli hraje vzpomínka.
„Když jsem vytvářel Popelku, truchlil jsem nad svým zesnulým otcem. Motiv smutku se vyskytuje v několika mých baletech. V tomto díle nabývá významný rozměr. Jak můžeme žít bez zdrcující vzpomínky na blízké, kteří nás opustili? Moje odpověď na tuto otázku je, že musíme být k ostatním laskavější, i když v zármutku spíš máme sklon izolovat se od zbytku světa. Náhoda nám staví do cesty přátele, lidské bytosti. Mezi nimi jsou dobré víly, které nás povznesou, zvednou nám náladu,“, říká Jean-Christophe Maillot.
Orchestr Národního divadla
Vhodné pro publikum od 7 let.
