V současné době jsou školy ještě zavřené a školní družiny nefungují. Co se ale stane, až budou přijatá opatření zmírněna a v týdnu od 12.4. 2021 začnou děti znovu chodit do škol? Rozhodně nemůžeme počítat se skokovým návratem před karanténu a “koronavirové prázdniny”. Při postupném otevírání škol budou i nadále velmi přísná hygienická opatření.
Když pomineme nová hygienická opatření spojená s pobytem dětí v družině, která budou obdobná jako u žáků při výuce, objevuje se tu problém s vyzvedáváním dětí ze ŠD.
Již v době před uzavřením škol z důvodu koronavirové infekce bylo spíše výjimečné, když si rodiče chodili pro děti přímo do oddělení ŠD. Školy se snažily nechat rodiče čekat buď v prostorách k tomu určených nebo častěji před školní budovou jak z důvodů hygienických, tak bezpečnostních. Děti navíc ze školní družiny nevyzvedávají jen rodiče, se kterými jsou děti v jedné domácnosti, ale také prarodiče či další příbuzní a známí. Okruh těchto lidí je značně široký, což hygienickou situaci v místě vyzvedání dětí opět značně komplikuje. V současné situaci není vstup rodičů do budovy možný vůbec a lze předpokládat, že se to v dohledné době nijak nezmění.
Další hygienický problém vzniká při žádosti o vyzvednutí dítěte rodičem, bez ohledu na to, zda je v budově či před budovou ZŠ. Většina škol totiž dnes využívá pro kontakt rodiče s vychovateli ŠD domácí telefon nebo videotelefon. Při jeho použití nastávají ale dva zásadní problémy. Za prvé musí vyzvedávající osoba zmáčknout zvonek nebo vymačkat číselnou kombinaci pro spojení hovoru do daného oddělení. Což ale u většiny škol znamená, že se během odpoledne dotkne číselníku mnoho desítek nebo i stovek osob každý den. Problém je řešitelný použitím ochranných rukavic nebo častou dezinfekcí číselníku. V této souvislosti je třeba zmínit, že již před problémem s koronavirem měli někteří rodiče problém s obsluhou telefonních interkomů s ohledem na hygienu.
Druhý a daleko závažnější problém vzniká při samotném hovoru. Do interkomu domácích telefonů či videotelefonů je třeba hovořit z velmi malé vzdálenosti. To znamená, že jejich znečištění kapénkami slin nelze zabránit. Respirátor situaci na tuto vzdálenost řeší jen částečně a navíc přes respirátor či roušku je vyzvedávajícím osobám výrazně hůře rozumět a roste tak riziko chybného propuštění dítěte ze ŠD.
Řešením může být, aby alespoň ta část dětí, u které je to možné, odcházela ze ŠD na plánovaný samostatný odchod a rodiče je tak nevyzvedávali.
Osvědčeným řešením také je využití čipového systému. Nedochází u něj k přímému kontaktu ruky a terminálu. Zadání požadavku proběhne jen za dobu nezbytnou pro načtení čipu (méně než 1 sekunda) a lze jej provést na délku celé paže. Tím se výrazně sníží riziko přenosu nákazy přes místo, kde si vyzvedávající osoby o děti žádají aniž by hrozilo riziko záměny či omylu při propouštění dětí ze ŠD.
