Veřejné televizní vysílání bylo v Československu zahájeno 1. května 1953, ale teprve od 25. února 1954 šlo o vysílání pravidelné. Pro první televizní vysílač byla v roce 1953 adaptována pražská rozhledna na Petříně. Zpočátku televize vysílala pouze tři dny v týdnu (v létě jen 2 dny), v listopadu 1953 se počet vysílacích dnů rozšířil na čtyři, v roce 1955 na šest dní v týdnu a od 29. prosince 1958 televize své pořady vysílala po celý týden. Záhy začala vznikat další studia: 31. prosince 1955 v Ostravě, 3. listopadu 1956 v Bratislavě, 6. července 1961 v Brně a 25. února 1962 v Košicích.
Česká televize
V roce 1991 byly ve federálním Československu zřízeny dva nové veřejnoprávní subjekty, nejprve Slovenská televize, poté i Česká televize. Československá televize tak od počátku roku 1992 zajišťovala již pouze celostátní vysílání na stanici F1, zatímco obě národní organizace vysílaly ve svých částech federace.
Česká televize byla zřízena k 1. lednu 1992 zákonem České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, jakožto veřejnoprávní televize s majetkem převedeným z Československé televize. Jejím sídlem se stal televizní komplex na Kavčích horách v Praze, kde sídlila i ČST. Od ní také převzala provoz českých stanic ČTV a OK3 a kromě toho vyráběla část pořadů pro federální kanál F1. Toto uspořádání fungovalo do konce roku 1992, kdy zaniklo Československo i Československá televize.
Se vznikem samostatné České republiky došlo 1. ledna 1993 ke změnám. Z kanálu ČTV se stala hlavní stanice veřejnoprávní televize ČT1, místo F1 začal vysílat kanál ČT2 a stanice OK3 se změnila na ČT3. O rok později byla ČT3, kvůli uvolnění místa pro novou soukromou televizi TV Nova, bez náhrady zrušena, takže následující roky vysílala Česká televize pouze na dvou stanicích, ČT1 a ČT2. V roce 2000 zahájila ČT v Praze experimentální digitální vysílání a také zkušební internetové vysílání zpravodajských pořadů.
V květnu 2005 bylo zahájeno vysílání první nové stanice, zpravodajského kanálu ČT24, a v říjnu 2005 začala Česká televize provozovat řádné digitální vysílání DVB-T. V únoru 2006 začal vysílat sportovní kanál ČT sport (tehdy pod názvem ČT4 Sport). V prosinci 2008 byl zahájen zkušební provoz internetového iVysílání, které následně nahradilo původní službu internetového vysílání ČT. V srpnu 2009 zahájila Česká televize vysílání v HD rozlišení, a to na specifickém zkušebním kanálu ČT HD.[13] V listopadu 2011 ukončila ČT své analogové vysílání. Kanál ČT HD fungoval do února 2012, poté postupně začaly vysílat HD verze běžných stanic. K dalšímu rozšíření počtu stanic došlo v srpnu 2013, kdy byl spuštěn dětský kanál ČT 😀 a stanice ČT art zaměřená na kulturní pořady.
Budova Měšťanské besedy byla vystavěna v rozmezí let 1867–1870 v místě zbořených zadních budov Jungmannovy ulice (č.p. 28) a z části na místě původní zahrady. Dům byl vystavěn pro potřeby Pražské měšťanské besedy. V roce 1881 byla dle návrhu architekta Stibrala, postavena zahradní veranda a zastřešeno orchestřiště. Další významné úpravy proběhly koncem 50. a začátkem 60. let 20. století, kdy byla budova upravena pro tehdejší Československou televize, která odtud začala v roce 1953 vysílat.
Zdroj: Wikipedie
Budova Měšťanské besedy
Z budovy tzv. Měšťanské besedy (Vladislavova č.p. 1477/20) začala v roce 1953 vysílat Československá televize. V přízemí Měšťanské besedy byly kromě studia, malinké zvukové hlasatelny, režie a skromného zázemí pro účinkující s malou kostýmérnou, maskérnou a prostorem, z něhož byl později vytvořen bufet , také truhlářská dílna dekorační techniky naproti studiu a dále ve dvoře rekvizitárna. K ÚTS Praha ještě patřilo ve druhém patře několik kanceláří, V prvním patře byla technická pracoviště a kanceláře „Televizního studia a vysílače Praha“, který byl součástí Spojů. Na střeše byla malá věžička s retranslačním spojením na vysílač na rozhledně na Petříně.
Ve třetím a čtvrtém patře Měšťanské besedy zůstávali ještě dost dlouho bydlet nájemníci, kteří tak byli rušeni zvukem z odposlechu modulace, linoucí se z přízemí a prvního patra velkým zrcadlem schodiště až ke střeše. Později byl ve čtvrtém patře získán další byt, ve kterém se upravilo zvukové přepisové pracoviště a archiv zvukových pásků, zárodek budoucí fonotéky.
Na procesu vzniku a šíření televizního programu se tak od samého počátku televizního vysílání podílely dvě organizace a hranicí jejich kompetence byly objektivy studiových a později i přenosových kamer a filmových snímačů:
- dění před objektivy bylo v kompetenci Ústředního televisního studia Praha.
- procesy za objektivy bylo věcí Televisního studia a vysílače Praha.
Vysílač a translace se pak od studiové (a později také přenosové) techniky oddělily. Ještě později se tv studiový a přenosový provoz s tv programem sloučily do jediné organizace Československá televize. Do televizního provozu se pak začlenily zvuková a filmová a později i záznamová technika.
Zdroj: Česká televize – Vše o ČT – Historie vysílání
