Výstava Ženy mistrně umělkyně 1300 – 1900 ve Valdštejnské jízdárně představuje umění vytvořené ženami v období mezi roky 1300 a 1900. Nejprve se setkáváme s uměleckými díly, které vytvořily ženské ruce v klášterech. V dalších částech expozice si prohlížíme obrazy dcer našich slavných malířů. V prvním patře Studio 12 přibližuje 12 současných umělkyň, které odpovídají na dvě otáhky: zda cítí nějaké genderové omezení a zda se uživí svým oborem.
Výstava Ženy mistryně umělkyně
Výstava se zaměřuje na tvorbu žen na území střední Evropy a českých zemí. Dále prezentuje umění z území dnešní Itálie a Nizozemska. Zvolené časové období má své odůvodnění. Nejstarší exponát na výstavě Antependium z Chebu, pochází právě z tohoto období. Doba kolem roku 1900 představuje další mezník: teprve ke konci 19. století přestalo být v domácím prostředí umění žen vnímáno s jistým nepochopením a ženy se mohly učit o tvůrčích procesech na škole Ženského výrobního spolku a začaly prezentovat svá díla na jejrůznějších výstavách a výtvarných salonech. Nicméně Akademie výtvarných umění jim otevřela své brány teprve po vzniku samostatného Československa na přelomu roku 1918 a 1919.
Expozice je rozdělena do pěti oddílů: Klášter, Silné ženy z jihu, (Ne)závislé ženy ze severu, V grafické dílně a Salon
Koncept výstavy navazuje na sbírkové kolekce Národní galerie Praha a to zejména na expozice Staří mistři. Nejstarší památky jsou vázány na prostředí ženských klášterů, kde v prostředí řádové zbožnosti vznikaly deskové obrazy, sochy, iluminované rukopisy. Ženy zhotovovaly výpravné liturgické textilie a to již od období středověku. Vyšívání patřilo k domácím aktivitám rovněž v novověku, kdy se této činnosti věnovaly i ženy z nejvyšších společenských kruhů – císařovny- vdovy, příslušnice šlechtických rodků nebo zámožné měšťanky.
Přírodovědkyně Maria Sibylla Merian
V oddíle V grafické dílně nás zaujala i díla slavné německé umělkyně a přírodovědkyně Maria Sibylla Merian. Narodila se do rodiny významných rytců a nakladatelů. Kromě výtvarného talentu se u ní od dětství projevoval zájem o hmyz, zejména motýly, které zachyvovala na studijních kresbách. Jejím stěžením dílem byly tři svazky Knih o housenkách, které sama ilustrovala a napsala i doprovodné texty.
Díla dcer slavných malířů
Prohlédli jsme si také díla Amálie Mánesové. Malířské školení dostala od svého otce Antonína a strýce Václava Mánesa, kteří působili jako profesoři na pražské akademii, kde na rozdíl od svých bratrů Josefa a Quida, již se rovněž stali malíři, Amálie jako dívka studovat nemohla Po smrti rodičů vedla bratrům Josefovi a Quidovi domácnost a stejně jako oni nikdy nevstoupila do manželského svazku. Zásadním příjem umělecké rodiny tvořily honoráře za výuku kresby a malby ve šlechtických rodinách. Amálie nejprve převzala tyto lekce po svém otci a v roce 1853 si v Praze otevřela soukromou malířskou školu pro dívky.
Více informací naleznete ZDE
