Simonu Praskovou znají diváci z mnoha filmů, z divadla a televize. Výrazně se vryla do podvědomí jako soudkyně Barbara z prvotních dílů ve stejnojmenném seriálu nebo jako záporačka Jana Arazimová v celovečerním snímku režisérky a scenáristky Olgy Dabrowske Cena za štěstí. Dnešní rozhovor s touto energickou herečkou, ale nebude o její filmové a divadelní kariéře. Simona prozradí, jak si udržet krásnou štíhlou postavu a být fit v každém věku.
Simono, Tvoji postavu a vitalitu Ti závidí ženy o generaci mladší. Jaké je Tvé tajemství dokonalé postavy?
Je to podle mého názoru několik faktorů dohromady: genetika, životní styl, životní názor a skladba potravin. A pak vůle, chtít být aktivní, chtít existovat, prostě nelenivět. Ostatní už pak přijde samo.
Co Tě přivedlo k pravidelnému cvičení?
Měla jsem pohyb ráda odjakživa. Na JAMU jsme absolvovali mnoho pohybových disciplín, tanec, šerm, akrobacii. Postupem času jsem vyzkoušela v praxi různé druhy pohybových aktivit. Delší dobu se pravidělně se věnuji cvičení jógy a zároveň chodím několikrát týdně i do fitka.
Proč Tě oslovil tréninkový systém A.I.™ a jak dlouho se mu věnuješ?
Byla to tak trochu náhoda. Shodou okolností jsem se v prosinci 2019 seznámila s kondičním trenérem Ianem Adensamem, který si získal moji důvěru a od ledna letošního roku k němu pravidelně chodím na tréninky. Mám pocit, že tento systém je vhodný jak pro ženy, tak i pro muže a je u něj důležitá nejen důslednost, ale i intenzita. Navíc Vás udržuje v dobrém fyzickém stavu.
Máš oblíbené fitness centrum kam pravidelně chodíš?
Ano, cvičíme v centru Prahy v Aréně Pavly Kladivové, a někdy, když je pěkné počasí, tak i venku. V minulém nouzovém režimu, kdy byla zavřená fitness centra, chodil Ian dokud to šlo ke mně domů a později, když jsme byli nuceně odtrženi od nejbližších kolegů a kamarádů, mi posílal videa, podle kterých jsem sama doma trénovala a cviky mu posílala obrate ke kontrole.
Kolikrát v týdnu se tréninku věnuješ?
Minimálně dvakrát a pokud to čas dovolí, tak třeba i čtyřikrát. V létě jsme s Ianem týden trénovali v rámci fitness campu na Orlíku. Dokonce jsem na závěr běžela tam a zpátky na rozhlednu Miladu, celkem 14 km.
Při tomto cvičení musíš mít důvěru v trenéra. Co říká na tvé pokroky?
Ian je hodně přísný, přesný a cílevědomý, ale ví, kde mám své hranice. A protože mě toto cvičení opravdu baví a nabíjí, myslím, že za toho tři čtvrtě roku jsem se posunula opravdu o kus dál a zlepšila se mi i nejen fyzická, ale i psychická kondice. Takže ano, myslím, že Ian má z mých pokroků radost. Ostatně tak, jako je tomu u každého jeho klienta, který se opravdu snaží a maká na sobě. Ian tréninky vždy fotí a zásadní cviky točí na video , takže mám vždy i zpětnou kontrolu.
Doplňuješ trénink o další aktivity?
Nedávno jsem začala i běhat. Pomalinku, polehounku. Běh mě nesmírně baví a dá se říci i psychicky osvobozuje a je to zase v jiném prostředí na stadionu venku na čerstvém vzduchu. A to se mi tak nějak hodně líbí. Cítím se prostě svobodně.
V dubnovém nouzovém režimu, my touha něco dělat, přivedla k nápadu natočit podomácku pilotní dil seriálu Dvojhra s názvem Shyby.
Změnila jsi svůj jídelníček?
Snažím se stravu přírodní cestou obohatit o proteiny. Více masa, méně příloh. Momentálně jím všechno, tak jak to cítím, protože je období podzimu, kdy potřebujeme sílu a energii. Takže jím o něco víc než v létě. To jsem se držela víc na uzdě, nejedla jsem pečivo, ale zato hodně zeleniny, masa a bez příloh. A pokud hovoříme o změně, vypustila jsem rýži a místo ní jím Quinou. Má v sobě hodně živin, dodává energii a přitom je i dietní. A samozřejmě neustále konzumuju moře zeleniny, kterou miluju. Takový salát z červené řepy je nenahraditelný.
Znamenala změna Tvého životního stylu i změnu šatníku?
Ano. Pokud nejdu zrovna na nějakou premiéru nebo společenskou akci, chodím oblečená víc sportovně, v pohodlných botech, které podporují správnou chůzi a držení těla. Nebo třeba takové sukýnkové šortky v létě, taky nejsou k zahození. A samozřejmě, když se cítíš fyzicky dobře, tak na divadelní nebo filmovou premiéru si vezmeš klidně i odvážnější model, který Ti navíc správně podtrhne figuru.
Poslední otázka, jak moc ovlivnila změna životního stylu Tvůj současný život. Pomáhá Ti zvládat každodenní stres nynější doby?
Tak to je docela trefná otázka. Ano a to zásadně. Nechci, aby to znělo jako agitka. Ale věřím, že ve zdravém těle, zdravý duch. Zní to jednoduše, ale je to velmi výstižné a je potřeba se o tohle snažit. Nebojím se Covidu, chodím všude a věřím hodně na přirozenou imunitu spojenou s fyzickou aktivitou. Samozřejmě, že se chovám zodpovědně. Nosím roušku ve frekventovaných prostorech, i když tohoto nejsem zrovna příznivcem. Dosud jsem však nepochopila, proč ji někteří lidé nosí i na ulici, kde široko daleko nikdo není. Jsem přesvědčená, že fyzická a s tím spojená i psychická aktivita, je velkou zbraní nejen proti Covidu, ale proti nemocem obecně. Info o současném nedobrovolně nastoleném nouzovém režimu mě minulý týden přivedlo téměř k pláči a teď, svojí nedomyšleností a nesmyslností, spíš k smíchu.
Již v dubnovém nouzovém režimu, mě touha něco dělat, přivedla k nápadu natočit podomácku pilotní dil seriálu Dvojhra s názvem Shyby.
Nouzový stav bohužel opět bere mnohým kumštýřům práci, narušuje naši psychiku a tím pádem nedobrovolně snižuje lidem imunitu.
Já si ovšem říkám, jednou bude líp, musí.
Děkuji za příjemný rozhovor
Foto: archiv Simona Praskova
