Velvarský Spolek Natvrdlých v čele se starostou města Velvary Radimem Wolákem obnovil středověkou tradici. Přinášejí pěšky z Velvar vejce uvařená natvrdo na stavbu Karlova mostu.Tradice
Tato tradice vychází z legendy staré 661 let, podle níž Velvarští stejně jako jiná města a obce v okolí Prahy měli na stavbu Karlova mostu formou speciální vybírané daně dodat vajíčka, která se přidávala do malty Karlova mostu. Velvarští to tehdy pochopili po svém a přivezli do Prahy vejce vařená natvrdo aby se nerozbila. Tím se stali terčem všeobecného posměchu, nejen pražských měšťanů, ale i celé země. Dnešní velvarští se ale začali k tradici hlásit a razí tvrdovaječnictví jako zásadní světonázor, spočívající ve schopnosti vysvětlit si rozličná nařízení po svém a lépe, což začíná být v dnešním světě stále užitečnější. Ve Velvarech proto začala být vařená vejce oslavována. Na místním slovutném rynku se pravidelně konají týden před Velikonocemi největší zemské vaječné slavnosti takzvané Vajíčkobraní. To i letos nabídne poctivý řemeslný trh, ukázky dobových zvyků, bohatý doprovodný program a spoustu vajíčkové zábavy. Vyvrcholením slavností bude i letos odchod statných vejconošů s nůšemi plnými velvarských vajec na noční pochod směrem ku Praze. Ačkoli se cesta koná v obnovené tradici teprve potřetí, myšlenka tvrdovaječnictví již strhává i okolní obce a k pochodu se houfně přidávají další starostové. K noční pouti podél Vltavy se může připojit každý bez rozdílu věku, pohlaví i vyznání, podmínkou je slušivý oblek a nůše plná velvarských vařených vajec.
Předání vajec
Vejce budou předána v pondělí 26.března v pravé poledne řediteli Muzea Karlova mostu panu Zdeňku Bergmanovi, převozníku pražskému, aby je využil při opravách mostu. Při předání budou v Muzeu Karlova mostu připomenuty některé zapomenuté lidové zvyky a zvykové předměty budou následně vystaveny do 30. dubna 2018 v expozici muzea. Na prezentaci těchto zvyků se podílí Národopisné oddělení Národního Muzea v Praze.
Složení malty Karlova mostu.
Ve středověku se do malty přidávalo kromě vajec i mléko, mléčné produkty, víno, pivo, klíh nebo volská krev. Podobnými přísadami prodlužovali dobu, po kterou šla malta zpracovávat. Nyní odborníci o tom, zda se do malty spojující mostní kameny přidávala vajíčka či další přísady vedou spory. Dřívější analýzy potvrzovaly teorii o vajíčkách. Vzorky z různých částí mostu totiž po zkoumání ve dvou nezávislých laboratořích prokázaly, že směs proteinové přísady opravdu obsahovala. Tento fakt svědčil pro vajíčka. Podle posledních výzkumů vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd na původní maltě použité při výstavbě Karlova mostu jedná o takzvanou římskou maltu bez použití vajíček. Tento typ malty vzniklé tuhnutím a tvrdnutím vypálené směsi křemičitanu a uhličitanu rozmíchané ve vodě je vhodný pro vodní stavby. Staří Římané ho používali na významných strategických stavbách. Svými vlastnostmi připomíná malta Karlova mostu lehké konstrukční betony současnosti, užívané při stavbách mostů.
Jaromír a Věra Hamplovi
