Tropických dní, kdy teploty vystoupají nad 30 °C, i tropických nocí, kdy neklesnou pod 20 °C, v Česku každým létem přibývá. Tento trend má přímý dopad na kvalitu života: horší spánek, únava, větší zátěž pro organismus i častější potřeba klimatizace se postupně stávají běžnou součástí městského léta. Dobrá zpráva je, že i v nejteplejších měsících existují jiné způsoby, jak se doma ochladit než jen permanentně zapnutá klimatizace. Letní přehřívání lze výrazně omezit už chytrým návrhem domu a doplnit několika jednoduchými návyky v každodenním provozu.
Je půl jedenácté večer, teploměr stále ukazuje 25 °C a v ložnici je vzduch spíš jako v sauně. To je v posledních letech scénář, který důvěrně zná mnoho českých domácností. Zatímco ještě před pár lety se architekti zaměřovali hlavně na to, aby domy a byty poskytovaly co nejvyšší komfort během zimních měsíců, dnes musejí stejnou pozornost věnovat i těm letním. Platí pravidlo, že čím lépe je dům na horko připravený už ve fázi projektu, tím méně energie a peněz spolkne jeho dodatečné ochlazování.
„Letní přehřívání bytů se za posledních pár let stalo jedním z hlavních témat rezidenční architektury. Dříve se komfort bydlení posuzoval hlavně podle toho, jak dobře dům funguje v zimě. Dnes musíme stejně pečlivě myslet i na parné dny. Nejlevnější a nejúčinnější klimatizace je ta, kterou díky dobrému návrhu domu vůbec nepotřebujete,“ říká Pavel Kříž, ředitel společnosti LH HOME.
To hlavní se odladí už při návrhu
Nejúčinnější a zároveň nejžádanější jsou opatření proti horku, o která se obyvatelé po jejich instalaci už nemusejí starat. Jde především o prvky související s orientací budovy a dispozicí bytů. Čím méně velkých prosklených ploch míří na jih a západ, tím příjemnější klima se v interiéru přes den udržuje. Chytré rozmístění oken logicky předchází potřebě řešit stínění nebo chlazení. Pokud na ně dojde, platí, že pevné slunolamy, předsazené lodžie nebo žaluzie zabudované přímo do pláště domu zachytí paprsky ještě před sklem. To je rozdíl oproti závěsům, které sice tlumí světlo, ale velkou část tepla propustí dovnitř.
Důležitá je i vnější vrstva domu.
Zateplení střechy a fasády drží teplo venku v létě stejně spolehlivě, jako ho v zimě drží uvnitř. Architekti proto směřují k hodnotě součinitele prostupu tepla U ≤ 0,15 W/m²K. Ruku v ruce s tím jdou okna s nízkým solárním faktorem. Sklo s takzvaným g-faktorem kolem 0,3 až 0,4 pustí dovnitř příjemné denní světlo, ale výrazně omezí množství hromadícího se tepla. Své místo má i poctivá stavební hmota. Masivní konstrukce z betonu nebo cihly funguje jako tepelná akumulace. Přes den část horka pohltí a pomáhá vyrovnávat teplotní výkyvy. Aby se ale naakumulované teplo dostalo v noci zase ven, počítá dobrý návrh s přirozeným nočním větráním.
K nejvýraznějším pomocníkům posledních let patří zelené a bílé střechy.
Vegetační střecha dokáže snížit povrchovou teplotu střešního pláště i o 20 až 30 °C oproti klasické tmavé krytině. Navíc zadržuje dešťovou vodu a vrací do města kus zeleně. Světlá, reflexní střecha funguje na podobném principu. A nezapomíná se ani na okolí domu. Vzrostlé stromy na jižní a západní straně stíní fasádu i veřejný prostor, méně asfaltu a více zelených, propustných ploch zase pomáhá potlačovat městské tepelné ostrovy. Pokud to charakter projektu vyžaduje, dává smysl myslet i na předinstalaci pro klimatizaci.
Zeleni a kvalitě veřejného prostoru u svých rezidenčních projektů věnují zvýšenou pozornost i v LH HOME.
„Ukázkou tohoto přístupu je třetí etapa našeho projektu Nová Vltava v Českých Budějovicích. Kolem domů pracujeme se zelení, parky a nově vysázenými stromy, které pomáhají stínit fasádu i okolní prostor. Snažíme se přitom sázet zeleň i nad rámec povinné výsadby, protože právě vzrostlé stromy a kvalitní veřejný prostor mají na letní komfort bydlení zásadní vliv. Tam, kde to podmínky umožňují, počítáme také se zelenými střechami. U nových projektů navíc dnes standardně připravujeme možnost venkovního stínění, případně je předokenní stínění už přímo součástí standardu. Cílem je, aby nové byty nevznikaly jako izolované domy obklopené rozpálenými plochami, ale jako příjemné místo k životu i během horkého léta,“ popisuje Pavel Kříž projekt, který zahrnuje 67 nových bytů v dispozicích od 1+kk do 3+kk a navazuje na dvě úspěšně vyprodané fáze.
Zbytek je na vás
I sebelépe navržený byt ovlivňuje to, jak v parných dnech funguje běžný provoz domácnosti. Nejúčinnějším opatřením, které máte po ruce, je venkovní stínění. Žaluzie nebo rolety umístěné zvenku jsou výrazně účinnější než jakýkoli vnitřní závěs, protože zachytí teplo ještě před oknem. A pokud je doplníte chytrým ovládáním s časovačem nebo světelným čidlem, stáhnou se samy podle intenzity slunce, i když zrovna nikdo není doma. Velký rozdíl dělá také rytmus větrání. Vyplatí se větrat brzy ráno a v noci, kdy je venku chladněji, a přes den naopak okna držet zavřená a zastíněná.
Podstatně méně se mluví o teple, které si zvládneme vyrobit sami doma.
LED osvětlení hřeje jen zlomkem toho, co staré žárovky, vaření na sporáku je lepší přesunout mimo nejteplejší hodiny dne a vypnuté spotřebiče zbytečně nepřitápějí. Příjemnému pocitu pomohou i světlé barvy stěn a textilií, které teplo odrážejí lépe než tmavé tóny. Svěžest navíc dodají pokojové rostliny a zeleň na balkoně. Pomáhají zvlhčovat vzduch, zlepšují pocitové klima a mohou posloužit i jako další vrstva přirozeného stínění. A tam, kde se obejdete bez klimatizace, často stačí ventilátor.
Pokud chcete v rozpáleném létě udržet doma příjemný chládek, nestačí se spoléhat na jedno univerzální řešení. Dům, který je proti horku odolný už svým návrhem, poskytuje obyvatelům solidní základ ještě dřív, než přijdou první tropické dny. Každodenní návyky pak ovlivňují, jak dobře se tento potenciál využije. Když vše funguje, dá se doma dobře spát i za tropické noci. A jako bonus budete platit méně za energie a nebudete se stále muset spoléhat na klimatizaci.
Zdroj: Medialist.cz
Ilustrační foto: Adobe Stock
