Dne 12. května  slavíme Mezinárodní den zdravotních sester

Tento den připomíná  narození Florence Nightingale, anglické ošetřovatelky a zakladatelky povolání zdravotní sestry. Mezinárodní den zdravotních sester je poděkováním za vaši práci a vyjádřením respektu k  této profesi.

 

Florence Nightingale

Florence Nightingale (12. 5. 1820 – 13. 8. 1910) byla anglická ošetřovatelka a jedna z nejvýznamnějších osobností viktoriánské doby. Je považována za zakladatelku a průkopnici povolání všeobecné zdravotní sestry a moderního ošetřovatelství. Do povědomí se zapsala především jako „Lady of the Lamp“ neboli „Dáma s lampou“, kterou si vysloužila za svoji obětavou ošetřovatelskou práci při Krymské válce, kde pracovala v armádní nemocnici v Scutari. Významně se zasloužila o modernizaci ošetřovatelské praxe a zavedla standardy péče a hygieny, které mimo jiné pomohly rapidně snížit úmrtnost vojáků.

Zdravotní sestrou se rozhodla stát v roce 1845. Problémem doby nebylo jenom prostředí ve kterém se nemocní nacházeli, ale také nedostatečná vzdělanost sester. V nemocnicích se nedodržovaly základy hygieny, chyběla organizace práce a lidský přístup k nemocnému. Proto se taky vydala spolu s rodinnými přáteli na cestu do Itálie, Řecka a Egypta a v roce 1850 do Německa. V Německu navštívili nemocnici faráře Theodora Fliednera a školu diakonie v Kaiserswerthu nedaleko Düsseldorfu. Theodor Fliedner byl evangelický farář a tuto nemocnici a školu založil v říjnu 1836 s cílem poskytnout humanitární pomoc. V roce 1849 se Florence zúčastnila tříměsíčního kurzu v tamějších ústavech. Následně pracovala u Milosrdných sester v Paříži. V srpnu 1853 nastoupila na post superintendantky Institutu péče o nemocné dámy v Londýně, kde působila až do října 1854.

V září 1853 začala Krymská válka, která s sebou přinesla tisíce zraněných vojáků, na které nebyla zdravotnická zařízení v Turecku připravena. Když se o špatné situaci vojáků v lazaretech začalo psát v novinách pro britskou veřejnost, ministr války Sidney Herbert poprosil Florence, aby zorganizovala ošetřovatelskou péči pro vojáky. Florence dala dohromady 38 zdravotních sester, se kterými 21. října odjela do Turecka , kde zprvu nenašla pochopení – lékaři nechtěli sestry k nemocným pouštět.

Válka přinesla kolem 400 000 mrtvých vojáků, ale mnohem více jich zemřelo vlivem špatné hygieny na choleru, tyfus a krvavé průjmy. Proti únavě, špatné výživě a životním podmínkám se Florence snažila bojovat hlavně s pomocí hygienických opatření jako je pravidelná výměna ložního prádla, adekvátní osvětlení, pravidelné větrání, zdravější strava a lepší jídelní vybavení. Zároveň podporovala aktivitu nemocných a zlepšení dodávek léčiv. Všechna tato opatřením přinesla větší šance na uzdravení zraněných a nemocných vojáků.

Hygienická komise z Anglie přijela až 6 měsíců po příjezdu Florence a zajistila vymytí odpadních stok a kanalizace a zlepšení větrání. Florence se povedlo dát dohromady nakonec 125 dobrovolných zdravotních sester a svou činností snížila úmrtnost ze 42 na 2 %. Rapidní pokles úmrtnosti potvrdil souvislost mezi hygienou a zdravím. Získaná praxe byla později podkladem pro její práci pro Královskou komisí pro zdraví armády o vlivu životních podmínek na zdraví.

Florence je také považována za průkopnici lékařského turismu a to na základě jejích dopisů z roku 1856, kde píše o lázních v Turecku a detailně popisuje zdravotní podmínky, fyzický popis míst, informace o stravě a jiné důležité detaily o pacientech. Dá se předpokládat, že směřovala pacienty se skromnými prostředky k cenově dostupné léčbě.

Práce Florence sloužila jako inspirace pro sestry i v Americké občanské válce a vláda Unie se na Florence obrátila s prosbou o pomoc při organizaci polních nemocnic. Poskytla také znalosti zakladatelce ošetřovatelství v Americe Lindě Richardové.

Přezdívku „dáma s lampou“ získala od vojáků, kteří si ji tak pamatovali z jejích večerních obchůzek u pacientů a veřejně známou se stala díky otištění v anglických Timesech.

Zdroj Wikipedie

 

 

YouTube
Share