Ministerstvo zdravotnictví zahájilo první ročník konferencí „Rozhovory o zdraví“ s důrazem na zdraví žen

Ministerstvo zdravotnictví zahájilo první ročník plánované série konferencí s názvem „Rozhovory o zdraví“, jejichž cílem je otevřít odbornou diskusi o otázkách zdravotní péče, které často zůstávají mimo hlavní pozornost. Série se zaměří na témata související se společenskými faktory, které mají vliv na zdraví osob a jejich přístupu ke zdravotní péči.

Konference „Rozhovory o zdraví“

První z konferencí s podtitulem „Co (ne)víme o zdraví žen“ se věnuje šíření povědomí o těch oblastech zdraví žen, které jsou dobře zmapované, ale také o těch, kde nám informace nebo výzkum stále chybí. Podle mezinárodních výzkumů jsou ženy často vystaveny specifickým obtížím v přístupu ke zdravotní péči, mimo jiné vyššímu riziku opomenutí a špatné diagnózy, zanedbávání prožívání nemoci, přehlížení jejich bolesti ze strany lékařů a lékařek či nevhodné indikaci léčiv.

Příznaky nemocí, jako je například angina pectoris, mohou u žen vypadat jinak než u mužů, což ztěžuje jejich rozpoznání a léčbu. Endometrióza, kterou trpí asi 10 % žen v reprodukčním věku, bývá diagnostikována velmi pomalu. V průměru diagnostika endometriózy trvá 7–10 let, u dívek mladších 19 let dokonce až více než 12 let. Kromě toho, že máme o tomto onemocnění málo poznatků, může to souviset s prokázaným faktem, že odborníci mají větší tendenci bolest u žen podceňovat. V roce 2020 směřovalo pouze 1 % výzkumu a inovací do specifických ženských stavů mimo onkologii, což přispívá k mezerám ve znalostech, například o tom, jak běžné léčby ovlivňují ženy během těhotenství, menopauzy nebo stárnutí. Navíc ženy tvoří často výrazně méně než 50 % účastníků klinických studií, přestože některé nemoci, jako autoimunitní choroby, postihují ženy častěji než muže.

Je nesporné, že ženy jsou v řadě období svého života v situaci, kdy jejich léčba vyžaduje speciální přístup a na to nelze zapomínat a je třeba o tom mluvit. Proto jsem rád za konání této konference, která otevírá důležité otázky v medicíně i mimo ni,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který konferenci zahájil.

„Diskuse o rovnosti ve zdraví se bezprostředně týká více než poloviny populace – ženy totiž tvoří 51 % obyvatel naší země. Ačkoliv pro ženy už dnes v řadě oblastí zajišťujeme zdravotní péči na světové úrovni, jde o to podívat se na celkový obraz zdraví žen a identifikovat, kde jsou ještě mezery a hledat řešení, která nám pomohou vytvořit udržitelnou a efektivní péči. Věřím, že díky tomuto přístupu se nám postupně daří zlepšovat kvalitu péče pro všechny,“ zdůraznila Pekarová Adamová, která konferenci poskytla záštitu.

„Zdraví mohou ovlivňovat i genderové stereotypy. Například mohou vést
k diskutovanému podceňování bolesti a zdravotních obtíží u žen, kdy jsou jejich příznaky mylně přisuzovány psychickým příčinám. U mužů naopak mohou stereotypy bránit vyhledání pomoci při psychických problémech, protože to může být vnímáno jako projev slabosti,“
doplnila Šimáčková Laurenčíková.

Vlastní zkušenosti mladých žen

Konference staví na aktuálním odborném poznání i na autentických zkušenostech českých žen. Ministerstvo zdravotnictví zapojilo do přípravy konference široké spektrum hlasů. Ze zkušeností mladých žen ve věku 15-30 let z celé republiky jasně vyplynula potřeba adekvátní podpory mladé generace – chlapců i děvčat – v otázkách reprodukčního zdraví, specificky pak antikoncepce a menstruace. Příběhy žen z dalších životních období přinesly pacientské organizace. Pojítkem mezi ženami všech generací se stalo téma respektující péče, podceňování ženské bolesti, potřeba lepšího vzdělávání veřejnosti i zdravotníků o specifikách ženského zdraví a také dostupnost zdravotní péče. 

Zdroj: MZČR