Zahajovací koncert operní sezony 2020/21

Slavnostní koncert s názvem Musica nongrata, který se koná v neděli 30. srpna 2020 od 19 hodin ve Státní opeře, otevírá novou divadelní sezonu 2020/2021 a zároveň stejnojmenný čtyřletý hudebně-divadelní projekt, který je věnován hudbě a autorům, kteří se stali oběťmi zvůle totalitních režimů 20. století. Cyklus operních inscenací, koncertních provedení oper, symfonických a komorních koncertů vzniká s podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo Praha.

Projekt Musica nongrata

V centru pozornosti celého projektu Musica nongrata stojí především hudba českých a německých autorů, kteří měli být umlčeni nacistickou ideologií ve 30. a 40. letech 20. století. Zdaleka nejde pouze o dnes již poměrně dobře známé tzv. „terezínské autory“ Pavla Haase, Hanse Krásu, Gideona Kleina či Viktora Ullmanna, nýbrž o celou řadu dalších hudebníků, jejichž osud rozpínající se nacistický totalitní režim tak či onak poznamenal.

Chceme připomenout životní cesty a umělecké kvality takových osobností, jako byli Franz Schreker, Erwin Schulhoff, Rudolf Karel, Emil František Burian, Karel Berman či Ludmila Peškařová, kteří byli pronásledováni pro svůj původ, politické postoje či odbojovou činnost, ale i těch, které totalitní režim donutil emigrovat a kteří našli nové zázemí a mnohdy i nové impulsy ve svobodném světě, jako Ernsta Křenka, Ericha Wolfganga Korngolda, Alexandra Zemlinského, Jaromíra Weinbergera, Bohuslava Martinů, Jaroslava Ježka, Vítězslavy Kaprálové, Paula Hindemitha, Kurta Weilla, Hannse Eislera, ale i např. slavných operetních autorů Emmericha Kálmána či Oscara Strause, a mnoha dalších. Stranou našeho zájmu nezůstanou ani jedni z největších klasiků hudby 20. století jako Igor Stravinskij, Alban Berg či Arnold Schönberg–i jejich „zvrhlá“ hudba měla podle nacistické teorie zmizet ze světa. Přímo křiklavou absurditu nenávistné ideologie pak chceme ukázat i na příkladu dvou hudebních mistrů z těch největších –Felixe Mendelssohna Bartholdyho a Gustava i.Mahlera, jejichž dílo –zásadně formující evropské hudební dějiny –nemělo žádoucí „rasovou kvalifikaci“

Ucelené informace o projektu Musica non grata najdete na webu https://www.musicanongrata.cz/

Úvodní galakoncert

Na úvodním galakoncertě zazní poslední srpnovou neděli díla tří skladatelů, které spojuje do značné míry podobný osud –po jistou dobu svého života působili v Praze abyli součástí přirozeného multikulturního středoevropského prostoru, zněhož byli násilně vytlačeni rozpínající se nacistickou ideologií. V úvodu představíme mimořádný talent mladičké skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálov éuvedením jejího mistrovského klavírního koncertu v podání pianistky Alice Rajnohové. Německo-židovský komponista se slovanskými kořeny Alexander Zemlinsky, který po dlouhá léta jako kapelník formoval operu Nového německého divadla v Praze, je v programu koncertu zastoupen dvěma starozákonními žalmy ve velkolepém zpracování pro sbor a orchestr. Na závěr zazní Česká rapsodie Bohuslava Martinů,v níž tehdy osmadvacetiletý autor v samém závěru první světové války snadějí vyhlížel svobodu a nezávislost českého národa.

Svou účast na koncertě přislíbili vážení hosté ztuzemska i zahraničí: několik členů vlády včetně ministra kultury České republiky PhDr.Lubomíra Zaorálka, dále Dr.Peter Tschetschner (první starosta svobodného a hanzovního města Hamburku), paní Almut Möllerová (státní tajemnice pro zahraniční věci města Hamburku), Dr.Hans-Peter Hinrichsen (zástupce německého velvyslance vČR) nebo tajemník Federace židovských obcí v ČR JUDr.Tomáš Kraus. Slavnostní úvod bude tlumočen prostřednictvím titulkovacího zařízení.

Plánovaná délka koncertu je 120 minut včetně jedné přestávky. Mediálním partnerem projektu Musica non grata je časopis Reflex.

Hygienická opatření

Při návštěvě všech budov Národního divadla platí podle vládního nařízení povinnost nosit roušku. Během zahajovacího koncertu zároveň už budeme respektovat pravidla, která vstupují v platnost od 1. září, a to rozdělit návštěvníky vnitřních kulturních akcí do sektorů. Díky architektonickému členění interiéru Státní opery můžeme oddělit diváky do jednotlivých sektorů v maximálním počtu 500 osob, a tím izajistit jejich bezpečnost. Využijeme a zpřístupníme tedy prostory přízemí a balkonů. Příchod diváků, jejich pobyt v divadle i následný odchod zorganizujeme ve speciálním režimu tak, aby byli návštěvníci jednotlivých sektorů od sebe separováni a nemuseli se potkat ani v prostorách občerstvení, toalet či šaten. Vyškolený hledištní personál návštěvníkům ukáže cestu k samostatným vchodům a schodištím. K dispozici bude dezinfekce na ruce, roušky bude možno zakoupit přímo v divadle. Děkujeme, že respektujete vládní nařízení .

 

Více informací naleznete ZDE